NATO by mělo posílit jednotky v Pobaltí i zbrojní průmysl, míní The Times

foto Vlajky členských zemí NATO a znak organizace před sídlem v Bruselu. Ilustrační foto.

Londýn - Severoatlantická aliance by měla posílit své jednotky v Pobaltí a jednotlivé členské země by měly navýšit kapacity vojenského průmyslu. Před nadcházejícím summitem NATO to dnes napsal list The Times, podle kterého jsou ve světle ruské invaze na Ukrajinu a ruských výhrůžek vůči Litvě znepokojivé zejména nevelké zásoby zbraní a vojenské techniky v členských zemích aliance.

Na summitu v Madridu, kde se představitelé států NATO sejdou příští týden, budou pobaltské státy požadovat zvýšenou přítomnost aliančních jednotek v regionu - a po právu, píše The Times. Podle listu je právě teď, kdy je Rusko zaneprázdněno svou válkou na Ukrajině, příležitost v Estonsku, Litvě a Lotyšsku posílit síly NATO. Ty by v případě, že by Moskva zvažovala rozšíření své agrese dál na západ, mohly posloužit jako odstrašující prostředek.

Samotné vojenské jednotky ale nestačí, pokud nemohou dlouhodobě bojovat. "Konflikt na Ukrajině ukázal jak na nedostatek vybavení a munice, tak na nedostatek výrobních kapacit v rámci NATO," píše The Times.

To je i jedním z důvodů, proč Západ dodává Ukrajině vojenské vybavení pomaleji, než sliboval - mnoha zemím chybí vybavení pro jejich vlastní obranu. Spojené státy například Ukrajině předaly 7000 protitankových střel Javelin, což je zhruba třetina amerických zásob. Americká zbrojní společnost Lockheed Martin ale má kapacitu vyrobit jen 2100 raket ročně, uvádí britský think-tank Royal United Services Institute (RUSI).

Při jednom loňském cvičení Británii v simulované válce došla munice po osmi dnech, píše The Times, podle kterého by americká roční produkce munice sotva pokryla dva týdny bojů na Ukrajině. O tenčící se zásobě zbraní, které lze poskytnout Ukrajině, hovořil ve čtvrtek i český premiér Petr Fiala po schůzce s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.

Na zranitelnost Pobaltí upozornil spor o ruskou kaliningradskou enklávu, kam Litva minulý týden zakázala převážet zboží, na které se vztahují sankce Evropské unie. Rusko Vilnius následně obvinilo z blokády a slíbilo odvetné kroky. Podle diplomatických zdrojů The Times se EU bude snažit vzniklé napětí snížit.

Podle západních analytiků je nejvíce zranitelným místem 100 kilometrů dlouhý koridor na polsko-litevské hranici, který odděluje Kaliningrad od Běloruska - spojence Moskvy. Pokud by Rusko tento koridor obsadilo, pobaltské státy by odřízlo od zbytku NATO a EU.

Estonská premiérka Kaja Kallasová tento týden poznamenala, že strategie NATO v případě invaze počítá s tím, že by území zpátky dobyla do 180 dnů. Vzhledem k tomu, že válka na Ukrajině trvá už 121 dní, je jasné, že takto navržená strategie Estonce zneklidňuje, dodává The Times.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

24°C

Dnes je úterý 5. července 2022

Očekáváme v 21:00 20°C

Celá předpověď