Putin se podle ukrajinské rozvědky stal terčem atentátu, který se nezdařil

foto Ilustrační foto - Ruský prezident Vladimir Putin (na snímku z 6. května 2022).

Kyjev - Ruský prezident Vladimir Putin se stal před časem terčem atentátu. K pokusu došlo po ruské invazi na Ukrajinu, ale akce podniknutá Kavkazany se vůbec nepovedla. Uvedl to náčelník ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v rozhovoru, jehož úryvek dnes zveřejnil na svém webu list Ukrajinska pravda. Tvrzení není možné ověřit z nezávislých zdrojů.

"Šlo o atentát (na Putina) po linii představitelů Kavkazu, a to ne tak dávno. Nedostalo se to na veřejnost. Byl to naprosto nepovedený pokus, ale skutečně se to odehrálo. Přibližně před dvěma měsíci," řekl Budanov. "Ještě jednou říkám, že se to nepovedlo. Akce neměla žádnou publicitu. Ale stala se," dodal.

Celý rozhovor s šéfem vojenské rozvědky má v novinách vyjít v úterý.

V ruských médiích se lze dočíst, že Putin přežil přinejmenším 13 pokusů o atentát. Hned první, podniknutý ještě v době, kdy zastával funkci hlavy státu jen z pověření odstupujícího prezidenta Borise Jelcina, měli podle někdejšího náčelníka Putinovy ochranky na svědomí čečenští separatisté. Ti si údajně najali dva odstřelovače, aby Putina odpravili během pohřbu petrohradského starosty Anatolije Sobčaka, v jehož službách Putin začínal svou kariéru. Ale odstřelovače se povedlo zneškodnit ještě před pohřbem v únoru 2000. Poslední dva známé pokusy o atentát se podle médií odehrály v létě 2011, kdy byl Putin načas šéfem vlády. Neúspěšní atentátníci byli duševně nemocní a skončili v psychiatrických zařízeních, zatímco Putin se na jaře příštího roku vrátil do Kremlu a čela státu.

Nálet na ukrajinskou ves Desna z minulého týdne si vyžádal 87 životů

Ruský letecký úder na ukrajinskou obec Desna v Černihivské oblasti z minulého týdne si vyžádal 87 mrtvých, uvedl dnes podle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k účastníkům Světového ekonomického fóra v Davosu (WEF). Bilance dříve zveřejněná ukrajinskými úřady dosud činila 11 mrtvých.

"Dnes jsme dokončili práce v Desně. Statistika je bohužel taková, že jsme pod troskami našli 87 obětí," citoval Zelenského deník Ukrajinska pravda. "87 těl, obětí, zabitých - ukrajinská budoucnost bude už bez těchto lidí," dodal.

Letecký úder, který byl podle některých ukrajinských médií raketovým ostřelováním, se odehrál v úterý 17. května. Záchranné složky původně hlásily 11 mrtvých a 14 zraněných.

Informace o množství obětí nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Čtyři země EU vyzývají k využití zmrazených ruských aktiv na obnovu Ukrajiny

Slovensko, Litva, Lotyšsko a Estonsko v úterý vyzvou k zabavení ruských aktiv zmrazených Evropskou unií. Chtějí, aby jimi bylo možné financovat obnovu Ukrajiny po ruské invazi. S odvoláním na společný dopis těchto čtyř zemí to dnes uvedla agentura Reuters.

Ukrajina 3. května odhadla částku potřebnou k obnově infrastruktury a nápravě ekonomiky na přibližně 600 miliard dolarů. Tato částka ale pravděpodobně ještě vzroste vzhledem k tomu, že válka je stále v plném proudu, uvádí se v dopise.

"Podstatnou část nákladů na obnovu Ukrajiny, včetně odškodnění obětí ruské vojenské agrese, musí uhradit Rusko," píší čtyři země v dopise, který v úterý předloží ministrům financí členských zemí. V dokumentu, s nímž se Reuters seznámil, je rovněž výzva, aby unijní sedmadvacítka začala připravovat další sankce vůči Kremlu.

"Pokud Rusko nezastaví vojenskou agresi proti Ukrajině, neměly by mezi EU a Ruskem zůstat žádné ekonomické vazby, aby žádné naše finanční zdroje, výrobky či služby nepodporovaly ruskou válečnou mašinérii," uvádí se v prohlášení.

