Na trh se dostává známka prezidenta Emila Háchy

foto V Trhových Svinech představili 30. listopadu 2018 poštovní známku s portrétem svého rodáka, prezidenta druhé republiky a následně protektorátu Emila Háchy. Známka vychází v den 80. výročí Háchova zvolení prezidentem druhé republiky. Limitovanou edici 15.000 kusů vydala Česká pošta, ale nejde o její emisi. Je to takzvaná vlastní známka, kterou připravili a zaplatili příznivci Emila Háchy.

Trhové Sviny (Českobudějovicko) - Na trh se dostává nová poštovní známka s portrétem prezidenta druhé republiky a následně protektorátu Emila Háchy. Limitovanou edici 15.000 kusů sice vydala Česká pošta, ale nejde o její emisi. Je to takzvaná vlastní známka, kterou připravil a zaplatil jiný subjekt. Náklady na výrobu edice byly přibližně 400.000 korun, peníze mezi sebou vybrali příznivci Emila Háchy. Novinářům to dnes řekl autor projektu a publicista Radek Gális. Hácha, považovaný za jednu z nejkontroverznějších a nejtragičtějších postav moderních českých dějin, byl dosud jediným československým či českým prezidentem, který známku neměl.

Známka vychází v den 80. výročí Háchova zvolení prezidentem druhé republiky. Projekt musela schválit komise České pošty, která posuzovala, zda je motiv v souladu s českými zákony a zda nepodporuje zakázanou organizaci. Lidé mohou známku používat při posílání dopisů po území ČR.

Hácha, který pochází z Trhových Svinů na Českobudějovicku, kde dnes zástupci města a autoři projektu známku představili, patří podle odborníků k nejopomíjenějším postavám českých dějin. "Samozřejmě, za komunistů byla nějaká negativní propaganda. O Háchovi nikdo nemluvil ani kladně, ani záporně. To znamená, že se stal bílým místem historie," řekl novinářům člen Společnosti Emila Háchy František Slípka.

Hácha se stal politikem až v šestašedesáti letech, před nástupem do nejvyšší ústavní funkce byl prezidentem Nejvyššího správního soudu a expertem na anglosaské právo, které přednášel na Univerzitě Karlově.

V pořadí třetím prezidentem Československa, označovaného po ztrátě Sudet jako tzv. druhá republika, byl zvolen 30.listopadu 1938. V polovině března 1939 byl předvolán do Berlína na jednání s nacistickým vůdcem Adolfem Hitlerem a byl za použití hrubého nátlaku přinucen podepsat souhlas "s ochranou území Čech a Moravy Velkoněmeckou říší". Den po okupaci se pak stal Hácha státním prezidentem Protektorátu Čechy a Morava, tzv. nedílné součásti Velkoněmecké říše. Ve své funkci se v prvních letech snažil "loajální spoluprací s Němci zachovat maximální možnou autonomii protektorátu a omezovat vliv českých pronacistických aktivistů". Opakovaně se nebál intervenovat za oběti německé perzekuce, včetně aktivních odbojářů, prostřednictvím premiéra Aloise Eliáše udržoval kontakty s domácím odbojem, byl ve spojení s exilovou vládou v Londýně a umožnil její uznání. K jeho nejvýraznějším zásluhám patří znemožnění akce směřující k tvoření českých vojenských sborů proti Sovětskému svazu.

Změna jeho postojů nastávala postupně po příchodu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v září 1941 a zatčení generála Eliáše. Hácha hovořil o demisi, ale nakonec ustoupil s odůvodněním, že stále ještě musí hájit pozici národa. Konečný zlom v jeho chování byl patrný po atentátu na Heydricha. V reakci na tento čin, který Benešovi zásadně vytýkal, Hácha v projevu uvedl: "Místo českého národa je v tomto velikém boji jedině po boku Velkoněmecké říše. Nepřátelé Velkoněmecké říše jsou také nepřáteli českého národa."

Právě po nástupu Heydricha v roce 1941 se Hácha stal i v očích londýnského odboje poslušným lokajem německé zvůle. Po osvobození v květnu 1945 strávil Hácha poslední dny života ve vězeňské nemocnici na Pankráci, kde 27. června 1945 zemřel.

Pro řadu lidí proto představuje negativní postavu, která kolaborovala s nacistickým režimem. "Kandidaturu nechtěl přijmout a namítal, že by se vlastně stal jen něčím na způsob správce konkursní podstaty. Vyjednavači však na něho naléhali," uvedl historik Josef Tomeš.

Přestože Hácha musel spolupracovat s nacistickým Německem a byl ve špatné zdravotní kondici, zachránil podle Gálise životy řady Čechů. "Bylo to za cenu toho, že se ukláněl Hitlerovi a jeho chování mohlo působit servilně. Ale díky Háchovu orodování například pomohl některým studentům internovaným po 17. listopadu 1939 v koncentračním táboře Sachsenhausen," uvedl Gális.

rek hj jpt

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

24°C

Dnes je pondělí 27. května 2019

Očekáváme v 9:00 20°C

Celá předpověď