Národní muzeum dostalo tisíce třetihorních fosilií

foto Zástupci společnosti Severočeské doly předali 14. ledna 2019 v Praze Národnímu muzeu sbírku zkamenělé třetihorní flóry a fauny, která se po desítky let nacházela při těžbě v severních Čechách.

Praha - Sbírku zkamenělé třetihorní flóry a fauny, která se po desítky let nacházela při těžbě v severních Čechách, dostalo do svých sbírek Národní muzeum. Mezi exponáty je nejstarší brouk krasec na světě, jeho stáří je přibližně 20 milionů let, zkamenělé ryby, žáby, vodní želvy, hmyz či ukázky fauny, které odpovídají dnešnímu subtropickému klimatu. Mezi rostlinami je i jedna, která do doby svého objevu v severočeském hnědouhelném dolu nebyla známá a dostala jméno po geologovi Zdeňku Dvořákovi, který se na tamních nálezech podílel.

Fosilie dnes vedení Národního muzea převzalo od Severočeských dolů. "Spolupráce s komerčními spřátelenými firmami je jedním ze způsobů, jak NM získává nové přírůstky do svých sbírek," řekl ředitel NM Michal Lukeš. Společnost darovala muzeu přibližně 4000 fosilií, které se našly při těžbě v dolu Bílina a v jeho okolí.

Zástupci společnosti Severočeské doly předali 14. ledna 2019 v Praze Národnímu muzeu sbírku zkamenělé třetihorní flóry a fauny, která se po desítky let nacházela při těžbě v severních Čechách. Mezi exponáty je nejstarší brouk krasec na světě, jeho stáří je přibližně 20 milionů let, zkamenělé ryby, žáby, vodní želvy, hmyz či ukázky fauny, které odpovídají dnešnímu subtropickému klimatu. "Naše výhoda je, že materiál můžeme nejen uložit, ale také s ním můžeme pracovat po vědecké stránce. Bylo k nám převezeno přes sto tun materiálu ze Severočeských dolů," řekl Ivo Macek, ředitel Přírodovědeckého muzea NM. Kolekce je podle něj cenná i proto, že těžba v dané lokalitě už je spíše v útlumu. Vybrané přírůstky budou vystaveny v nové přírodovědné expozici, která by se v historické budově měla otevřít koncem letošního roku. Naplní deset vitrín; pracovníci muzea počítají s tím, že kromě moderních expozičních prvků budou v muzeu tradiční prosklené dřevěné vitríny, které k tradicím muzejnictví patří.

"Materiál zahrnuje fosilní rostliny a živočichy. Převládaly subtropické pralesy, které dnes známe třeba na Floridě, opadavé jehličnany a močály, taková příroda byla tady v třetihorách," řekl vedoucí paleontologického oddělení Přírodovědeckého muzea Jiří Kvaček. Atraktivní jsou podle odborníků nálezy dvou vodních želv, zbytky zkamenělých ryb včetně zachovalých měkkých částí těl, fosilní hmyz, sršně, brouci, kompletní zkamenělá žába nebo cikáda.

Zástupci společnosti Severočeské doly předali 14. ledna 2019 v Praze Národnímu muzeu sbírku zkamenělé třetihorní flóry a fauny, která se po desítky let nacházela při těžbě v severních Čechách. Mezi exponáty je nejstarší brouk krasec na světě, jeho stáří je přibližně 20 milionů let, zkamenělé ryby, žáby, vodní želvy, hmyz či ukázky fauny, které odpovídají dnešnímu subtropickému klimatu. Většina z darů je z dolu Bílina, kde se dnes už podobné nálezy nedějí, protože těžba postoupila tam, kde se listy a zbytky kostí nenacházejí, jsou už daleko od zdroje. I tím je podle odborníků dar muzeu vzácný. Muzeum se ale podílí na výzkumu také v dalších částech, kde se ještě uhlí těží.

Paleontologická sbírka NM představuje největší sbírku fosilií v zemi a jednu z největších v Evropě. Obsahuje více než pět milionů exemplářů.

Historie paleontologické sbírky sahá až k počátkům Národního muzea. Duchovním otcem muzea byl paleontolog Kašpar Maria hrabě Sternberg, který právě založené instituci věnoval všechny své sbírky i vědeckou knihovnu. Zásadním darem byl v roce 1884 odkaz francouzského paleontologa Joachima Barranda, který muzeu daroval sbírku čítající přes 300.000 sbírkových předmětů, rozsáhlou knihovnu i terénní dokumentaci.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

23°C

Dnes je úterý 16. července 2019

Očekáváme v 3:00 14°C

Celá předpověď