Ministerstvo nechybovalo, když ponechalo majetková oznámení dostupná, rozhodl ÚS

foto Ústavní soud v Brně - ilustrační foto.

Brno - Ústavní soud (ÚS) přehodnotil postoj k neomezenému zpřístupňování majetkových oznámení komunálních politiků během roku 2020. Podle říjnového nálezu jednoho z tříčlenných senátů ÚS ponechávalo ministerstvo oznámení široce dostupná déle, než mělo. Nyní však plénum soudu odhlasovalo stanovisko, podle kterého ministerstvo nepostupovalo nezákonně. Zastupitelům tak nevznikl nárok na náhradu újmy způsobené nesprávným úředním postupem. Stanovisko je dostupné na webu soudu.

Plénum, tedy sbor všech ústavních soudců, přijímá stanoviska spíše výjimečně, když je zapotřebí překlenout dříve vyslovený právní názor, se kterým se většina neztotožní. V tomto případě jde o složitou problematiku zpřístupňování majetkových přiznání.

ÚS na jaře 2020 zachoval povinnost komunálních politiků podávat oznámení o majetkových poměrech, zároveň ale zrušil rozsah nahlížení do centrálního registru oznámení. Podle tehdejšího nálezu postačí zpřístupňovat údaje na základě žádosti, volné a bezplatné nahlížení přes internet porušuje právo na soukromí veřejných funkcionářů.

Nález měl odloženou účinnost, vstoupil v platnost až na konci roku 2020. Soud tak dal politikům čas na to, aby přijali novou právní úpravu nahlížení. Ministerstvo spravedlnosti pokračovalo v tehdejším způsobu zveřejňování až do listopadu 2020, což vadilo desítkám zastupitelů v celé zemi. Mnozí z nich se obrátili na soudy, žádali odškodnění právě za období mezi nálezem ÚS a změnou praxe, trvající zhruba tři čtvrtě roku.

Letos v říjnu ÚS dalším nálezem vyhověl stížnostem 43 zastupitelů, kteří žádali odškodnění a omluvu. Jednotliví zastupitelé nárokovali částky do 50.000 korun. Čtvrtý senát ÚS konstatoval, že ustanovení zákona o střetu zájmu sice stále formálně zůstávalo součástí právního řádu, ale pokud se ocitlo v rozporu se základními právy, používat se nemělo, případně jen zdrženlivě, po důkladnější a řádně vysvětlené úvaze.

Plénum ÚS nyní přišlo s jiným výkladem. Ministerstvo spravedlnosti neporušilo žádnou povinnost, pokud udržovalo dosavadní praxi plošného nahlížení do registru po dobu trvání odkladu vykonatelnosti původního nálezu ÚS.

"Není vůbec zřejmé, jaký význam měl mít podle IV. senátu za této situace odklad vykonatelnosti, neumožňoval-li by po přechodnou dobu použití této, byť neústavní, zákonné úpravy," stojí ve stanovisku pléna, které zřejmě nyní vystaví stopku požadavkům zastupitelů na odškodnění za sporné období. Stanovisko říká, že jim nárok na náhradu újmy nevznikl.

Plénum ÚS nebylo při rozhodování jednotné. Odlišná stanoviska k výroku zaujali Josef Fiala, Radovan Suchánek a Vladimír Sládeček. Další soudce Jan Filip uplatnil odlišné stanovisko k odůvodnění.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2023 ČTK

Reklama

0°C

Dnes je pátek 27. ledna 2023

Očekáváme v 9:00 -1°C

Celá předpověď