Praha - Průměrně by nemocnice akutní péče měly příští rok získat od zdravotních pojišťoven meziročně o šest procent víc, rozsah navýšení ale bude od tří do 15 procent. Nemocnice následné péče, kde nejsou kapacity dostatečné, budou mít osmiprocentní navýšení. Příjmy celého systému veřejného zdravotního pojištění budou podle návrhu takzvané úhradové vyhlášky 499,5 miliardy korun a výdaje 508 miliard korun. Návrh na jednání Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR představil ředitel odboru regulace cen a úhrad ministerstva zdravotnictví Tomáš Troch.
V současné době je návrh v připomínkovém řízení, definitivní znění vyhlášky musí být publikované do konce října.
V letošním roce byly plánované příjmy systému 467,8 miliardy korun, pro příští se počítá s růstem asi o sedm procent (32 miliard Kč). Výdaje se navrhují asi o osm miliard, tedy zhruba jedno procento, vyšší než příjmy. "Můžeme si ho dovolit díky zůstatkům na fondech zdrav pojišťoven," dodal. Těm zůstává na účtech podle odborů zhruba 50 miliard korun.
V nemocnicích bude podle Trocha rozhodovat jejich historické podfinancování, ambicí vyhlášky je podle něj základní sazbu sbližovat. Fakultním nemocnicím by měly úhrady vzrůst o 4,7 procenta, velkým krajským o 5,7 procenta, oblastním nemocnicím s urgentními příjmy o 7,3 procenta a menším nemocnicím bez urgentního příjmu o 7,1 procenta. "Polovina meziročního růstu úhrady je určena na navýšení objemu mezd a platů poskytovatelů," dodal Troch.
Ve vyhlášce je podle něj navýšeno financování urgentních příjmů tak, aby jejich provoz nebyl pro nemocnice ztrátový, úhrady pro lékařskou pohotovostní službu vzrostou o pětinu. Vyhláška podle Trocha také podporuje provoz nemocničních ambulancí, paliativní a psychiatrickou péči nebo ruší limity pro počty operací kolen či mandlí.
Podpora se týká také jednodenní chirurgie. "Myslíme si, že je to dobrý trend jak pro pacienty, tak pro nemocnice, které mohou ušetřit jak kapacity, sály, tak náklady. Nově chceme, aby tuto péči dělaly i nemocnice, nejen soukromé jednodenní ambulance," dodal ředitel.
Zákon o veřejném zdravotním pojištění počítá s tím, že rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění pro následující rok bude výsledkem dohod mezi pojišťovnami a jednotlivými segmenty zdravotní péče. Letos v červnu dohody uzavřely čtyři ze 14 segmentů, které přistoupily na návrhy pojišťoven - byla to dopravní služba, lékárny, hemodialýza a ambulantní gynekologie. V posledních letech byl obvykle počet uzavřených dohod vyšší.
Loni dosáhly náklady veřejného zdravotního pojištění podle zprávy analytické komise 420,7 miliardy korun. Částka, kterou do něj platí stát, se za pět let zdvojnásobila. Loni byla téměř 130 miliard korun, letos stát platí za každé dítě, seniora nebo nezaměstnaného 1900 korun měsíčně. Od příštího roku by se měla začít měsíční platba automaticky valorizovat podobně jako důchody podle vývoje ekonomiky.
