Brusel - Členské země Evropské unie se ve snaze zmírnit dopady aktuální energetické krize dohodly na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření. Dohodnutá regulace přitom umožňuje dotování celé spotřeby elektřiny malých a středních podniků.
Fotogalerie
Podle českého ministra průmyslu a obchodu Josef Síkely, který jako zástupce země předsedající Radě EU dnešní jednání moderoval, a eurokomisařky Kadri Simsonové, se opatření podařilo dojednat na poměry unie extrémně rychle. "Bylo to dokončeno v rekordním čase," řekla na odpolední tiskové konferenci Simsonová. Finální verze návrhu podle ní umožňuje flexibilitu tam "kde je to nutné", a je třeba ji rychle uvést do praxe.
Jedna část krizového balíku schváleného na mimořádné energetické radě stanovuje limit 180 eur za megawatthodinu (MWh) pro příjmy elektráren využívajících levnější zdroje než plyn. Unijní vlády mohou za jistých podmínek stanovit nižší, ale i vyšší limit. Činitelé obeznámení s přípravou opatření systém popsali tak, že při prodejích nové elektřiny vyrobené z hnědého uhlí, jádra a obnovitelných zdrojů poputují veškeré příjmy nad stanovenou hranicí do rozpočtů jednotlivých zemí.
Takto získané prostředky mohou státy využít pro vlastní opatření. Dnešní dohoda při tom vytváří prostor pro zastropování cen elektřiny pro malé a střední podniky v plném objemu jejich spotřeby. "Musíme si uvědomit jednu věc: Malé a střední firmy v té naší definici pokrývají téměř 98 procent firem v rámci EU. Jsou to firmy do 250 zaměstnanců," podotkl dnes Síkela.
Nový plán povinných úspor elektřiny se týká vybraných hodin s nejvyšší spotřebou, přičemž cílem je dosáhnout v těchto úsecích alespoň pětiprocentního snížení. "Špičkové hodiny" mají dohromady tvořit desetinu zimních měsíců, jejich výběr je stejně jako konkrétní úsporná opatření na rozhodnutí jednotlivých zemí unie. Cílem je minimalizovat využívání paroplynových elektráren, které vstupují do hry v časech maximální poptávky a jejichž vysoké náklady tlačí cenu elektřiny na dříve nevídané hodnoty.
Síkela uvedl, že má představu, jak by Česko mohlo úspor v nejvytíženějších hodinách dosáhnout. Vláda ale musí "projít všechny technické detaily", než předloží konkrétní plán. Evropské komisi jej musí dodat do konce listopadu.
Třetím pilířem unijního balíku je nejméně 33procentní zdanění mimořádných příjmů společností dodávajících fosilní paliva. Takzvaný solidární příspěvek se bude vypočítávat ze zisků z letošního a příštího roku, přičemž za takzvaně přebytečné jsou považovány zisky nad hranicí 120 procent průměru z posledních čtyř let.
EU doufá, že tyto zásahy pomohou domácnostem a firmám překonat nastávající zimní měsíce, během nichž hrozí rozsáhlé problémy v důsledku omezení dodávek plynu z Ruska. Podle Evropské komise by mohlo odebírání příjmů za levnější elektřinu v kombinaci s příspěvky od sektoru fosilních paliv přinést do rozpočtů unijních zemí až 140 miliard eur (přes 3,4 bilionu Kč). Zda tento odhad platí i po výjimkách dojednaných v Radě EU, dnes Simsonová nevyjasnila.
Limit 180 eur za MWh a povinné úspory mají vstoupit v platnost na začátku prosince. Po dnešní "politické dohodě" jsou unijní krizová opatření v zásadě hotová, jejich definitivní schválení se čeká příští týden.
Společný postup EU přichází poté, co řada zemí zavedla národní opatření ve snaze zmírnit dopady vysokých cen energií a odvrátit rozsáhlé sociální problémy či uzavírky ve výrobě. Velkoobchodní cena elektřiny se v unii v létě vyšplhala až na 1000 eur za MWh, načež tento měsíc klesla zhruba na polovinu. Unijní činitelé nárůst připisují především Rusku, které dramaticky snížilo dodávky plynu, což vedlo k prudkému zdražení suroviny.
