Muzejním počinem roku 2020 se stala obnova vyhořelého Libušína na Pustevnách

foto První návštěvníci si prohlédli 30. července 2020 obnovenou chatu Libušín na beskydských Pustevnách, která se po požáru v roce 2014 opět otevřela veřejnosti.

Praha - Muzejním počinem roku 2020 se v národní ceně Gloria Musaealis stala obnova národní kulturní památky Libušín po požáru. Cenu za rekonstrukci památky dnes v Obecním domě v Praze převzal ředitel Národního muzea v přírodě Jindřich Ondruš. Děkoval desítkám odborníků i řemeslníků, kteří se na znovuzrození stavby podíleli, i lidem, kteří přispěli do veřejné sbírky. V 19. ročníku ceny pro nejlepší muzejní počiny a výstavy soutěžilo 56 muzeí a galerií s 98 projekty.

"Již při pohledu na trosky hořícího Libušína 3. března 2014 jsme si uvědomili, že bude nutné přistoupit k jeho obnově, i když se to zpočátku zdálo téměř nemožné. Rekonstrukce Libušína a oprava vedle stojící Maměnky znamenala obnovu národní kulturní památky, jejíž proslulost přesahuje hranice České republiky. Ukázala špičkovou kompetenci, vysokou náročnost a důslednost muzea při ochraně kulturního dědictví. Pozoruhodné je, že stále existuje řemeslný um a dovednost umožňující podobnou obnovu na velmi vysoké odborné úrovni," uvedl dnes Ondruš.

Na místě chaty Libušín od architekta Dušana Jurkoviče vznikla replika stavby. "Muzeum přistoupilo nejen k rekonstrukci objektu, ale i k jeho vědecké obnově za výrazné podpory veřejnosti. Po důkladném průzkumu byl Libušín znovu vybudován ve své podobě z roku 1925," uvedli dnes porotci soutěže.

Stavba patřila od roku 1899 do souboru nejznámějších beskydských secesních staveb. Libušín byl jedním z největších turistických lákadel na česko-slovenském pomezí. Vědecká rekonstrukce, na níž se podílelo přes 300 řemeslníků, trvala šest let a stála téměř 112 milionů korun. V dobrovolné sbírce se v Česku vybralo téměř 11 milionů korun. Nový Libušín byl otevřen 30. července 2020.

V kategorii muzejní počin dostalo druhé místo Muzeum Těšínska za rekonstrukci své výstavní budovy a novou expozici Příběh Těšínského Slezska. Porota uvedla, že scénické a interaktivní prvky nové expozice umožňují silnější prožitek prezentovaného příběhu. Součástí je nová knihovna, přednáškový sál či amfiteátr s lapidáriem. Třetí místo v téže kategorii má Muzeum Komenského v Přerově za rekonstrukci renesančního hradního paláce na Helfštýně. Jedno ze zvláštních ocenění dostalo Národní zemědělské muzeum, které na Kačině založilo genofondový sad starých odrůd jablek, hrušek, švestek a třešní.

Nejlepší muzejní výstavou roku 2020 se stala výstava Písky známé i neznámé aneb Fascinující svět obyčejného písku, kterou uspořádalo Muzeum města Ústí nad Labem. Ukazovala písky z celého světa a z různých pohledů, návštěvníci na ní mohli vidět fotografie zrnek písku pod mikroskopem, část rozsáhlé sbírky písků německého sběratele či otisky zvířat v písku. Expozice ukazovala i krajinu Labských pískovců a Národního parku České Švýcarsko.

Druhé místo v kategorii muzejní výstava obsadilo Východočeské muzeum v Pardubicích za stálou expozici českého ateliérového skla 20. a 21. století. Podle poroty upoutá originální koncepcí imaginárního města, které vtáhne návštěvníka do působivé světelné atmosféry. Vystavené exponáty se řadí ke světové špičce sklářské tvorby a představují kolekci mezinárodního významu.

Třetí cenu dostalo Muzeum a Pojizerská galerie Semily za výstavu Bílá místa konce války, která se věnovala málo známému a dosud systematicky nezpracovanému tématu nucených prací a nacistické válečné výroby na Semilsku. Jako nejlepší publikaci porota vyhodnotila titul Umění v nouzi editorky Bohuslavy Chleborádové, kterou vydalo Regionální muzeum v Teplicích a která představuje Teplice jako jedno z důležitých uměleckých center meziválečného období.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

26°C

Dnes je pondělí 26. července 2021

Očekáváme v 17:00 25°C

Celá předpověď