Národní galerie otevírá první dvě výstavy k výročí roku 1989

foto Výstava (na snímku z 19. září) Milana Grygara v prostoru Velké dvorany NG shrnuje tvorbu významného umělce propojujícího zvuk, obraz a prostor.

Praha - Podzimní výstavní sezonu, kterou Národní galerie Praha (NGP) věnuje 30. výročí sametové revoluce, reprezentuje projekt Tři umělci - tři generace. Od pátku z něj budou přístupné dvě výstavy. Výstava Milana Grygara (narozen 1926) v monumentálním prostoru Velké dvorany shrnuje tvorbu významného umělce propojujícího zvuk, obraz a prostor. Druhým projektem je výstava Josefa Bolfa (1971), na níž se malíř vrací ke své ikonické technice škrábaných obrazů. Novinářům to dnes řekl ředitel Sbírky moderního a současného umění NGP Michal Novotný.

Fotogalerie

Trojici umělců doplní v listopadu výstava fotografky Jitky Hanzlové (1958), která začne společně s další fotografickou výstavou odpovídající na otázku, jak čeští fotografové zachytili události před 30 lety. Výstava s jednoduchým názvem 1989 bude součástí projektu Havel na Hrad, začne 13. listopadu a chce mimo jiné ukázat, jak silné postavení měla koncem 80. let v Československu dokumentární fotografie - i v opozici k oficiálnímu umění, které přálo dekorativismu a povrchnosti.

Jádro prezentace dvaadevadesátiletého Milana Grygara tvoří audiovizuální smyčka spojující práce na papíře se zvukovými nahrávkami jejich vzniku a videodokumentací série jeho akcí z 60. let. Výstava představuje ale i malby - především sérii Antifony, na níž umělec pracuje průběžně poslední tři dekády - a takzvané Prostorové partitury, rozměrné plastiky vyrobené podle papírových modelů.

"Výstava Milan Grygar: 2019 představuje návštěvníkům ucelený průřez autorovou tvorbou a ukazuje, v čem tkví výjimečná originalita jeho díla, díky níž patří Grygar mezi nejdůležitější osobnosti českého umění druhé poloviny 20. století," dodal Michal Novotný.

Ochoz prvního patra Malé dvorany patří výstavě Josef Bolf: Tušení stínu. Jejím základem jsou obrazy vytvořené v posledním roce, které doplňují starší díla Josefa Bolfa. V nových dílech se vrátil k technice škrábaných obrazů, která pro něj byla dříve typická. Stejně tak rozvíjí některá v minulosti zobrazovaná témata, jako je existenciální samota jedince v moderním světě. Bolf vytvořil i jedno dílo přímo pro Veletržní palác - v prostoru společném s aktuální výstavou Alberta Giacomettiho tak nakreslil jeho dílo na zrcadlovou stěnu, která zároveň odráží hlavní část malířovy výstavy.

Přízemí Veletržního paláce se tradičně věnuje ukázkám současného umění. Jedenáctá výstava v rámci Moving Image Department se věnuje tématu zobrazení ticha a navazuje na Grygarovu výstavu. Představuje v první řadě video art nizozemské umělkyně Manon de Boerové, který doplňují díla Pavla Büchlera, rakouské výtvarnice Valie Export, vlastním jménem Waltraud Hollingerové a islandského konceptuálního umělce Hreinna Fridfinnssona. Prezidentský salonek Veletržního paláce uvádí v rámci cyklu Introducing italskou výtvarnici Saru Enricoovou.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

31°C

Dnes je čtvrtek 9. července 2020

Očekáváme v 1:00 18°C

Celá předpověď