Místo debat o prodloužení věku pro odchod do penze chce Fiala připravit reformu

foto Ilustrační foto - Český premiér Petr Fiala, 31. října 2022.

Praha - Premiér Petr Fiala (ODS) vyloučil prodloužení doby odchodu do důchodu za současné vlády. V dnešním rozhovoru pro server Blesk.cz současně uvedl, že chce se svým kabinetem připravit solidní důchodovou reformu založenou na co nejširší shodě. Je podle něj nutná proto, aby lidé před čtyřicítkou měli šanci na slušnou penzi. Posunem věku odchodu do důchodu se podle něj vláda vůbec nebude zabývat, protože prověřovat dobu dožití v souvislosti s penzemi legislativa ukládá po pěti letech, což nenastane. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) dnes uvedl, že odchod do důchodu by měl zohledňovat náročnost práce a dobu vstupu na trh práce.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve středu uvedl, že v případě penzijního systému se Česko nemůže vyhnout debatě o zvýšení věku pro odchod do důchodu. Ministr ale zdůraznil, že je třeba, aby vláda na úpravě důchodového systému nalezla shodu alespoň s částí opozice a neopakovala se situace z doby před deseti lety, kdy výměna kabinetu znamenala zrušení připravovaných reforem.

Premiér dnes řekl, že by chtěl reformu, která se bude těšit shodě v širokém spektru, aby dlouho vydržela. Jurečka dnes na sjezdu zdravotnických odborů řekl, že příkladem směru, kterým by se mělo jít, je snížení odchodu do důchodu pro zdravotnické záchranáře. Zohledňovat by se měla doba, jak dlouho člověk pracuje a také kdy na trh práce nastoupil. "Debata má být o tom, u kterých musíme vyřešit předčasné odchody, protože tito lidé nemohou přijít v 17 a 18 letech a pracovat v náročné profesi celý život," řekl Jurečka.

Podle Stanjury představí vláda opatření pro snížení strukturálního deficitu do roku 2024 v první polovině příštího rok. Vycházet bude z návrhů, které kabinetu předložila Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle Stanjury je třeba změnit parametry penzijního systému či zrušit některé daňové výjimky, nechce ale zvyšovat daň z příjmu fyzických osob, stejně se vyjadřuje i premiér.

Česká společnost stárne a seniorů postupně přibývá. Lidé nad 65 let nyní tvoří pětinu obyvatel republiky. Věk pro odchod do důchodu se zatím každý rok zvyšuje, a to u mužů o dva měsíce a u žen obvykle o čtyři měsíce. Muži odcházejí teď do penze v necelých 64 letech a ženy podle počtu dětí dřív. Vláda důchodový věk v předminulém volebním období zmrazila na 65 letech. Tohoto limitu se dosáhne zhruba v polovině 30. let. Podle odborníků a mezinárodních organizací by ale Česko mělo i pak v pomalém navyšování podle prodlužování života pokračovat, pokud bude chtít svůj důchodový systém udržet.

Ministerstvo práce má každých pět let připravit zprávu o vývoji důchodového systému a doby dožití. Podle výsledku pak má vláda případně navrhnout úpravu věku tak, aby člověk trávil v penzi zhruba čtvrtinu života. Naděje dožití, tedy průměrný počet let, který má před sebou jedinec v určitém věku, se v Česku v minulých dvou letech snížila kvůli epidemii covidu a vrátila se o více než deset let zpátky. Mužům loni podle statistických údajů klesla o 1,2 roku na 74,1 roku a ženám o 0,9 roku na 80,5 roku.

Stanjura za slepou cestu označil debatu o školném na vysokých školách. Fiala se dnes přímé odpovědi na zavedení odloženého školného vyhnul. Uvedl, že vzdělávání je jednou z priorit vlády a do školství vláda na různých úrovních přidala dohromady zhruba 17 miliard korun. "Debaty o školném opakovaně probíhaly, pojďme se bavit, co ve školství dělat, aby lépe fungovalo," odpověděl na dotaz ohledně školného.

Fiala nevyloučil zastropování cen energií v roce 2024, pokud to bude třeba

Premiér Petr Fiala (ODS) dnes v rozhovoru pro Blesk.cz nevyloučil, že by zastropování cen energií mohlo platit i v roce 2024. Záleží podle něj na vývoji cen na trzích. Očekává se, že ceny na úrovni cenového maxima bude mít v příštím roce většina domácností, zdražení elektřiny chystají mnozí dodavatelé v Česku.

Vláda v říjnu stanovila maximální ceny, a to 6000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočíst distribuční poplatky. Fiala tehdy uvedl, že náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun.

"Budeme reagovat podle toho, jak se budou vyvíjet ceny na evropských a světových trzích," poznamenal dnes premiér. Zastropování podle něj není jediným opatřením, jako předsednická země Česko v EU vyjednává o celoevropském řešení. Oznámený úmysl takových kroků podle něj sám o sobě vede k tomu, že cena plynu i elektřiny začne klesat.

"Je možné, že to bude trvat déle, bude-li potřeba pomoci občanům, firmám a těm, co poskytují veřejnou službu. Ale je také možné, že to vůbec nebude potřeba vzhledem k vývoji ceny," dodal Fiala.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) dnes uvedl, že věří tomu, že vláda najde řešení pomoci za horizont příštího roku, pokud by napjatá situace pokračovala. "Dostupnost energií za přijatelné ceny pro domácnosti, průmysl je klíčová," poznamenal.

"Byla by velká prohra v energetické válce, abychom dostali ekonomiky do hluboké recese. Potřebujeme, aby ekonomiky fungovaly. Je to jedna z hlavních podmínek, abychom mohli i nadále podporovat Ukrajinu ve válce s Ruskem a vést ji k úspěšnému řešení," dodal ministr.

Bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) dnes uvedl, že je možné, že budou ceny zastropované i pro rok 2024, protože Česku nic jiného nezbyde. Elegantnějším řešením by podle něj bylo, aby kabinet nařídil ceny elektřiny u výrobců.

"Pokud dojde k selhání trhu, musí se regulovat. K selhání trhu došlo," řekl Havlíček. Dokud nebude EU schopna najít operativní nástroj a nenastaví se férový strop cen energií snesitelný pro obyvatele a firmy, tak podle něj budou muset jednotlivé země přistupovat k individuálním řešením.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

3°C

Dnes je čtvrtek 1. prosince 2022

Očekáváme v 17:00 2°C

Celá předpověď