NATO chce chránit družice, země schválily vznik vesmírného centra

foto Generální sekretář NATO Jens Stoltenberg.

Brusel - Severoatlantická aliance vybuduje nové středisko vesmírných operací na základně v německém Ramsteinu. Shodli se na tom dnes ministři obrany NATO, kteří debatovali o možnostech zlepšení ochrany aliančních satelitů před možnými útoky protivníků. Zástupci spojeneckých vlád během videokonference také potvrdili závazky svých zemí zvyšovat obranné výdaje, které by podle dlouhodobého plánu měly do roku 2024 dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu členských států.

"Loni jsme vyhlásili vesmír za další operační doménu NATO. Dnes jsme podnikli další významný krok," řekl novinářům po jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Lídři spojeneckých zemí se už v prosinci shodli, že po zemi, vodě, vzduchu a kyberprostoru bude aliance provádět společné operace i na oběžné dráze.

V novém středisku při letecké základně v Německu by měli působit vojenští experti, kteří budou poskytovat podporu budoucím vesmírným aktivitám aliance. K ochraně satelitů by měli přispět například vyhodnocováním možných hrozeb a poskytováním informací o tom, jak jim čelit.

Okolo naší planety se v současnosti pohybuje odhadem na 2000 družic, z nichž zhruba polovina patří aliančním zemím. NATO se však musí vyrovnávat s výrazným nástupem Číny, která v současnosti vyvíjí zbraně použitelné ve vesmíru. Mnozí experti varují, že Čína či Rusko hledají cesty, jak vyřadit z provozu jakékoli družice. Ty slouží například k navigaci, předpovídání počasí, ale i k navádění prakticky veškerých zbraní užívaných na dálku.

"Velmi nás znepokojuje, že například Rusko nebo Čína vyvíjejí zbraně, které jsou schopné ničit satelity, což by mělo vážný dopad na civilní, ale i vojenské kapacity," prohlásil šéf NATO.

Podle českého velvyslance při alianci Jakuba Landovského by v budoucím aliančním centru vesmírných operací mohli najít uplatnění i čeští experti. "Na to, že je Česká republika zemí střední velikosti, tak je schopna dát dohromady dost nadstandardní expertízu v oblasti vesmíru," řekl českým novinářům ambasador, podle něhož například české vojenské zpravodajství dokáže od letoška vyhodnocovat satelitní snímky.

Ministři obrany aliančních zemí dnes posoudili také zvyšování výdajů na obranu, které by podle dřívějšího závazku měly za čtyři roky dosáhnout zmíněných dvou procent HDP. Na výraznější příspěvky evropských členů aliance naléhá americký prezident Donald Trump, jehož země pokrývá výraznou většinu nákladů transatlantického obranného spolku.

Letos by dvouprocentní mety měla dosáhnout desítka z 30 spojeneckých zemí. Vedle tradičního lídra USA či zemí plnících závazek dlouhodobě jako jsou Británie či Řecko jsou mezi nimi i všechny pobaltské země - Litva, Lotyšsko a Estonsko - či Rumunsko a Polsko. Podle informací ČTK by se i vzhledem k relativnímu snížení svého letošního HDP v souvislosti s koronavirovou krizí mohlo na dvě procenta obranných výdajů už letos dostat i Slovensko.

Některé země přitom dávají najevo, že se jim peníze na armádu přidávají v době covidové krize těžko. "Česká republika stále pevně deklaruje, že dvě procenta k roku 2024 dodrží. Česká vláda má návrh státního rozpočtu, který k tomu směřuje," uvedl Landovský. Ministerstvo obrany by podle plánů vlády mělo příští rok dostat přes 85 miliard korun, zatímco letos hospodaří s částkou o deset miliard nižší. Jeho rozpočet by měl výrazně růst i v dalších letech.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

3°C

Dnes je úterý 24. listopadu 2020

Očekáváme v 3:00 0°C

Celá předpověď