Slovensko, Litva, Lotyšsko a Estonsko v dopise poznamenávají, že EU a její podobně smýšlející spojenci již zmrazily aktiva ruských fyzických a právnických osob a rezervy centrálních bank ve výši přibližně 300 miliard dolarů.

"Nyní musíme najít legální způsoby, jak maximalizovat využití těchto zdrojů pro financování pokračujícího úsilí Ukrajiny čelit ruské agresi i pro poválečnou obnovu země," uvedli.

"Zabavení státního majetku, jako jsou rezervy centrálních bank, nebo aktiv společností vlastněných státem, má v tomto ohledu přímou souvislost a dopad," píší čtyři členské státy v dopise.

Evropská komise minulý týden uvedla, že by mohla prověřit, zda je možné podle vnitrostátních právních předpisů a zákonů EU zabavit zmrazená ruská aktiva k obnově poválečné Ukrajiny. Nezmínila se ale o rezervách centrálních bank. Různí představitelé EU upozornili, že zabavení ruského majetku je právně ošemetné, protože k tomu neexistuje vhodná unijní právní úprava.

"V případech, kdy nebudou nalezeny legální způsoby konfiskace majetku, by měl být tento majetek použit jako páka a uvolněn až poté, co Rusko nahradí Ukrajině všechny způsobené škody," uvádějí podle Reuters čtyři unijní země ve svém dopise.

Média: Ruský diplomat v OSN odstoupil kvůli nesouhlasu s válkou na Ukrajině

Představitel ruské mise při OSN v Ženevě Boris Bondarev dnes odstoupil kvůli nesouhlasu s válkou na Ukrajině. V dopise, ve kterém zdůvodnil svůj krok, napsal, že se za svou zemi nikdy nestyděl více, informovala agentura AP. Bondarev je podle stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) patrně prvním ruským diplomatem, který se oficiálně vzdal funkce kvůli invazi na Ukrajinu. Ministerstvo zahraničí v Moskvě se k případu zatím nevyjádřilo.

"Putinova rozpoutaná agresivní válka s Ukrajinou a vlastně s celým západním světem je nejen zločinem proti ukrajinskému lidu, ale pravděpodobně i nejtěžším zločinem proti ruskému lidu," uvedl Bondarev v anglicky psaném prohlášení, které v plném znění zveřejnila ukrajinská agentura Unian.

Jednačtyřicetiletý Bondarev pracoval v Ženevě jako rada ruské stálé mise a podle AP se věnoval především tématu odzbrojení. V diplomatických službách byl podle svých slov 20 let. "Bohužel, za těch dvacet let se míra lží a neprofesionality v práci ministerstva zahraničí neustále zvyšuje," uvedl v prohlášení.

Podle Bondareva se ruské ministerstvo zahraničí již nevěnuje diplomacii, ale "rozsévání lží a podněcování války a nenávisti". "Rusko už nemá žádné spojence," dodal. Řekl, že by rád pokračoval ve své kariéře diplomata, což by se však nyní rovnalo vlastizradě.

Bondarev v telefonickém rozhovoru s agenturou AP potvrdil, že písemnou rezignaci předal velvyslanci Ruska při OSN a dalších mezinárodních organizacích v Ženevě Gennadiji Gatilovovi. Na dotaz, zda se nyní obává reakce Moskvy, odpověděl, že se přirozeně musí obávat. Nemíní však opustit Ženevu.

"Ne všichni ruští diplomaté jsou váleční štváči. Jsou soudní, ale musí mlčet," dodal s tím, že jeho případ by mohl ostatním posloužit jako příklad. Připustil však, že pokud bude za svá vyjádření trestně stíhán, další diplomaté jej následovat nebudou.

Začátkem dubna vyzvalo české ministerstvo zahraničí ruské diplomaty, aby se dále nepodíleli na zastupování ruského politického vedení, které se rozhodlo provést "apokalyptickou destrukci" svého souseda. Ruské vyslanectví v Ženevě v reakci na to ironicky poděkovalo za "velkorysou nabídku" a dodalo, že ruští diplomaté mají svědomí dostatek.

Zelenskyj vyzval účastníky fóra v Davosu k uvalení maximálních sankcí na Rusko

Sankce mezinárodního společenství vůči Moskvě by měly být "maximální" včetně embarga na ruskou ropu či úplného zákazu obchodování s Ruskem. V projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu (WEF) to dnes podle agentury AP řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval také k urychlení dodávek zbraní Ukrajině.

