MŠMT upřesnilo návrh novely o pedagozích, na vládu půjde bez rozporu

foto Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v Karmelitské ulici v Praze.

Praha - Lidé bez učitelské kvalifikace by od září 2023 mohli dočasně získat kvalifikaci pro výuku na druhém stupni základních škol a na středních školách i bez pedagogického vzdělání. Uznávala by se jim nejvýše tři roky. Pokud by pak chtěli kvalifikovanými pedagogy zůstat, museli by si učitelské vzdělání doplnit. Ministerstvo školství se na tom dohodlo se zástupci rektorů vysokých škol při vypořádávání připomínek k návrhu novely zákona o pedagozích. Návrh by měla brzy projednat vláda. Počítá mimo jiné s nastavením pravidla pro rozpočet na platy učitelů ve vztahu k průměrné mzdě v ČR či zlepšením podpory začínajících učitelů.

Podle novely by všeobecné předměty na druhém stupni základních škol a ve středních školách mohli učit jako kvalifikovaní buď absolventi magisterského studia pedagogiky, nebo oboru odpovídajícího vyučovanému předmětu. V druhém případě by si měli vzdělání doplnit studiem pedagogiky aspoň na bakaláři či v programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole nebo v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků.

Podobnou novelu připravil v minulém volebním období bývalý ministr školství za ANO Robert Plaga, Sněmovna o ní ale do voleb nerozhodla. K návrhu se vrátil další ministr školství Petr Gazdík, kterého v červnu vystřídal Vladimír Balaš (oba STAN). Ministerstvo školství zveřejnilo předlohu v únoru. Podle podkladů na vládním webu se mu podařilo vypořádat se všemi připomínkami dalších resortů a organizací včetně těch ze strany vysokých škol, které již v minulém volebním období nesouhlasily s možností dočasného uznávání učitelské kvalifikace bez pedagogického vzdělání. Návrh tak jde na vládu bez rozporu.

Podle novely by ředitelé škol mohli na druhém stupni základních škol nebo středních školách uznat kvalifikaci lidem bez pedagogického vzdělání nejdéle jednou na tři roky. Tato doba by se neměla překročit ani tehdy, pokud by daný člověk vystřídal více škol. Před nástupem na místo učitele by dotyčný měl povinnost řediteli sdělit, zda a jak dlouho již dříve s předpokladem kvalifikace pracoval.

Návrh dál počítá také se zakotvením pravidla o výši učitelských výdělků. Vláda ve svém programovém prohlášení slíbila, že bude platy pedagogů udržovat aspoň na 130 procentech průměrné mzdy. Podle novely by se průměrný plat vyučujících měl stanovit na 1,4 násobku průměrné mzdy v ČR za předminulý rok, přičemž konkrétní výše tarifů by se stejně jako dosud určovala nařízením vlády. Závazný by nový systém mohl být při sestavování státního rozpočtu od ledna 2024.

Výdaje státního rozpočtu by se v důsledku úpravy musely v letech 2023 a 2024 zvýšit asi o 30,5 miliardy korun, vypočetlo ministerstvo. Z toho peníze na platy by podle jeho propočtů vzrostly zhruba o 22,5 miliardy. Záležet bude i na tom, kolik bude v následujících letech ve školách učitelů. Novela rozpočtu ministerstva na tento rok počítá s výdaji 251,9 miliardy korun.

Ministerstvo chce také zavést pozici provázejícího učitele pro zvýšení kvality pedagogických praxí a systém uvádějících učitelů, kteří by po dobu dvou let podporovali začínající kolegy. Úprava má dál zvýšit požadavky na odbornou přípravu asistentů pedagoga a zpřesnit kvalifikaci speciálních pedagogů, ze kterých by se měl vyčlenit školský logoped. Jasněji by se mělo určit, že třídní učitel má na starosti organizační a administrativní činnosti. Programy průběžného vzdělávání pedagogů by měly začít fungovat bez akreditace, a tedy i bez kontroly ministerstva, která je podle něj při současném množství 10.000 programů ročně neefektivní.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

25°C

Dnes je čtvrtek 11. srpna 2022

Očekáváme v 19:00 21°C

Celá předpověď