Šefčovič: Nepracuje se přímo na dalších sankcích, ale na dotažení detailů

foto Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič (vlevo) a ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek na tiskové konferenci po neformálním zasedání Rady pro obecné záležitosti, v níž zasedali především ministři pro evropské záležitosti členských zemí, 15. července 2022, Praha.

Praha - Evropská komise (EK) a členské státy EU nyní nepracují přímo na dalším, sedmém evropském sankčním balíku proti Rusku. EK dnes představí opatření, jež se týkají dotažení některých detailů z předcházejících balíků s cílem zabránit neplnění sankcí. Zároveň chce EU dostat sankce do souladu se závěry zemí G7. Na dnešní tiskové konferenci po jednání Rady pro obecné záležitosti (GAC) v Praze to řekl místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič.

Státy ze skupiny velkých světových ekonomik G7 chtějí podle závěrů z červnového summitu udržet a rozšířit sankce proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Ve vzájemném souladu chtějí dále snižovat ruské příjmy včetně těch z prodeje zlata. Chtějí také zvážit možné stanovení cenového stropu na ruské energie. To, že v EU je tématem uplatnění sankčního režimu na zlato, zmínil Šefčovič při ranním příchodu na jednání.

Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu agentuře Reuters řekl, že součástí dalšího balíku sankcí nebude omezení dodávek ruského plynu. Podle předsedy vlády se předpokládá, že bude obsahovat právě zákaz dovozu zlata z Ruska, rozšíří seznam zboží dvojího užití, které je zakázáno do Ruska dovážet, a bude obsahovat také další sankce zaměřené na jednotlivce.

"Uplatňováním sankcí se zabýváme nepřetržitě. Neustále se zpřehledňují, zpřesňují seznamy lidí, na které byly uvalené sankce. Pozorně se sleduje, jakým způsobem jsou sankce uplatňované, zda nedochází k jejich obcházení," řekl Šefčovič. EU také monitoruje ekonomické a obchodní aktivity tak, aby sankce přizpůsobovala nejaktuálnějším informacím a zpřísňovala je tak, aby to vedlo k co nejrychlejšímu ukončení války, dodal.

Šefčovič dnes ministry pro evropské záležitosti zemí EU informoval také o tom, že komise příští týden předloží návrh, jak se koordinovaně připravit na možné přerušení dodávek ruského plynu. Cílem má být zaručit solidaritu mezi členskými zeměmi a zároveň ochránit fungování jednotného trhu.

Už ráno místopředseda EK hovořil o platformě na koordinaci pomoci Ukrajině, kterou by mohly řídit ukrajinská vláda společně s komisí. Vedlo by to podle něj k maximální efektivitě a zároveň by bylo možné dohlížet na správné využití prostředků. Na tiskové konferenci Šefčovič řekl, že jasnější podoba platformy by se měla představit v září.

Obnova Ukrajiny si podle něj vyžádá obrovské politické i reformní úsilí a značné finanční prostředky. Podle Šefčoviče lze využít zkušenosti, které EK má s řízením podobných náročných programů, a například koncentrovat prostředky od partnerů z G7, Světové banky nebo Mezinárodního měnového fondu na jedno místo. Ukrajinská strana by podle něj mohla komunikovat přímo s mezinárodní skupinou dárců.

Části dnešního zasedání se zúčastnila ukrajinská vicepremiérka pro evropskou a euroatlantickou integraci Olha Stefanišynová. Podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) hovořila o představě krátkodobé pomoci Ukrajině během tohoto roku. Ministři dostali podrobné materiály, ke kterým se ve velmi krátké době vrátí, zmínil Bek.

Mezi členskými státy podle ministra pozitivně rezonuje myšlenka větší flexibility v procesu rozšiřování EU a změn, které by umožnily státům se statusem kandidáta vstupu do bloku získat přístup k některým oblastem evropské politiky, a to v podobě uzpůsobené pro konkrétní země.

Šefčovič dnes ocenil české předsednictví, které mělo několik měsíců na kompletní přepracování programu po ruské invazi na Ukrajinu a podle místopředsedy EK nepochybilo.

Bek: U návrhu na úpravu voleb do EP bude třeba několik dalších kol jednání

U návrhu europoslanců na úpravu systému voleb do Evropského parlamentu (EP) bude podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) nutných několik dalších kol diskuse. Bek to uvedl při dnešním neformálním zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC) v Praze. Státy podle něj chtějí čas na předchozí vnitropolitickou debatu. V návrhu je několik témat, která unijní státy rozdělují.

Návrh reformy evropských voleb schválil Evropský parlament v květnu. Cílem je sjednotit způsob výběru europoslanců v jednotlivých členských státech, zavést celoevropský volební obvod či dát občanům možnost mluvit do výběru šéfa Evropské komise. Bek označil dnešní debatu k návrhu za barvitou. "Bylo zřejmé, že rada bude potřebovat nejméně několik dalších kol diskuse, než dospěje ke společnému postoji," podotkl. Před další debatou chtějí některé země absolvovat i vnitrostátní kolo diskusí.

Státy podle něj rozděluje například zavedení tzv. spitzenkandidátů, které chce EP prosadit dlouhodobě. "Omezovalo by roli Evropské rady při obsazování čela Evropské komise," uvedl. Některé země podle Beka vyjádřily pochybnosti o tom, zda jsou určité části návrhu v souladu s evropskými smlouvami. "V některých případech zdůrazňovaly, že změny by znamenaly obrovský zásah do místních zvyklostí," uvedl.

Členské země mají, pokud jde o výběr europoslanců, různá národní pravidla. Smyslem iniciativy je pravidla sjednotit a také určit jednotné datum konání evropských voleb. Podle návrhu EP by celá unie volila společně v Den Evropy, tedy 9. května. Občané EU by mohli volit v kterémkoliv členském státě, a to i korespondenčně.

Při debatě o posilování demokratických institucí se podle Beka ukázalo, že unijní státy podporují návrhy Evropské komise ohledně ochrany volebního procesu v EU a regulace politické reklamy. "Také jasně zazněly hlasy ve prospěch evropské legislativy, která se připravuje v oblasti zajištění plurality a svobody médií," řekl.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

16°C

Dnes je úterý 4. října 2022

Očekáváme v 9:00 13°C

Celá předpověď