MPSV začalo chystat návrh růstu platů ve veřejné sféře od roku 2020

foto Ministerstvo práce a sociálních věcí - ilustrační foto.

Praha - Ministerstvo práce začalo připravovat návrh na navýšení platů ve veřejném sektoru. Zvednout by se měly od ledna 2020. Na sjezdu úřednických odborů to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Jaký růst bude navrhovat, nechtěla zatím upřesnit. Plánované procento nechtěla přiblížit ani ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly požadavek odborů na přidání "rozhodně nebude vystrašený".

"Připravujeme valorizaci platových tarifů od ledna. To největší poučení z vyjednávání z minulého roku je, že i přes veškeré proklamace se ukázalo, že finanční prostředky nedoputovaly tam, kam měly. Budu se zasazovat o to, aby částky šly do tarifů," řekla ministryně práce. Jaký růst bude navrhovat, nechtěla upřesnit. "Představu mám, ale nebudu ji říkat, střelila bych se jakoby před vyjednáváním do nohy," dodala Maláčová.

Podle Schillerové vláda teprve povede s odbory jednání o růstu platů. S jakým růstem by mohl počítat návrh rozpočtu, nechtěla přiblížit. "Ta dohoda finální (s odbory) nepadne dřív jak v létě... Když teď řeknu číslo, tak mě z něho budete zkoušet další rok," řekla Schillerová. Návrh rozpočtu má předložit do konce dubna. V příštím týdnu začne jednat s jednotlivými ministry o sumě pro jejich resorty.

Podle Středuly není pro skromné navyšování platů žádný důvod. Ekonomika sice zpomalila, ale stále roste. "Požadavek na růst platů pro rok 2020 rozhodně nebude vystrašený. Nemůžeme se smířit s tím, že se situace ve státní správě řeší tím, že se řekne, že už mají hodně," řekl předák ČMKOS. Poukázal na rozdíl v růstu příjmu poslanců a pracovníků veřejného sektoru. Nesouhlasí také s tím, že by se kvůli zpomalování růstu ekonomiky mělo začít výrazněji šetřit. "Říct o zemi, kde je predikce růstu HDP 2,7 procenta, že se blíží krize, znamená znejistit spotřebitele," míní Středula.

Platy ve veřejných službách a správě se zvyšovaly naposledy letos v lednu. Tarify se upravily podle profesí od dvou do sedmi procent, učitelům pak o deset procent. Velká část peněz měla putovat do odměn.

Průměrný výdělek loni ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení dosáhl podle Českého statistického úřadu 36.296 korun. Zvýšil se o 9,9 procenta, tedy o 3260 korun. Průměrný výdělek v odvětví vzdělávání činil 31.393 korun. Zvýšil se o 10,7 procenta, tedy o 3024 korun.

Schillerová: Ve státní správě je 6800 neobsazených míst 

Ve státní správě je po odpočítání míst ve školství a bezpečnostních sborech celkem 6784 neobsazených postů. Neobsazenost tak dosahuje v průměru asi 12 procent. Na vedoucího připadá zhruba pět zaměstnanců. Na jednání úřednických odborů to dnes řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která před nedávnem navrhla seškrtat kvůli úsporám v rozpočtu desetinu pozic. Odboráři to kritizovali. Ministryně je dnes vyzvala, aby pomohli určit, kde by v resortech bylo možné stavy snižovat.

"Na méně než pět pracovníků připadá jeden představený. Je na posouzení, zda to nesvědčí o tom, že s nadsázkou máme příliš mnoho náčelníků a málo indiánů. Je na zvážení, zda potřebujeme takovouto strukturu," uvedla Schillerová. Podle ní je dvanáctiprocentní neobsazenost alarmující a přirozená by byla tři procenta volných pozic.

Podle Schillerové je možné úspory v rozpočtu hledat při revizi sociálních dávek, snížení provozních výdajů a seškrtání počtu zaměstnanců. Vyzvala dnes odboráře, aby pomohli poukázat na "nesmyslné agendy" či nevytíženost. Ekonomika je v dobré kondici a firmy hledají zaměstnance, soukromý sektor by proto propuštěné podle ministryně "byl schopen absorbovat".

Podle Schillerové musí jednotlivé resorty provést samy analýzu, bez kterých pozic se obejdou. "Univerzální řešení od stolu nehledáme. Nikdy jsem ho nechtěla. Deset procent to může být pro jednu instituci v jednom roce, pro jiné během dvou či tří let," řekla ministryně odborářům. Podotkla, že je lepší provést optimalizaci nyní, než nutné škrty pak za krize.

Desetiprocentnímu snížení stavu se brání ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). "Nerozumím tomu, kde se objevilo číslo deset procent, z čeho vychází. Doufám, že nám to bude osvětleno, že nám bude poskytnuta nějaká analýza, proč ministerstvo financí navrhlo deset procent. Číslo pro mě není srozumitelné," řekla novinářům Maláčová. Dodala, že už zrušila Fond dalšího vzdělávání, snížila počet ředitelů a vedoucích ve svém úřadu a snaží se hledat úspory ve výdajích na dávky.

Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČSMKOS) Josefa Středuly ministryně původní návrh na seškrtání desetiny míst zmírnila, když mluví o rozložení škrtů do několika let. Předák nesouhlasí s tím, že by odbory samy měly resortům hlásit místa ke zrušení. "Ministryně financí si neuvědomuje znění zákonů. Ona by měla podle zákona odbory vyzvat k jednání. Speciálně snižování počtu zaměstnanců se musí s odbory projednat ještě před rozhodnutím zaměstnavatele," podotkl Středula.

Podle něj dvanáctiprocentní neobsazenost neukazuje ani tak na nepotřebnost pozic jako spíš na to, že se úřadům nedaří lidi v současnosti najít. Středula míní, že by se dala zrušit místa po omezení určitých činností či třeba po lidech, kteří odcházejí do penze. Jejich práce by se pak mohla přerozdělit, ostatním by se ale muselo přidat.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

16°C

Dnes je úterý 21. května 2019

Očekáváme v 23:00 15°C

Celá předpověď