Napětí kvůli brexitu přerostlo na summitu G7 ve slovní přestřelku

foto Britský premiér Boris Johnson (vpravo) a německá kancléřka Angela Merkelová na summitu G7.

Carbis Bay (Británie) - Napětí kvůli dohodě o vystoupení Británie z Evropské unie dnes přerostlo na summitu ekonomicky silných zemí G7 v britském Cornwallu ve slovní válku, napsala agentura Reuters. Britský premiér Boris Johnson argumentoval, že současné ujednání brání hladkému pohybu zboží mezi Severním Irskem a zbytkem Británie a dokládal to na příkladu párků. Na to francouzský prezident Emmanuel Macron reagoval, že je podle něj potřeba se soustředit na důležitější problémy, než je přeprava uzenin. Italský premiér Mario Draghi se pak připojil k sobotním výzvám Macrona i předsedkyně evropské komise Ursuly von der Leyenové a nabádal k dodržování pobrexitové dohody.

Neshody se týkají takzvaného severoirského protokolu, který je součástí brexitové dohody. Protokol počítá s tím, že se Severní Irsko bude řídit stejnými obchodními pravidly jako EU, aby se zabránilo vytvoření tvrdé hranice s Irskem. Londýn však k nelibosti unie jednostranně odložil slíbené kontroly zboží na trase mezi Severním Irskem a zbytkem Británie, neboť to podle Johnsonovy vlády narušuje každodenní pohyb zboží. V sobotu v reakci na výtky lídrů EU Johnson pohrozil, že Británie uplatní článek 16 protokolu a jednostranně ho pozastaví. Podle Reuters panují obavy, že takovýto krok by vyvolal obchodní válku.

Johnson se dnes snažil francouzskému prezidentovi problém se severoirským protokolem vysvětlit na příkladu přepravy párků a zeptal se Macrona, co by řekl na to, kdyby nebylo možné vozit párky vyrobené v Toulouse do Paříže. Na to Macron odpověděl, že Toulouse a Paříž jsou součástí jednoho geografického území a že Severní Irsko je na ostrově. Podle listu The Sunday Telegraph Macronova odpověď vyzněla v tom smyslu, že Severní Irsko není součástí Británie.

Britský minstr zahraničí Dominic Raab Macronovy výroky označil za urážlivé a vyzval zástupce EU k respektu. "Mnozí představitelé EU tady v Carbis Bay, ale už měsíce a léta předtím se vyjadřovali o Severním Irsku jako o nějakým způsobem odděleném státu. A to je špatně," řekl Raab. Také Johnson si v sobotu v rozhovoru s televizí Sky News stěžoval, že někteří lidé zjevně nechápou, že Spojené království je jeden stát. Britský ministerský předseda také dnes znovu zopakoval včerejší výrok, že Británie udělá cokoli, aby ochránila svoji územní celistvost.

Podle francouzské prezidentské kanceláře ale Macron myslel svoji námitku proti Johnsonovu příměru jinak. "Prezident chtěl poukázat na to, že jde o jinou situaci a že takové přirovnání nesní správné," vysvětlil dnes Elysejský palác. "Připomenul (Macron) také premiérovi, že odchod z EU bylo britské rozhodnutí a že je třeba držet se daného slova," uvádí se ve stanovisku Elysejského paláce. Sám Macron pak řekl, že je podle něj čas ukončit spory o párcích a zaměřit se na zásadnější problémy.

"Doufáme, že spolu dokážeme uvést do praxe to, co jsme před několika měsíci podepsali," sdělil šéf Elysejského paláce reportérům na summitu. K němu se přidal také italský premiér Mario Draghi, který podtrhl, že "dohody se mají ctít".

Podle šéfa britské diplomacie Dominika Raaba je to ale naopak EU, kdo nedodržuje dohodu. Potřebujeme, aby se dodržel text i jeho duch," řekl Raab. Evropské představitele také obvinil z "nevyrovnaného přístupu". Edwin Poots, lídr Demokratické unionistické strany, největší politické síly v Severním Irsku, prohlásil, že podle něho by vláda měla přestat hovořit o úpravách severoirského protokolu a rovnou od něho odstoupit.

Diplomat přítomný jednání summitu G7 označil celou "brexitovou debatu" za odvádění pozornosti. "Macron mu (Johnsonovi) řekl: 'Netvrďte mi, že jste nevěděl, co podepisujete (v prosinci při podpisu dohody o brexitu)'," řekl francouzský diplomat.