"Sankce by měly být maximální, aby Rusko a každý další potenciální agresor, který chce vést brutální válku proti svému sousedovi, jasně věděl, jaké budou okamžité důsledky jeho jednání," řekl Zelenskyj účastníkům fóra, na něž se obrátil cestou videospojení. Podle něj by sankce měly být precedentem, který bude fungovat po desetiletí.

Vyslovil se také pro úplné stažení zahraničních společností z Ruska a uvedl, že Ukrajina potřebuje finanční prostředky v hodnotě nejméně pěti miliard dolarů (115 miliard korun) měsíčně. "Kdybychom dostali 100 procent našich potřeb najednou už v únoru, výsledkem by byly desítky tisíc zachráněných životů. Proto Ukrajina potřebuje všechny zbraně, o které žádáme, nejen ty, které nám byly poskytnuty," řekl Zelenskyj.

Skupina sedmi předních světových ekonomik G7 se v pátek dohodla, že poskytne Ukrajině hospodářskou pomoc ve výši 19,8 miliardy dolarů (456 miliard korun), aby nedostatek finančních prostředků nesnižoval obranyschopnost Ukrajiny.

Švýcarské horské středisko Davos hostí zasedání WEF po dvouleté přestávce způsobené pandemií nemoci covid-19. Z velké části mu dominuje válka na Ukrajině. Na programu jednání jsou však také témata jako zotavení z pandemie, řešení klimatických změn, využití nových technologií, kybernetická bezpečnost, transformace průmyslu a inovace či urychlení takzvaného kapitalismu zainteresovaných, tedy systému, jehož cílem je vytvářet dlouhodobé hodnoty, nikoliv maximalizovat zisk.

Zelenskyj, který po svém vystoupení sklidil ovace ve stoje, zopakoval, že Rusko blokuje v ukrajinských přístavech vývoz kriticky důležitých potravin, jako je pšenice a slunečnicový olej. Ukrajina a Rusko jsou významnými vývozci obilí a slunečnicového oleje a přerušení exportu ohrožuje dodávky potravin do zemí Afriky, Blízkého východu či některých částí Asie.

Kromě Zelenského videoprojevu se konference osobně účastní také početná ukrajinská vládní delegace, která se snaží vyjednat co největší podporu Západu v boji Ukrajiny proti Rusku.

Rusko by za normálních okolností mělo na Světovém ekonomickém fóru (WEF) vlastní dům, který by sloužil jako výkladní skříň pro podnikatele a investory. V letošním roce však byly prostory na hlavní ulici v Davosu přeměněny ukrajinskými umělci na "dům ruských válečných zločinů", který zobrazuje utrpení a devastaci.

Obránci Azovstalu podle šéfa separatistické republiky stanou před soudem

Ukrajinští vojáci, kteří bránili ocelárny Azovstal v Mariupolu, budou v samozvané Doněcké lidové republice (DLR) postaveni před soud. Uvedl to dnes podle agentury Interfax šéf této separatistické proruské republiky Denis Pušilin. Ruské ministerstvo zahraničí následně nevyloučilo možnost výměny zajatců z Azovstalu za vlastní vojáky v ukrajinském zajetí, píše Interfax.

"Zajatci z Azovstalu jsou drženi v Doněcké lidové republice. (...) V plánu je také organizace mezinárodního tribunálu na území republiky," uvedl Pušilin. Nespecifikoval přitom, jakým obviněním budou obránci čelit.

Metalurgický areál v jihoukrajinském Mariupolu byl poslední baštou ukrajinské obrany přístavního města. Moskva jeho dobytí oznámila v pátek, ukrajinští vojáci podle ní kapitulovali a 1900 jich je v ruském zajetí. Ruskojazyčný server BBC připomněl, že britské zpravodajské služby počet zajatců odhadují na 1700. Kyjev v souvislosti s azovstalskými obránci hovoří o splnění úkolu a evakuaci.

Náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko nevyloučil, že existuje možnost výměny zajatců z Azovstalu. "Připouštím každou možnost, která se nepříčí zdravému rozumu," uvedl podle Interfaxu Ruděnko na otázku, zda ruská diplomacie tuto konkrétní výměnu zvažuje. BBC píše, že stejnou otázku dostal i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, odpovědi se ale vyhnul.

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, dříve navrhla zákaz výměny zajatců z pluku Azov, jehož příslušníci z velké části mariupolské ocelárny bránili. Předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin řekl, že případné výměny by se neměly vztahovat na "nacistické zločince".

