Na seznam památek se dostala železniční stanice v Hrubé Vodě

foto Netradiční objekt rozšířil v těchto dnech seznam kulturních památek v Olomouckém kraji. Ministerstvo do něj na návrh olomouckých památkářů zařadilo soubor železniční stanice v Hrubé Vodě (na snímku) na Olomoucku. Podle odborníků si komplex dochoval ve vysoké míře svou autenticitu.

Olomouc - Netradiční objekt rozšířil v těchto dnech seznam kulturních památek v Olomouckém kraji. Ministerstvo do něj na návrh olomouckých památkářů zařadilo soubor železniční stanice v Hrubé Vodě na Olomoucku. Podle odborníků si komplex dochoval ve vysoké míře svou autenticitu. Význam spočívá v jeho architektonickém pojetí a je dokladem vývoje železniční dopravy, informoval dnes ČTK mluvčí olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) Vlastimil Staněk.

"Prohlášená železniční stanice se skládá z výpravní typové budovy čtvrté třídy, která je nejstarším objektem z roku 1872, budovy s čekárnami, rozlehlé letní verandy, služebního obytného objektu a bývalé vodárny, sloužící pro potřeby železničního provozu druhé poloviny 19. století," uvedl mluvčí památkářů.

Netradiční objekt rozšířil v těchto dnech seznam kulturních památek v Olomouckém kraji. Ministerstvo do něj na návrh olomouckých památkářů zařadilo soubor železniční stanice v Hrubé Vodě (na snímku) na Olomoucku. Podle odborníků si komplex dochoval ve vysoké míře svou autenticitu. Nevyhovující výpravní budovu rozšířil v roce 1908 architekt Gustav Kulhavý z oddělení pozemních staveb ministerstva železnic, který se podílel na stavbě nádražních budov v Českých Budějovicích, Plzni či v Praze. Ze západu k ní připojil krytým vchodem o něco větší budovu s čekárnami a z druhé strany rozlehlou letní verandu s navazujícím služebním objektem. "Všechny části propojuje na kolejové straně nástupištní veranda kovové konstrukce. Jednotlivé objekty vizuálně sjednocuje elegantní secesní okrová fasáda geometrizujícího charakteru," doplnil Staněk.

Objekty si zachovaly své členění i základní dispozici, jejich stav je však ovlivněn dlouhodobým zanedbáním. V interiéru se zachovaly podle památkářů původní podlahy, výmalba i štuková výzdoba stěn a dokonce i suché záchody. "Drobnými úpravami prošla sousední výpravní budova vlivem modernizace železniční dopravy a s ní spojeným provozem," doplnil mluvčí památkářů. Upraven byl i strážní domek, vodárna ztratila své využití s oficiálním ukončením parostrojního provozu v roce 1980.

Nádražní komplex v současné době slouží z menší části pro potřeby řízení železničního provozu. Bytová jednotka v prvním patře výpravní budovy je obydlená a zbylé prostory, včetně vodárny, která je v současnosti nabízena k prodeji, jsou momentálně bez využití. V místní části obce Hlubočky se jedná o uměleckohistoricky nejhodnotnější objekt. Podle památkářů se může stát vstupní branou do turisticky oživované lokality.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

28°C

Dnes je čtvrtek 20. září 2018

Očekáváme v 11:00 25°C

Celá předpověď