Muzeum v Semilech se výstavou vrací k sametové revoluci

foto V Muzeu a Pojizerské galerii v Semilech bude od 27. září 2019 k vidění výstava Sametová revoluce. Součástí slavnostního zahájení bude křest publikace Dny Pavla Tigrida v Semilech.

Semily - Imitace normalizačního pokoje s televizí, v níž běží záběry z brutálního zásahu policistů proti studentům ze 17. listopadu 1989 v Praze. I to je na nové výstavě muzea v Semilech, která se věnuje sametové revoluci. "Základem je představit, co se dělo v Semilech po událostech na Národní třídě," uvedl kurátor výstavy Tomáš Chvátal.

"Řekl bych, že atmosféra byla v základu všude stejná s tím, že v Semilech byla první demonstrace 22. listopadu, a pak se každý den postupně nabalovali další lidi," uvedl. Mezi nejaktivnější patřila z počátku skupina místních disidentů kolem Miroslava Matěchy, který jako jediný z města a nejbližšího okolí podepsal Chartu 77, a manželů Dědečkových, kteří rozšiřovali petici Několik vět. Poměrně rychle se podle Chvátala tehdy vytvořilo i Občanské fórum. "Jedno specifikum je, že v Občanském fóru byla hodně silná skupina místních lékařů," uvedl kurátor.

Do tehdejšího dění ve městě by návštěvníky mělo vtáhnout zhruba 50 fotografií, snímky před 30 lety pořídil Karel Bárta. Dochovalo se i video z generální stávky 27. listopadu 1989 natočené Františkem Tomíčkem, které bude ve smyčce puštěné po celou dobu výstavy. Na demonstraci tehdy promluvil a zazpíval také Ivan Hlas. Semilský archiv na výstavu zapůjčil i řadu dochovaných tehdejších transparentů. "Na nich bylo: Nenechme se opít rohlíkem, Od koryta ke korytu, Nechceme násilí," uvedl Chvátal. Některé změny ve městě byly tehdy velmi rychlé, například už v prosinci se lidé ve všesemilském hlasování usnesli, že náměstí bude Riegrovo a zrušili předchozí název Gottwaldovo.

Výstava zachycuje i dění před listopadovými událostmi. "V první části představujeme pamětníkům i studentům, co bylo předtím, takovou pozdní normalizaci. Myslím, že se nám podařilo shromáždit unikátní doklady ze Semil, ať už jsou to transparenty s různými komunistickými hesly nebo bronzová deska z tehdejší muzea dělnického hnutí," uvedl Chvátal. Jedna místnost má právě navodit pocit, jak to mohlo tehdy vypadat v obývacím pokoji obyčejné domácnosti.

Poslední část výstavy se zase věnuje tomu, co bylo po sametové revoluci. Zaměřená je na první svobodné volby. "Vytapetovali jsme jednu místnost volební plakáty. Kdo to zažil, tak si zavzpomíná nad plakáty S námi do Evropy nebo tam je Václav Klaus ještě pod hlavičkou OF s krásným mottem Každý pro svou obec," dodal kurátor.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

18°C

Dnes je úterý 7. července 2020

Očekáváme v 23:00 16°C

Celá předpověď