Ruské vedení svou agresi na Ukrajině mimo jiné zdůvodňuje blíže nespecifikovanou "denacifikací" Ukrajiny a za nacistický označuje také právě pluk Azov. Samotný pluk ale podobnou nálepku odmítá. U zrodu původně dobrovolnického Azova sice stály postavy ukrajinské krajně pravicové a neonacistické scény, podle některých analytiků se však jednotka od vstupu do oficiálních struktur národní gardy od radikálů výrazně očistila.

Rusko soustředí síly u Severodoněcku a chystá útok na Slovjansk, uvádí Kyjev

Rusko na Ukrajině soustředí své síly u východoukrajinského Severodoněcku, od Izjumu chystá další útok na Slovjansk, uvedl dnes podle ruskojazyčného serveru BBC ukrajinský generální štáb. Invazní síly dnes útočí také na město Lyman v Doněcké oblasti. Za první tři měsíce od únorové invaze do sousední země Rusko přišlo pravděpodobně o podobný počet vojáků jako Sovětský svaz za devět let války v Afghánistánu, napsala na twitteru britská vojenská rozvědka.

Rusko na Donbas stahuje jednotky z Charkovské oblasti, Mariupolu, proruské separatistické milice i nově mobilizované vojáky ze Sibiře, uvedl gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Zároveň varoval, že Severodoněck se ruským jednotkám podařilo už téměř odříznout.

Město je podle dřívějšího prohlášení ukrajinských úřadů pod neustávající palbou ruských jednotek. Hajdaj dnes uvedl, že ruské síly město se zhruba 100.000 obyvateli záměrně ničí. Ukrajinští vojáci na místě v neděli reportérovi BBC řekli, že Severodoněck je v podstatě obklíčený.

Ruské síly se dnes snažily ovládnout také město Lyman ležící asi 60 kilometrů západně od Severodoněcku a také nedaleko Slovjansku, uvedla ruskojazyčná redakce BBC s odkazem na zprávy z médií a sociálních sítí. Generální štáb ukrajinské armády ve večerním hlášení bez dalších podrobností napsal, že nepřítel pomocí dělostřelectva útočil na ukrajinské jednotky i civilní objekty ve městě, které mělo před válkou přibližně 20.000 obyvatel. Náměstek ministerstva informací samozvané Doněcké lidové republiky (DNR) Daniil Bezsonov podle agentury TASS uvedl, že síly DNR již do Lymanu pronikly a nyní svádějí boje v severní části města.

Aktivitu ukrajinská armáda zaznamenala v Bělorusku, které podle generálního štábu na hranici s Ukrajinou nasadilo další jednotky a provádí průzkumné operace.

Rusko podle Londýna od počátku invaze na Ukrajinu 24. února zaznamenalo vysoké ztráty, za kterými stojí mimo jiné kombinace špatné strategie, nedostatečného pokrytí vzdušného prostoru a přístupu velení, "které je připraveno opakovat chyby".

Moskva o svých ztrátách oficiálně informovala jen dvakrát, na začátku a na konci března, kdy přiznala 498, respektive 1351 zabitých vojáků.

"Za první tři měsíce své 'speciální vojenské operace' Rusko pravděpodobně utrpělo podobný počet ztrát jako Sovětský svaz během devítileté války v Afghánistánu," píše britská vojenská rozvědka. V důsledku konfliktu z let 1979 až 1989 zahynulo podle oficiálních záznamů na 15.000 sovětských vojáků. Server CNN připomněl, že na stejný počet ruské ztráty na Ukrajině odhadli dva nejmenovaní, vysoce postavení činitelé NATO už v březnu, měsíc po začátku invaze.

Ukrajinský generální štáb uvádí, že Rusko od zahájení agrese přišlo o zhruba 29.200 vojáků, stejně jako o tisíce tanků a dalších obrněných vozidel, téměř 400 letounů a vrtulníků a 13 válečných lodí a dalších plavidel. Tyto údaje nelze nezávisle ověřit.

Pro Moskvu bude s pokračujícím konfliktem těžší množství obětí utajit před ruskou veřejností, uvedla rovněž britská vojenská rozvědka. "Veřejná nespokojenost s válkou a ochota dát ji najevo může vzrůst," píše v prohlášení.

Válka na Ukrajině … SLEDUJEME ON-LINE

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

27°C

Dnes je neděle 26. června 2022

Očekáváme v 15:00 27°C

Celá předpověď