Národní kulturní památkou může být kostel, kde padli parašutisté

foto Ilustrační foto - Pietní vzpomínka před chrámem sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici při příležitosti výročí atentátu na Reinharda Heydricha a smrti československých parašutistů.

Praha - O sedm národních kulturních památek (NKP) by se měl rozšířit seznam objektů či předmětů, jejichž kulturních hodnot si stát nejvíce cení. Soubor těch, které nyní navrhuje ministerstvo kultury prohlásit, má jako určující hodnotu historickou, tedy především vztah k významným dějinným událostem nebo osobnostem. Výběr se soustředil na období od vzniku demokratického Československa po období dvou totalit 20. století. Mezi navrhovanými objekty je třeba kostel, kde bojovali parašutisté po atentátu na zastupujícího říšského prorektora Reinharda Heydricha, či náhrobky Jana Palacha a Jana Zajíce.

Cílem výběru je připomenutí významných historických událostí, statečných činů a symbolických míst novodobých dějin, které jsou pro českou společnost trvalým morálním apelem, stojí v materiálu připraveném pro středeční jednání vlády.

Seznam navržených NKP musí na rozdíl od kulturních památek, které vyhlašuje ministerstvo, projednat vláda. Národní kulturní památky tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství země, vztahuje se na ně přísnější ochrana než na kulturní památky, kterých je také mnohem více.

Mezi navrhovanými novými NKP jsou hrobka T. G. Masaryka v Lánech jako symbol úsilí a boje o vznik samostatného Československa a Hlávkova studentská kolej v Praze jako symbol úsilí studentů o uhájení svobody a demokracie proti německým okupantům 17. listopadu 1939 a připomínku studenta Jana Opletala, který byl smrtelně zraněn při účasti na protinacistické demonstraci 28. října 1939.

Československá obec legionářská by se brzy měla stát majitelem Larischovy vily v Pardubicích (na snímku z 28. března), kde byli za války popraveni čeští vlastenci včetně obyvatel osady Ležáky. Jednou by tam mohlo být muzeum domácího a zahraničního odboje. Vila by měla poskytovat zázemí školicímu středisku, sloužit pro společenské akce, konference a ve sklepeních by se měly konat tematické výstavy. Národní kulturní památkou by se měl stát i kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze jako poslední útočiště parašutistů, účastníků Operace Anthropoid, kteří v kostele hrdinně čelili přesile nacistů po atentátu na Heydricha v květnu 1942. Ministerstvo navrhuje prohlásit NKP i zámeček v Pardubičkách - Larischovu vilu, která je jedním z významných symbolů československého odboje, kde byli vězněni, vyslýcháni a popraveni obyvatelé obce Ležáky.

Další část návrhů se vztahuje k pozdější historii, především k létům 1968 a 1969, okupaci Československa a době nastupující normalizace. Národní kulturní památkou by se měla stát budova Československého rozhlasu v Praze jako symbol boje proti okupantům v roce 1945 a 1968. Nejvyšší památkové ochrany státu by měl požívat i náhrobek Jana Palacha na Olšanských hřbitovech v Praze od sochaře Olbrama Zoubka a náhrobek Jana Zajíce na hřbitově ve Vítkově od téhož autora jako symboly jejich osobních obětí po okupaci Československa v roce 1968.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

19°C

Dnes je úterý 7. července 2020

Očekáváme v 21:00 18°C

Celá předpověď