Moskevský soud odmítl osvobodit 77letého Ponomarjova

foto Pouta - zatčení - ilustrační foto.

Moskva - Moskevský městský soud dnes odmítl zrušit odsouzení 77letého ochránce lidských práv Lva Ponomarjova, pouze mu zmírnil trest z 25 na 16 dní za mřížemi. Oznámila to agentura Interfax. Ponomarjov byl ve středu odsouzen k 25 dnům vězení za to, že na sociálních sítích přeposlal výzvu k účasti na nepovolené demonstraci.

Shromáždění nazvané "Za naše a vaše děti" mělo podpořit mladistvé, trestně stíhané podle paragrafu o potírání extremismu. Tyto případy jsou podle jejich advokátů zinscenované tajnou službou a odrážejí rostoucí represe režimu vůči mládeži.

Městský soud dnes rozhodoval o odvolání Ponomarjovových obhájců. Ti označili odsouzení veterána boje za lidská práva v Rusku jen kvůli přeposlání informace o demonstraci za "hanebné". Má zřejmě posloužit k tomu, aby moskevské úřady získaly záminku nepovolit Ponomarjovovi uspořádat 16. prosince v centru metropole demonstraci proti násilí.

Za zakladatele hnutí Za lidská práva se veřejně zasazovala prezidentská rada pro lidská práva i úřední ombudsmanka Taťjana Moskalkovová, která soud žádala, aby verdikt nižší instance přehodnotil se zřetelem na humánnost, milosdenství a spravedlnost.

Soudkyně se nicméně rozhodla přihlédnout jen k argumentu obhajoby, že trest 25 dnů vězení je přehnaný, a tak jej zmírnila.

Ponomarjov se naposledy ocitl za mřížemi v prosinci 2015 kvůli demonstracím za dodržování ústavy. Akce, kvůli které byl Ponomarjov nyní uvězněn, se odehrála 28. října. Ruská policie tehdy v Moskvě a Petrohradu zadržela desítky lidí demonstrujících proti věznění skupiny mladých lidí, které úřady drží za mřížemi již více než půl roku jako údajné extremisty.

Protestující vyzývali k propuštění desítky mladých lidí, které úřady drží již od března na základě obvinění ze snahy o státní převrat a vytvoření extremistické organizace. K jejich zatčení vedly konverzace na internetové platformě Telegram, která dlouhou dobu kvůli zašifrované komunikaci vadila ruským úřadům. V dubnu ji proto zablokovaly, což v Moskvě vyvolalo tisícové demonstrace.

Obhájci vězněné skupiny tvrdí, že diskuse o založení zmíněné organizace, usilující "vrátit Rusku jeho dávnou velikost", vyprovokovali agenti ruské tajné služby FSB, kteří zasahovali do konverzací s cílem dostat skupinu za mříže.

Ve druhém obdobném případu úřady stíhají 11 antifašistů z Penzy a Petrohradu, kteří čelí obviněním z členství v teroristickém hnutí.

Říjnové akce na podporu stíhaných zorganizovali jejich rodiče, kteří se domáhali ukončit tyto případy a vyšetřit stížnosti ohledně mučení obviněných. V Moskvě tehdy policie zadržela 18 lidí, v Petrohradu čtyři desítky.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

2°C

Dnes je středa 12. prosince 2018

Očekáváme v 19:00 -2°C

Celá předpověď