Na EXPO 2020 v Dubaji nelze nebýt, říká generální komisař Potužník

foto EXPO 2020: Český tým

Česká republika veze do hlavního města Emirátů technologický zázrak a designový um. Prvním je inovativní systém S.A.W.E.R., který umí extrahovat vodu z pouštního vzduchu, druhým je práce sklářské skupiny Lasvit, vysvětluje generální komisař české účasti Jiří František Potužník.

Světová výstava EXPO 2020 se bude konat poprvé v muslimské zemi, konkrétně ve Spojených arabských emirátech. Proč právě tam?

Expo 2020: Generální komisař české účasti Jiří František PotužníkProtože se po Evropě, Americe a Asii ozvala další skupina národů, která se hlásí k projektu světových výstav s 150letou tradicí. Nezastavilo ho ani 21. století a globální internetové propojení. Ukazuje se, že nadále existuje jak dostatek zemí, které chtějí světovou výstavu pořádat, tak více než 150 států, které chtějí na EXPO jet. V případě Dubaje jde o region, který se tomuto projektu teprve otevírá. Nicméně Spojené arabské emiráty jsou už nyní geopoliticky, hospodářsky a strategicky důležitým partnerem západní civilizace. Fungují jako dobrý průsečík mezi Západem a Východem nejen ve smyslu dopravy a leteckých spojů, ale také komunikace. Pro mnohé země je velkým lákadlem, aby u toho mohly být. Včetně účasti na EXPO.

Pro Českou republiku platí to samé?

Ano. Musíme si vždy říci, zda můžeme u takové akce chybět, a odpověď zněla NE. Česká republika se rozhodla zapojit v roce 2017, tedy dva roky po skončení předchozí světové výstavy v Miláně. Bylo vypsáno výběrové řízení na koncepci, kterou jsem vyhrál s projektem Czech Spring. Jeho smyslem je prezentovat Česko jako zemi inovativních technologií a dobrého vkusu. Vláda následně schválila rozpočet pro tuto akci a od září 2017 se na tomto konceptu pracuje. Během dalšího roku jsme vysoutěžili pavilon, který se staví. Oslovili jsme všechny možné asociace, resorty a sdružení s tím, že se otevírá prostor i pro soukromé společnosti, regiony a oborové svazy. Čili pro ně. Vycházím ze zkušeností z Milána – postavit pavilon na zajímavém místě, aby byl přitažlivý jako exponát sám o sobě, a otevřít ho soukromému sektoru a partnerům, kteří si za účast zaplatí. Rozhodně by to neměl být jenom stát, kdo hradí všechny náklady.

Tématem nadcházejí výstavy je „Connecting Minds, Creating the Feature”, neboli „Dejme hlavy dohromady a vytvořme budoucnost”. Nakolik je toto motto pro účastníky EXPO závazné?

Zcela. Souhlas pořadatelské země s účastí toho či onoho vystavovatele se dokonce odvíjí od toho, zda respektuje a naplňuje dané téma. Zadání jsou ovšem dost obecná a poskytují prostor pro to, aby si státy mohly vymyslet vlastní interpretaci. Podmínkou je rovněž zachování poměru mezi komerční a expoziční částí pavilonu, koeficient je 1:4. Jenže upřímně: má-li pořadatelská země vážit mezi zamítnutím potenciálního vystavovatele z důvodu, že se třeba úplně neblíží tématu, nebo že je jeho expoziční plocha ve srovnání s tou komerční menší, hledají se kompromisy. Bylo tomu tak v Šanghaji, Miláně a bude tomu tak i v Dubaji.

S českým přístupem bylo vše v pořádku?

Bylo. Projekt Czech Spring vybralo ve výběrovém řízení ministerstvo zahraničních věcí, poté vláda schválila rozpočet, a my jsme dostáli za úkol ucházet se o vhodný pozemek. Podmínkou pro jeho získání bylo právě přijetí tematické koncepce, což organizátoři EXPO udělali ještě v roce 2017.

Co je vhodný pozemek na světové výstavě v Dubaji?

Je to takový, který předně odpovídá síle dané mise a penězům, které na ni ta či ona země má. A zároveň by mělo jít o takový, který bude na očích a bude přitahovat pozornost.

Vy takový máte?

Řekl bych, že ano. Jsme ve vyšší střední kategorii, máme přidělenu plochu o výměře 2,5 tisíce metrů čtverečních, na níž můžeme postavit pavilon o ploše až 1500 m2. Nejmenší pozemky jsou kolem 1000 m2, ty největší se blíží ke 4000 m2. Pokud jde o to druhé kritérium, požádali jsme o první pozemek v zóně Sustainability (Udržitelnosti), který je hned u vchodu z největšího parkoviště. Vzhledem k tomu, že jsme ho dostali poměrně rychle, si troufám tvrdit, že jsme pořadatele zaujali, a oni nám vyšli vstříc. Protože mají právo přidělovat plochu i podle toho, jak uznají za vhodné.

Co je obsahem konceptu Czech Spring?

Vycházíme ze skutečnosti, že Česká republika je pomyslným pramenem (Spring) v rámci Evropy. Jsme jejím rozvodím. Zároveň je v názvu obsaženo slovo jaro (opět Spring). Jsme končinou, která je krásná v květu. Další ambicí je, aby exponáty v pavilonu vytvořili funkční celek. A zároveň jsem přesvědčen, že jsme zemí, kde vyráží (Spring do třetice) a přináší ovoce lidský potenciál, vědecký a umělecký. Mojí ambicí bylo, aby se exponáty propojily a vytvořily funkční celek. Mimo to platí, že Spojené arabské emiráty jsou územím, které je z 97 procent pokryté pouští. Řeší tedy nedostatek vody. S ohledem a důrazem na český inovativní potenciál v řadě oblastí jsem navrhl řešení, které stojí na technologických a biologických poznatcích a dokáže získat molekuly vody takřka z ničeho.

