MŽP chce, aby novostavby povinně jímaly dešťovou vodu

foto Bouře, déšť - ilustrační foto.

Praha - Ministerstvo životního prostředí chce zavést u nových staveb povinnost akumulovat dešťovou vodu, nebo ji vsakovat. Změna v novele vodního zákona by mohla platit od roku 2021, uvedl dnes na tiskové konferenci po jednání Národní koalice pro boj se suchem ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Ministerstvo zemědělství bude letos chtít navýšení rozpočtu o dvě až 2,5 miliardy korun na vodohospodářské stavby a pozemkové úpravy.

Podle Brabce budou muset investoři u nových objektů budovat retenční nádrže či vodu vsakovat a uvolňovat pozvolně například prostřednictvím jezírek, možností bude také využívání dešťové vody na podporu zalévání nebo na zelenou střechu.

"Odvod dešťové vody do kanalizace bude umožněn jen v těch případech, kdy bude prokazatelně doloženo, že jiné řešení hospodaření se srážkovou vodou není možné. Zadržování vody v krajině i v urbanizovaném prostředí je jedním z klíčových opatření pro dotaci podzemních vod, a tak i jedním z nejdůležitějších opatření v boji se suchem," uvedl Brabec. Podle něj už celá řada developerů tato opatření dělá dobrovolně. Změny chce doladit s ministerstvem pro místní rozvoj, bude nutné upravit vyhlášky v jeho gesci.

Kromě novely zákona chce ministerstvo také zvýšit dotační podporu pro zelené střechy u rodinné a bytové výstavby, ale také snížit odvody za srážkovou vodu pro komerční a městskou výstavbu v případě, že budou budovat zelené střechy. "Vedle zvýšení dotační podpory na realizaci zelených střech u rodinné a bytové výstavby z 500 Kč/m2 na 800 Kč/m2, kterou jsme ohlásili před 14 dny, by tak nově byli motivováni k zeleným rekonstrukcím a výstavbě i investoři komerčních objektů," dodal ministr.

Novela zákona, která vznikala několik let je nyní projednávaná v Poslanecké sněmovně. Vyhlašovat se podle ní mají stavy sucha, následně vážnější stav nedostatku vody a pak krizový stav. Komise by měly být na úrovni krajů a státu, v připomínkovém řízení vypadla možnost zřizování komise u obcí s rozšířenou působností. Předsedou krajské komise bude hejtman daného regionu. Dalšími členy budou zástupci krajského úřadu, správců povodí, Českého hydrometeorologického ústavu, policie, hasičů, hygieniků, pokud by na území kraje byla významně dopravně využívaná vodní cesta, pak bude v komisi i zástupce ministerstva dopravy. Krajské komise by měly vzniknout do tří měsíců od té doby, co bude zákon účinný.

Kromě toho ministerstvo připravuje už léta tzv. protierozní vyhlášku. Ta by měla platit od příštího roku, řekl Brabec. Ta by měla pomoci monitorovat erozi, cílem ministerstva je ve chvíli, kdy někdo neudělá protierozní opatření a způsobí se pak erozní událost, dostal sankce.

Od letošního roku platit, že pokud je půda ohrožena erozí, můžou zemědělci pěstovat plodiny v kuse maximálně na 30 hektarech, jinak přijdou o část dotací. Podle ministerstva zemědělství se opatření dotkne zhruba čtvrtiny orné půdy s výměrou téměř 600.000 hektarů a 2300 podniků nebo fyzických osob, které na nich hospodaří. Jde o jeden z kroků, jak omezit erozi, ale i například dopady srážek a následných povodní. Od příštího roku by toto opatření mělo platit na veškerou půdu, nejenom na erozně ohroženou.

Aktuálně se také připravuje ústavní novela zákona, která by chránila zdroje pitné vody. Ministerstvo zemědělství již má návrh připravený, chce ho projednat s poslaneckými kluby. Někteří poslanci vyjádřili znepokojení, aby se nejednalo právě o stoprocentní podporu zabetonování krajiny na úkor ochrany přírody.

Ministerstvo životního prostředí loni podpořilo 4606 projektů s náklady přes dvě miliardy korun. Aktuálně jsou otevřeny výzvy za 2,5 miliardy korun, což by mohlo znamenat dalších 3000 projektů.

Podle odborníků z projektu InterSucho je nedostatek vody, který v Česku trvá od roku 2015 a stále nekončí, nejhorší za posledních 500 let.

MZe chce navýšit rozpočet až o 2,5 mld.Kč na vodní hospodářství

Ministerstvo zemědělství bude letos chtít navýšení rozpočtu o dvě až 2,5 miliardy korun na vodohospodářské stavby a pozemkové úpravy. Dnes to po jednání Národní koalice pro boj proti suchu uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).

Zhruba 700 milionů korun by mělo jít na propojování vodárenských soustav a 1,2 miliardy korun na asi 300 menších projektů, jako jsou vodovody a obecní rybníky. Sto milionů korun pak na urychlení výkupu pozemků pro menší vodní nádrže Senomaty, Šanov a Kryry. Další peníze mají jít na pozemkové úpravy. Do nich stát v posledních letech dával dvě miliardy korun ročně, stejnou částku na ně chce dát i letos.

Ministerstvo zemědělství na boj se suchem loni vydalo 13,7 miliardy korun. Jako sumu sečtenou ze všech dílčích programů to uvedl nedávno Toman. Úřad podpořil například obnovu 387 rybníků za 1,25 miliardy korun, vznikl tak zásobní prostor na 2,5 milionu metrů krychlových vody.

Úřad chce také nově hájit 31 území pro vodní nádrže. Nejvíce, sedm, je jich v Kraji Vysočina, některé nádrže ve Zlínském kraji by měly mít i přes 200 hektarů. Celkem by nová místa zadržela 273 milionů metrů krychlových vody, což je zhruba třetina vodní nádrže Orlík. Nyní je v tzv. generelu lokalit pro akumulaci povrchových vod 65 míst.

Stát se nyní zabývá stavbou šesti přehrad. Kromě už zmíněných také Nových Heřminov na Bruntálsku a Skaličky na Bečvě a Vlachovic ve Zlínském kraji.

Plány státu kritizuje Hnutí Duha. Podle Jana Skalíka, který vede v hnutí program Krajina, se stát chystá pouze zabetonovat přírodu. "Do opatření, která mají mnohem větší potenciál pomoci do budoucna se suchem a povodněmi, se mu ale nechce. Dobrá zemědělská praxe by přitom zadržela dvanáctkrát víc vody než nově navržené přehrady. Účinné zadržování vody ve městech a na vesnicích by zadrželo šestkrát více vody než nově navržené přehrady. Vláda by proto měla představit skutečně ucelený a dlouhodobý plán, jak s touto nebezpečnou situaci chce naložit," uvedl Skalík.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

30°C

Dnes je sobota 8. srpna 2020

Očekáváme v 11:00 27°C

Celá předpověď