Muzeum vystavilo keltskou konvici, ornamenty možná zobrazují hvězdy nad Brnem

foto Výstava Keltové, Brno a hvězdy je k vidění od 10. listopadu 2021 v Moravském zemském muzeu v Brně. Výstava je připravena v roce 80. výročí objevu konvice s bronzovými aplikacemi z keltského pohřebiště v Brně-Maloměřicích. Na snímku originální kování pokličky konvice.

Brno - Moravské zemské muzeum vystavilo takzvanou maloměřickou konvici, jedno z mistrovských děl keltského umění. Podařilo se ji nalézt před 80 lety v Brně-Maloměřicích na jednom z největších odkrytých keltských pohřebišť na Moravě. Šlo zřejmě o rituální předmět používaný při obřadech či mystériích konaných na posvátném místě. Uměleckou rekonstrukci konvice i původní bronzové fragmenty a další nálezy z Maloměřic si zájemci prohlédnou v Dietrichsteinském paláci do 3. července příštího roku.

Fotogalerie

"Výstava je prezentací jednoho z výkladů, který konvici považovanou za důležitou součást pohřebních rituálů interpretuje jako stylizovanou hvězdnou mapu nad Brnem," řekla novinářům kurátorka Jana Čižmářová.

V nepravidelných ornamentech totiž někteří odborníci spatřují znázornění souhvězdí Býka na obloze v období zimního slunovratu a skupinu hvězd nazývanou Letní trojúhelník v období letního slunovratu. Druidové tak mohli konvici používat o svátcích samhain a beltain. Když z nějakého důvodu nemohla dále sloužit, rituálně ji pohřbili uprostřed nekropole.

Archeologický nález v roce 1941 měl podobu souboru bronzových kování, původně aplikovaných na dřevěném podkladu, který se nedochoval. Archeologové tvar rekonstruovali jako konvici na nožce s hubičkou, uchem a pokličkou. Postupně vzniklo několik rekonstrukcí, přesné odhady tvaru se různily. Hodnota a kvalita bronzových prvků s motivy lidských tváří i zvířat, třeba ptáka podobného plameňákovi, je však nesporná.

"Je to esence keltského umění, můžeme tam najít všechny motivy, se kterými keltské umění pracuje, vše co Keltové považovali za podstatné pro svůj svět - rostliny, lidi, zvířata," popsala Čižmářová. V ornamentech na bocích konvice je pak možná zastoupeno i hvězdné nebe, alespoň podle teorie Václava Kruty, archeologa a historika česko-francouzského původu.

Pohřebiště v Maloměřicích je datované do let 380 až 250 před naším letopočtem. Vykopávky se tam odehrávaly v roce 1941 v souvislosti s budováním nákladního nádraží. Archeologové zdokumentovali necelou stovku hrobů, některé už tehdy byly nenávratně zničeny. Pohřebiště patří k dokladům osídlení území současného Brna dávno před vznikem středověkého města.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

17°C

Dnes je sobota 28. května 2022

Očekáváme v 21:00 11°C

Celá předpověď