Na CIIE se Čína zavázala ke krokům ve prospěch globalizace

foto Čínská vlajka v Pekingu, v pozadí mrakodrap China Zun. Ilustrační foto.

Minulý týden, který se odehrál ve znamení dovozního veletrhu China International Import Expo (CIIE), připomněl dobu před osmi lety, kdy se ve stejném velkoměstě konala světová výstava Expo 2010. Čili akce, která přilákala rekordních 73 milionů návštěvníků.

Podobnosti jsou nabíledni.

Na Expo 2010 předvedla Šanghaj inovativní, supervýkonné elektrobusy, nabíjené ze stanic umístěných nad zastávkami, stejně jako velkou flotilu Expo-taxíků. Obojí dopravní prostředky využívá město dodnes.

Nyní se premiéry dočkalo 440 ultramoderních elektrobusů, zajišťujících spojení na vybraných trasách. V obou případech se zapojily řady dobrovolníků.

Platí, že CIIE je obchodní přehlídkou, ne veřejným veletrhem. Místem konání bylo navíc nově dokončené National Exhibition and Convention Centre (Shanghai), největší konferenční komplex svého druhu na světě. Podle oficiálních statistik pavilony přivítaly představitele 172 států, regionů a mezinárodních organizací. Dostavilo se 3600 podnikatelů a více než 400 tisíc platících příchozích. Výběr Šanghaje byl navíc dán tím, že se tato megapole stala prvním čínským projektem zóny volného obchodu od roku 2013.

Prezident Si Ťin-pching v úvodním projevu zdůraznil jak význam globalizace pro růst světové ekonomiky, tak čínské závazky k reformám a otevírání se dovozu. V této souvislosti uvedl, že v příštích 15 letech má import zboží vzrůst o 30 a služeb o 10 bilionů amerických dolarů. Aby se tak stalo, bude třeba nastavit vlídnější pravidla hry pro zahraniční dovozce.

V tomto procesu bude hrát důležitou roli práve CIIE, které se stane každoroční akcí. Stojí jistě za povšimnutí, že americko-čínským obchodním sporům navzdory, dorazilo do Šanhghaje na 180 amerických firem.

Za pozornost stojí rovněž skutečnost, že přítomným politickým lídrům dominovali aktéři projektu nové hedvábné stezky (Egypt, Maďarsko, Írán, Keňa, Rusko či Vietnam). Existuje silné propojení mezi investicemi do infrastruktury, dopravy, komunikací, logistiky a dalších odvětví a proklamovanou čínskou otevřeností.

Důležitým prvkem předpokládaného růstu bude i čínská domácí poptávka. Ta zatím za západním a asijským světem dosti zaostává. Vyšší výdaje domácností se stanou růstovým motorem, a to včetně nákupů luxusního zboží a technologických inovací. Jde o plán, který jde ruku v ruce s projektem Čínský sen, který vyhlásil prezident Si Ťin-pching před pěti lety a který si předsevzal, že zdvojnásobí na konci dekády tehdejší průměrné příjmy čínských domácností. Z tohoto záměru by měli profitovat hlavně mileniálové (mladí lidí narozeni na začátku 80. let a dospívající na přelomu tisíciletí) a zejména generace Z s datem narození v polovině 90. let, kteří by měli dostat šanci více utrácet a podpořit jak domácí ekonomiku, tak importy zboží a služeb.

CIIE, konkrétně jeho letošní premiéra, sehrálo dvojí roli: coby jasné deklarování čínských závazků v procesu globalizace a praktický impuls k dalším reformám, otevírání se světu a ke konkrétním kontraktům. Bude zajímavé sledovat, nakolik tyto reformy pokročí do doby, než se otevřou brány CIIE 2019.

Colin Speakman, ekonom a ředitel šanghajské pobočky amerického mezinárodního vzdělávacího institutu CAPA The Global Education Network

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

6°C

Dnes je pátek 17. ledna 2020

Očekáváme v 17:00 2°C

Celá předpověď