Mistrovská díla z Pražského hradu ukáže výstava v Císařské konírně

foto Tisková konference k otevření výstavy Mistrovská díla Obrazárny Pražského hradu, 21. července 2022, Praha. Na snímku Peter Paul Rubens Shromáždění olympských bohů.

Praha - Mistrovská díla z uměleckých sbírek Pražského hradu budou od pátku po třech letech uzavření tamní Obrazárny znovu vystavena. Návštěvníci uvidí ale jen polovinu děl, protože Hrad připravil výstavu do Císařské konírny, která je menší. Obrazárna čeká na rekonstrukci. Vedoucí odboru kultury Správy Pražského hradu Václav Beránek dnes novinářům řekl, že kvůli nedostatku peněz není jisté, kdy bude otevřena.

Fotogalerie

Výstava, která má trvat do konce října, zahrnuje 68 z původních 128 děl. Největším jejím magnetem by měla být jména jako Hans von Aachen, Bartholomeus Spranger, Joseph Heintz, Joos van Cleve, Peter Paul Rubens, Lucas Cranach, Hans Holbein, Tiziano Vecelio, Paolo Caliari zvaný Veronese, Jacopo Robusti zvaný Tintoretto a další.

Obrazárna Pražského hradu je jedna z nejstarších kontinuálně existujících tuzemských uměleckých sbírek, v novodobé podobě byla otevřena v roce 1965. Kolekce evropského malířství zahrnuje díla starých mistrů německé a nizozemské renesance, italské renesance a manýrismu i umělců středoevropského a holandského baroka. Nejstarší díla pocházejí ještě z majetku císaře Rudolfa II., některá z nich jsou i na současné výstavě.

Podstatnou část sbírky zakoupil v roce 1650 císař Ferdinand III. v Antverpách jako náhradu za rudolfínské sbírky uloupené Švédy. V 18. století byly přivezeny z Vídně do Prahy některé obrazy arcivévody Leopolda Viléma. Díla českého baroka a 19. století byla zakoupena po první světové válce z Masarykova národního fondu a v roce 1965 byla sbírka obohacena o další akvizice.

V osudech hradní obrazárny se odrážejí pohnuté dějiny střední Evropy: proslulá galerie Rudolfa II. se stala válečnou kořistí, nová habsburská sbírka byla z prostor Pražského hradu vystěhována nebo rozprodána, cenná plátna posloužila jako běžná dekorace. Nejkvalitnější díla z historického souboru s obrazy z nových nákupů byla teprve v polovině 20. století odborně zhodnocena.

Hrad ale nemá podle Beránka na rekonstrukci klimatizace v Obrazárně, která je pro vystavení vzácných děl zásadní, peníze. "Když se v roce 2019 zavřela Obrazárna a přenášeli jsme obrazy do depozitářů, nepočítali jsme s tím, že se k návštěvníkům dostanou až po dvou letech. Všechno nám zhatila ekonomická situace vyplývající z covidu," řekl Beránek. Oprava se před třemi lety naplánovala hned, po době plánované rekonstrukce byla díla vystavena v Lublani.

Počítalo s tím, že až se z ní vrátí na počátku roku 2021, budou už moci být umístěna v Obrazárně. Drastický dopad tržeb z turistického ruchu ale podle Beránka opravu znemožnil. "Rozpočet Hradu je z 80 procent tvořen turistickým ruchem, příspěvky od státu pokrývají pouze provoz Kanceláře prezidenta republiky. Na dotaz ČTK Beránek uvedl, že v roce 2019 byly náklady na rekonstrukci asi 30 milionů korun, dnes by podle něj byly asi 50 milionů korun; je třeba ale celý projekt znovu připravit a také vyčíslit.

"Datum rekonstrukce je v nedohlednu," řekl. Turisté se sice částečně vrátili, ale neutrácejí podle něj tolik peněz. Jejich zájem o vstupné na Pražský hrad je asi na 40 procentech roku 2019. "Všichni chceme, aby se Obrazárna otevřela, ale jestli to bude za rok, za dva roky, za pět let nebo za 40 let, to vám teď neřeknu," dodal.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je pátek 30. září 2022

Očekáváme v 15:00 15°C

Celá předpověď