Nárůst neúspěšnosti u maturity měl podle češtinářů více důvodů

foto Státní maturita, písemná práce - ilustrační foto.

Praha - Nárůst neúspěšnosti u maturitního testu z češtiny měl zřejmě letos víc důvodů. ČTK to dnes řekli mluvčí Společnosti učitelů českého jazyka a literatury (SUČJL) Veronika Valíková a předseda Asociace češtinářů Josef Soukal. Kromě toho, že k maturitě mohli jít letos všichni studenti posledních ročníků, může podle nich vyšší počet propadlíků souviset i s dlouhými texty nebo nižší pozorností studentů. Test byl podle Valíkové jinak z odborného hlediska v pořádku. Neúspěšnost 14,1 procenta ji překvapila, podle ní je to hodně. Podle Soukala se obecně snižuje schopnost žáků porozumět psanému textu.

U maturitního testu z češtiny letos neuspělo o 3,9 procentního bodu víc než loni. Podle Cermatu, který výsledky v pondělí zveřejnil, to souvisí se zatím nejvyšší účastí studentů u maturitních zkoušek. Kvůli opatřením proti koronaviru letos totiž nikdo z maturantů na konci druhého pololetí nepropadl, a ke zkoušce tak mohli jít všichni. Neúspěšnost z češtiny ale rostla každoročně i v minulých letech. Mezi roky 2013 a 2019 stoupla z 1,8 procenta na 10,3 procenta.

V posledních zhruba čtyřech letech podle Valíkové souvisí nárůst propadlíků zejména s prodlužováním čím dál náročnějších textů, které musí studenti při zkoušce pročíst. Podle Soukala mají někteří žáci velký problém se slovní zásobou a orientací v textu. Podotkl, že současná generace studentů vyrostla s počítači a mobily, je zvyklá dělat víc věcí najednou, a proto se podle něj neumí dostatečně soustředit.

"Obtížnost testu spočívá ve složitěji formulovaných otázkách a dlouhých textech, v nichž bylo nutné neustále něco hledat, proto mnozí nemuseli zadání stihnout," řekla Valíková k letošní zkoušce. Podle ní v testu jinak nebyly chytáky, nebylo tam příliš otázek týkajících se teorie ani pojmů a termíny byly zčásti vysvětlené. Neočekávala proto, že maturantů propadne tolik.

Na letošní neúspěšnosti se podle ní ale podílely i další faktory. "Někteří studenti se po přechodu na výuku na dálku kvůli opatřením proti koronaviru doma zpomalili, protože mohli vstávat později, nemuseli nikam chodit a tolik pracovat," řekla. Spolu se Soukalem se navíc shodla s Cermatem, že svou roli ve vyšší neúspěšnosti hráli i studenti, kteří by za normálních okolností na konci druhého pololetí propadli a k maturitám by vůbec nebyli připuštěni.

Valíková dodala, že mezi češtináři jsou na státní maturity různé názory. SUČJL podle ní uvítala, že Senát ve středu schválil od příštího roku přesunutí písemné a ústní části státní maturity na úroveň škol. Podle ní to povede ke zlepšení výuky češtiny. Doufá, že školy budou moct do budoucna dělat zkoušky s ohledem na profil absolventů. Naopak podle stanoviska Asociace češtinářů, kterou vede Soukal, tento krok vzdělávání v ČR neprospěje. Podle něj novela přispěje k posílení rozdílů mezi žáky z různých škol. Oba češtináři se nicméně shodli, že ke zlepšení stávajícího stavu je třeba víc podporovat četbu a zaměřit výuku na praktické využití jazyka.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

13°C

Dnes je čtvrtek 4. března 2021

Očekáváme v 11:00 10°C

Celá předpověď