Evropský blok aktuálně hledá cestu, jak tento vývoj zvrátit, zatím ovšem nenachází shodu na konkrétním způsobu. Mnohé členské země volají po zastropování ceny plynu importovaného na lodích i sítí plynovodů, Evropská komise ovšem dává najevo, že preferuje jiné cesty.
Slovenský premiér kritizoval dohodu ohledně přerozdělení zisků, pohrozil odvetou
Slovenský premiér Eduard Heger kritizoval dnešní dohodu členských států EU ohledně přerozdělování zisků v energetice, která podle něj Bratislavě nepomůže. Slovensko podle něj hlasovalo proti předloženému návrhu. Heger zároveň pohrozil zastavením vývozu již prodané elektřiny ze Slovenska, pokud země nedostane finanční podporu; tou by mohl být i souhlas s využitím evropských fondů na kompenzace vysokých cen energií. Český ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela ale řekl, že Slovensko se přímo proti balíku krizových opatření na bruselské schůzce nevyjádřilo, šéf slovenského resortu hospodářství Karel Hirman nicméně podle agentury TASR tvrdí, že byl proti opatřením připraveným Evropskou komisí a že Slovensko stále prosazuje zastropování velkoobchodních cen plynu.
"Tato opatření nám nijak nepomáhají v zápase s energetickou krizí, proto jsme byli (při hlasování) proti. Mělo to být řešení, které pomůže všem, na Slovensko se zapomnělo," řekl Heger k dnešní politické dohodě.
Podle Síkely se nicméně na dnešním jednání v Bruselu žádný členský stát "nevyjádřil přímo proti" balíku krizových opatření. Na otázku ohledně Hegerovy kritiky odpověděl, že vychází z toho, co zaznělo při debatě ministrů. "Pokud se Slovensko vyjádří v rámci technického hlasování proti, tak je to samozřejmě jejich právo," dodal.
Jedna z částí krizového balíku schváleného na mimořádném jednání unijních ministrů energetiky stanovuje limit 180 eur za megawatthodinu (MWh) pro příjmy elektráren využívajících levnější zdroje než plyn. Veškeré příjmy nad touto hranicí mohou státy využít pro vlastní opatření.
Bratislava podle Hegera ovšem prosazovala, aby vybraná daň z nepřiměřených zisků byla přerozdělena mezi členské země podle jejich spotřeby. Heger řekl, že v případě přerozdělení například v závislosti na počtu obyvatel by Slovensku z očekávaného výběru zmíněné daně v celé EU připadlo 1,5 miliardy eur (37 miliard korun), zatímco podle schváleného návrhu to bude jen 115 milionů eur (2,8 miliardy korun). Schválená unijní předloha podle Hegera počítá jen s možností dobrovolného přerozdělování vybrané daně mezi jednotlivé země na základě pozdější dohody a pouze s možností zdanění obchodníků s elektřinou.
Slovensko proto podle Hegera požaduje kompenzace, a to například souhlas EU s tím, aby mohlo peníze z evropských fondů použít na pomoc podnikům v souvislosti s vysokými cenami energií. V opačném případě pohrozil premiér odvetou.
"Jasně jsme pojmenovali i v Bruselu, že my nenecháme slovenské firmy a občany ve štychu. Máme plán B, elektřina, která se na Slovensku vyrobí, nepůjde do zemí, které ji mají koupenou, ale dáme ji našim občanům a našim firmám,“ řekl Heger. Dodal, že elektřinu, která bude na Slovensku vyrobena v příštím roce, v minulosti koupili také zahraniční obchodníci, a to za výrazně méně, než jsou nynější tržní ceny.
Slovenský parlament tento týden schválil zákon, na jehož základě bude moci vláda například přikázat energetickým firmám, aby elektřinu za kabinetem stanovenou cenu dodávaly určeným skupinám odběratelů. Největší výrobce elektřiny v zemi, společnost Slovenské elektrárně, ovšem varovala, že takový krok by mohl vyústit v její krach. Podnik, ve kterém má podíl i Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského, totiž prodal do zahraničí zhruba polovinu z plánované produkce na příští rok. Pokud by firma měla dostát svým závazkům, musela by elektřinu kupovat na trhu, kde elektřina letos výrazně zdražila.
