Brusel - Severoatlantická aliance vysílá další lodě a letadla k posílení obrany východní Evropy v reakci na aktivity Ruska v okolí Ukrajiny, uvedlo dnes NATO v prohlášení. Cílem je "posílit odstrašující přítomnost" v oblasti Baltského moře. Své vojáky a vybavení už podle bruselské alianční centrály nabídlo několik členských států. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg navíc uvedl, že aliance může svou přítomnost v oblasti posílit ještě více.
Dánsko posílá do Baltského moře fregatu a chystá se přesunout do Litvy čtyři stíhačky F-16, aby podpořily dlouhodobou misi NATO na ochranu vzdušného prostoru regionu. Španělsko vysílá lodě a zvažuje také poslat stíhací letouny do Bulharska, kam v dubnu zamíří i dva stroje F-35 z Nizozemska. Ochotu vyslat své jednotky do Rumunska pod společným velením NATO vyjádřila Francie. O větší vojenské přítomnosti ve východní Evropě uvažují i Spojené státy.
"NATO bude nadále přijímat veškerá nezbytná opatření k ochraně a obraně všech spojenců, včetně posílení východní části aliance. Vždy budeme reagovat na jakékoli zhoršení našeho bezpečnostního prostředí, a to i posílením naší kolektivní obrany," uvedl Stoltenberg.
Šéf aliance se dnes v Bruselu sešel s britskou ministryní zahraničí Liz Trussovou, podle jejíhož vyjádření byla řeč o možných dodávkách vojenského vybavení Ukrajině, s nimiž Británie stejně jako některé další alianční země včetně Česka počítají.
Stoltenberg jednal rovněž se šéfy diplomacií Švédska a Finska, které jsou partnery NATO a které podle něj sdílejí se spojenci obavy z ruských mocenských ambicí.
"Zvažujeme další zvýšení naší přítomnosti ve východní části aliance. To může zahrnovat i vyslání nových bojových jednotek," řekl po jednání se skandinávskými ministry Stoltenberg. NATO má v současnosti v Pobaltí na 4000 vojáků mezinárodních jednotek. Spojené státy podle informací listu The New York Times kvůli eskalaci napětí uvažují o posílení svých jednotek v oblasti řádově o tisíce.
Hromadění ruských vojsk u hranic s Ukrajinou budí obavy u západních spojenců. O situaci dnes hovořili ministři zahraničí členských zemí Evropské unie, na dálku se připojil také šéf diplomacie USA Antony Blinken. USA kvůli obavám z hrozící ruské invaze nařídily odjezd všem rodinám zaměstnanců velvyslanectví v Kyjevě, EU zatím podobný krok nechystá.