Johnson řekl, že nehledě na roztržku o brexitu projednali účastníci summitu obrovské množství témat. "Na summitu bylo uděláno nesmírné množství práce, které nemá s brexitem nic do činění," dodal.

Skupina G7 poskytne miliardu očkovacích dávek chudým zemím

Ekonomicky silné země skupiny G7 poskytnou v následujícím roce miliardu vakcín proti covidu-19 chudým zemím, aby mohly naočkovat svoji populaci. Řekl to na tiskové konferenci po skončení summitu britský premiér Boris Johnson. V prohlášení vydaném po třídenním jednání G7 v Cornwallu, také mimo jiné účastníci slíbili další peníze na boj proti globálnímu oteplování a kritizují Čínu.

"Před týdnem jsem požádal své kolegy o pomoc s přípravou a poskytnutím dávek, které potřebujeme k naočkování celého světa do konce roku 2022," řekl Johnson novinářům. "Jsem velmi potěšen, že mohu oznámit, že tento víkend lídři přislíbili více než jednu miliardu dávek buď přímo nebo prostřednictvím financování programu COVAX."

Závazek však zdaleka nedosahuje 11 miliard dávek, které jsou podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zapotřebí k proočkování nejméně 70 procent celkové populace a skutečnému ukončení pandemie, upozornila agentura AP.

Silné ekonomiky také hodlají dále exportovat, vydávat licence a zajišťovat neziskovou výrobu vakcín. Dále skupina vyzývá k vědeckému a poctivému zkoumání původu koronaviru, přičemž účastnit se má i Čína, kde byl virus poprvé identifikován.

Země G7 se v prohlášení zavazují dále podporovat program ACT-Accelerator (ACT-A), který má organizovat výzkum a globální distribuci vakcín, léků a testů. "Podporujeme diskusi o rozšíření mandátu ACT-A na rok 2022 a jeho revizi, která ho zefektivní," uvádí se v prohlášení.

V rámci snahy zpomalit globální oteplování skupina G7 do roku 2025 hodlá mobilizovat každoročně sto miliard dolarů (dva biliony korun) chudým státům na omezení škodlivých emisí. Z peněz se také mají financovat projekty budování infrastruktury a technologie šetrnější k životnímu prostředí. G7 vyzývá další bohaté státy, aby ji následovaly. Skupina se také zavázala, že do roku 2030 sníží na polovinu emise skleníkových plynů ve srovnání s úrovní v roce 2010. V pasáži týkající se životního prostředí je také ukončení vládní podpory těžbě uhlí coby největšímu znečišťovateli.

Ekologické skupiny ale nejsou spokojeny. Nic se nezmění, dokud státy peníze neposkytnou, soudí organizace Greenpeace. Rozvinuté země se v OSN už v roce 2009 dohodly na poskytnutí po 100 miliardách dolarů do roku 2020 chudým státům na tyto účely, ale slib nebyl splněn.

Účastníky summitu dnes oslovil přírodovědec Sir David Attenborough a řekl, že řešení otázek klimatické změny je nyní záležitostí politiky stejně jako vědy. "Víme přesně, co se na planetě děje, a víme, co je třeba za deset let udělat. Vypořádat se s tím je stejně tak věc politiky a komunikace, jako vědy a technologie," řekl.

USA podle agentur prosadily do závěrečného komuniké i vyjádření k Číně. To vyzývá k respektování lidských práv v čínské provincii Sin-ťiang, kde žije menšina muslimských Ujgurů, a k zajištění autonomie Hongkongu. "Budeme prosazovat své hodnoty včetně výzvy, aby Čína respektovala lidská práva a základní svobody, zejména v souvislosti se Sin-ťiangem, zajistila svobody a vysoký stupeň autonomie Hongkongu," uvádí se v dokumentu G7. Zmiňuje se také o nutnosti zajistit stabilitu v Tchajwanské úžině. "Jsem znepokojeni situací v Jihočínském moři a jsme zásadně proti jednostranným pokusům změnit tamní status quo a vyvolávat napětí," uvádí se v prohlášení.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

20°C

Dnes je neděle 1. srpna 2021

Očekáváme v 21:00 17°C

Celá předpověď