Na Galapágách vypustí želvího samce, který zachránil vlastní druh

foto V tichomořském souostroví Galapágy bude do volné přírody vypuštěn samec želvy sloní, jehož legendární libido pomohlo zachránit vlastní poddruh před vyhynutím. Nyní stoletý Diego byl mezi 14 želvími samci, kteří se zúčastnili rozmnožovacího programu na ostrově Santa Cruz. Snaha ochránců přírody se ukázala být úspěšná, od 60. let minulého století se tímto způsobem podařilo zplodit 2000 želvích potomků. Sexuální apetit Diega přitom hrál zásadní roli, protože podle odhadů se mu podařilo zplodit na 800 potomků.

Quito - V tichomořském souostroví Galapágy bude do volné přírody vypuštěn samec želvy sloní, jehož legendární libido pomohlo zachránit vlastní poddruh před vyhynutím. S odvoláním na správu Galapážského národního parku o tom informoval server BBC.

Nyní stoletý Diego byl mezi 14 želvími samci, kteří se zúčastnili rozmnožovacího programu na ostrově Santa Cruz. Snaha ochránců přírody se ukázala být úspěšná, od 60. let minulého století se tímto způsobem podařilo zplodit 2000 želvích potomků. Sexuální apetit Diega přitom hrál zásadní roli, protože podle odhadů se mu podařilo zplodit na 800 potomků.

Program nyní skončil a Diego bude v březnu vypuštěn do volné přírody na rodném ostrově Espaňola. Připojí se k tamní 1800členné želví populaci, která podle zoologů ze 40 procent nese jeho geny.

"Přispěl velkým podílem k vytvoření rodové linie, kterou vracíme na Espaňolu," řekl ředitel parku Jorge Carrión agentuře AFP. "Je to pocit štěstí mít možnost vrátit tuto želvu do jejího přirozeného prostředí," dodal. Před svým triumfálním návratem na Galapágy pobývá Diego momentálně v karanténě.

Správa parku má za to, že Diego byl odchycen před 80 lety vědeckou expedicí. Poté byl nějaký čas v zoologické zahradě v kalifornském San Diegu. Ještě před 50 lety žili na Espaňole pouze dva samci a 12 samiček jeho poddruhu chelonoidis hoodensis, jinde tyto vzácné želvy nežijí.

Galapágy, které leží 906 kilometrů západně od Ekvádoru, jsou pro svou jedinečnou faunu a floru zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO. V roce 1835 na ostrovech strávil šest týdnů pozorováním živočichů britský přírodovědec Charles Darwin. Zřejmě právě na základě výsledků těchto pozorování uspořádal svou základní koncepci přirozeného vzniku a vývoje druhů evolucí, jejíž hlavní hybnou silou je přírodní výběr.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

2°C

Dnes je pondělí 20. ledna 2020

Očekáváme v 13:00 2°C

Celá předpověď