Z ničeho?

Konkrétně ze vzduchu. Naše zařízení dokáže s pomocí solární energie vyrábět vodu, která by byla použitelná jako závlahová, nebo jako pitná.

Kdo je autorem této myšlenky?

Stojí na několika patentech ČVUT a Akademie věd a seznámil jsme se s ní v Miláně, kde jsem byl rovněž komisařem. Požádal jsme o konzultace specializovaná oddělení na této vysoké škole a na Akademii, cílem bylo zjistit, zda se dá z těch dílčích patentů sestavit fungující systém. Odpověď zněla ANO, do výběrového řízení jsem tudíž předložil návrh, že v systému S.A.W.E.R. (Solar Air Water Earth Resource) budeme hybridními solárními panely vyrábět elektřinu a teplo. A poté jsme chtěli s využitím nanosítí extrahovat ze zahřátého a vysoce stlačeného vzduchu molekuly vody. Vědci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov na ČVUT ale nalezli lepší způsob: nakonec bude vodu ze vzduchu adsorbovat desikant. Pak ji upraví mineralizační jednotka na pitnou, nebo fotobioreaktor na závlahovou - to abychom mohli zalévat podpovrchové kultury v písku.

Jaké podpovrchové kultury?

Jde o houby, které rostou v písku a zadržují vodu a živiny pro normální a užitkové rostliny. Jsou to v podstatě symbionti, kteří cizopasí na kořenech hostitele cizopasí jen do té míry, aby ho zcela nevyčerpali. A v hubených časech ho naopak udržují při životě. V něčem se prostě chovají chytřeji než lidé.

V českém pavilonu bude tedy možné pozorovat, jak se dá získat voda z pouštního vzduchu?

Ano, a to přímo v podobě funkčního systému S.A.W.E.R. vystaveného v budově – chtěli jsme, aby prvním exponátem byl už pavilon sám o sobě, když stojí na mimořádně viditelném místě, a aby byl S.A.W.E.R. jeho integrovanou součástí – podle toho jsme nastavili i pravidla výběrového řízení. Stavba bude symbolem Czech Spring. Využívá kapilár, které vypadají z dálky jako malé prameny a prostupují dovnitř do budovy. Tato změť vlásečnic má přivábit návštěvníky. Když přijdou, uvidí, jak udržujeme v okolních zahradách různé rostliny. A umožníme jim nahlédnout i pod povrch. Docent Tomáš Matuška, který koordinuje jednotlivé části systému, z tohoto důvodu pozměnil význam zkratky S.A.W.E.R. na Solar (Slunce), Air (Vzduch), Water (Voda), Earth (Země) a Resources (Zdroje). Udělal dobře.

Takže celá expozice je vlastně tvořena jednotlivými prvky S.A.W.E.R., přičemž pavilon je S.A.W.E.R. sám o sobě?

Dá se tak říci, a jako celek to funguje. Pouze chci zdůraznit, že nenabízíme recept, jak získávat v Dubaji pitnou vodu, ta se dá pořídit levněji metodou odsolování. Ukazujeme české technologie a patenty, které mohou společně představovat řešení pro místa, kde se voda jinak než ze vzduchu získat nedá. Nemusí jít o zdroj vody pro vesnici a obce, nýbrž třeba pro menší oázu, která vysychá. Aby se v ní udržela rovnováha potřebná pro přežití rostlin, stačí jí několik desítek litrů denně.

S.A.W.E.R. má jakou výrobní kapacitu?

Mobilní verze – tedy dva lodní kontejnery - umí v poušti vyrobit přes 100 litrů vody denně. A vypadá to, že tento výkon budeme ještě schopni zlepšit. V pavilonu bude množství vody ze vzduchu pětinásobné.

Co ještě najdou příchozí v českém pavilonu?

Ve dvoraně bude umístěna instalace sklářské společnosti LASVIT. Má dostatečnou uměleckou a výrobní a investiční kapacitu, v Dubaji je dobře zapsaná a mám tam úspěch. Už v koncepci Czech Spring jsem navrhl jako základ expozice systém S.A.W.E.R. a umělecké sklo LASVIT jako technologický a designový zázrak.

Jinak řečeno, aby se vyhovělo všem příchozím? Může být. Světové výstavy jsou takto koncipovány od samého počátku. Země by se měly ukázat v tom nejlepším světle a je na nich, co si za své přednosti - samozřejmě s ohledem na zadání - vybere. Ale v našich pavilonech na EXPO měly vedle objevů a vynálezů své místo vždy i kultura či restaurace. Nevezeme do Dubaje skanzen, snažíme se o naplnění původního smyslu výstav. Doufám, že jdeme správným směrem.

Jiří František Potužník

Vystudoval žurnalistiku na FSV UK. Od roku 1993 pracoval v zahraničním oddělení zpravodajství ČT. Od roku 2002 působil jako stálý zpravodaj ČT při EU v Bruselu. Po návratu do Prahy točil pro ČT publicistické pořady. V listopadu 2008 se stal mluvčím předsednictví České republiky v Radě EU, v červnu 2009 mluvčím české účasti na světové výstavě EXPO 2010 v Šanghaji. V letech 2011 až 2012 byl výkonným ředitelem dokumentární a mediální agentury IAM PROLOG. V prosinci 2012 byla na základě vítězství ve výběrovém řízení jmenován vládou ČR generálním komisařem národní účasti na světové výstavě EXPO v Miláně 2015, nyní vede českou účast na EXPO 2020 v Dubaji.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je pátek 20. září 2019

Očekáváme v 15:00 16°C

Celá předpověď