V Londýně, Madridu, Římě či Budapešti se protestovalo proti rasismu

foto Demonstrace proti policejnímu násilí a rasismu na římském náměstí Piazza del Popolo, 7. června 2020.

Londýn/Madrid/Washington - Desetitisíce lidí v řadě evropských měst dnes demonstrovaly proti rasismu a na podporu manifestací, které začaly minulý týden ve Spojených státech kvůli smrti černocha při zatýkání bělošským policistou. Na většině demonstrací, které se dnes konaly mimo jiné v Madridu, Barceloně, Londýně, Římě či Budapešti, lidé měli na obličeji roušky kvůli pandemii nemoci covid-19, rozestupy proti šíření koronaviru ale spíše nedodržovali.

Lidé na demonstracích v evropských městech opět nesli transparenty s hesly proti rasismu a také s nápisem Black Lives Matter (Na životech černochů záleží). Tak se jmenuje i hnutí, které vzniklo před několika lety v USA a které upozorňuje na případy policejního násilí.

Mnohde se manifestace konaly před americkou ambasádou, například v Madridu, kde se sešly stovky lidí, kteří pak šli pochodem na náměstí Puerta del Sol, kde se shromáždilo několik tisíc lidí. Kromě transparentů nesli demonstranti americké vlajky popsané jmény černochů, které podle nich zabili policisté. Mnozí v Madridu také provolávali hesla proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, jehož označili za zločince.

Ve Španělsku se demonstrovalo i v dalších městech, včetně Barcelony, kde se v dešti sešly na tři tisíce lidí s transparenty "Zastavte zabíjení černochů" či "Bez spravedlnosti není mír" v angličtině a španělštině.

Floyd zemřel 25. května, když mu bělošský policista při zatýkání téměř devět minut klečel na krku, ačkoliv si muž stěžoval, že nemůže dýchat. Symbolem protestů proti rasismu se proto stalo pokleknutí na jedno koleno. Takto Floydovu památku uctili dnes například v Římě, kde několik tisíc lidí po poledni klečelo na demonstraci na koleni se zdviženou rukou zaťatou v pěst po stejnou dobu, jakou klečel policista na Floydovi - tedy osm minut a 46 vteřin. Někteří demonstranti v Římě při tom křičeli "Nemohu dýchat", stejnou větu měli mnozí napsanou i na rouškách.

Druhým dnem se dnes demonstrovalo i v Londýně, kde lidé vyšli do ulic i přes výzvu ministra zdravotnictví Matta Hancocka, že se nemají shlukovat kvůli riziku šíření koronaviru. Demonstranti měli také v Londýně roušky a někteří nesli transparent "Rasismus je pandemie". V Británii demonstrovali i v Manchesteru, Nottinghamu, Edinburghu a také v Bristolu, kde dav strhl sochu Edwarda Colstona, obchodníka s otroky ze 17. století. Tomu se v zemi stavěly pomníky i proto, že majetek odkázal charitě.

V Londýně se pokojně demonstrovalo i o den dříve, kdy se ale večer protestující střetli s policisty. Zraněno bylo 14 policistů, už dříve v týdnu bylo podle BBC při demonstracích v Londýně zraněno 13 policistů.

Stovky lidí dnes pokojně demonstrovaly také před americkou ambasádou v Budapešti a desítky se sešly před americkým konzulátem v Hongkongu. Už v sobotu se proti rasismu manifestovalo mimo jiné v Berlíně, Paříži i Praze.

Starosta New Yorku zrušil zákaz vycházení o den dřív

Starosta New Yorku Bill de Blasio dnes ukončil zákaz nočního vycházení, tedy o den dříve, než plánoval. Informovala o tom agentura Reuters. Zákaz kvůli protestům proti policejnímu násilí a občasnému rabování trval od pondělí. Americký prezident Donald Trump mezitím na twitteru informoval, že nařídil stáhnout národní gardu z Washingtonu. Situace je v hlavním městě podle prezidenta zcela pod kontrolou.

Zákaz vycházení, který vyhlásili de Blasio a guvernér státu New York Andrew Cuomo, trval vždy od 20:00 do 05:00. Ke zrušení opatření vyzývali starostu městští zastupitelé, podle nichž jím policie ospravedlňovala zatýkání a používání obušků a pepřového spreje proti lidem, kteří omezení nerespektovali.

Původně měl zákaz nočního vycházení, v New Yorku první za několik desítek let, přestat platit v pondělí. To je zároveň den, kdy největší město USA začne uvolňovat opatření přijatá před více než dvěma měsíci v souvislosti s koronavirovou pandemií.

"Včera (v sobotu) a minulou noc jsme byli svědky toho zdaleka nejlepšího z našeho města," uvedl de Blasio na twitteru s tím, že konec zákazu vycházení vstupuje v platnost okamžitě. "Zítra (v pondělí) učiníme první velký krok k restartu," dodal starosta.

V sobotu i po osmé hodině večerní až tisíce demonstrantů pokračovaly v pochodu Manhattanem a Brooklynem, zatímco policie tomu jenom přihlížela a nezasahovala.

Ve městech napříč Spojenými státy se v posledních téměř dvou týdnech konají protesty za rasovou a sociální spravedlnost, vyvolané úmrtím neozbrojeného černocha George Floyda v Minneapolisu při brutálním policejním zákroku. Mnohde ale někteří lidé využili protestů k rabování a výtržnostem. Někde byly na pomoc policistům povolány národní gardy.

V New Yorku místní politici i obránci lidských práv vyzývali k ukončení zákazu nočního vycházení. Podle nich jen vyvolávalo zbytečné napětí, když se policie pokoušela dodržování opatření vynucovat.

Prezident Trump dnes nařídil stáhnout národní gardu z Washingtonu, kde je podle něj situace už dostatečně pod kontrolou. "Nařídím naší Národní gardě, aby se nyní, kdy je vše pod dokonalou kontrolou, začala stahovat z metropole Washingtonu. Půjdou domů, ale mohou se rychle vrátit, pokud bude třeba," napsal Trump a dodal, že minulou noc se konalo mnohem méně protestů, než se čekalo.

Trump tento týden sklidil kritiku i za to, že hrozil některým guvernérům a starostům, že k nim vyšle armádu, pokud nepovolají do ulic národní gardu. Později ale ujistil, že nebude nutné vyslat vojáky do ulic.

Podle agentury Reuters, která se odvolává na vysoce postaveného amerického činitele, prezident v jednu chvíli na setkání se svými poradci požadoval, aby bylo do Washingtonu vysláno 10.000 vojáků. Podle Reuters to ukazuje, jak blízko byl splnění pohrůžky, že pošle i vojáky v aktivní službě. Na jednání v Oválné pracovně mu nasazení vojáků podle informací Reuters rozmlouvali ministr obrany Mark Esper, šéf sboru náčelníků štábů Mark Milley a ministr spravedlnosti William Barr.

Trump se poté spokojil s vysláním Národní gardy, což doporučoval i Pentagon. Důležitý byl pro prezidenta údajně také Esperův krok, a sice to, že ministr dal k dispozici aktivní vojáky 82. výsadkové divize a dalších jednotek z oblasti Washingtonu, aniž by byli nasazeni ve městě.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

18°C

Dnes je středa 8. července 2020

Očekáváme v 7:00 16°C

Celá předpověď