Minetti jako dórský sloup

PRAHA 10. prosince (ČN) - Sveřepý Thomas Bernhard se neusnadňoval ani divákům, ani realizátorům. Rakušanům se dokonce zakázal. Přesto jsou jeho hry výzvou, která stojí za trochu krve a potu. Vydaří-li se, nesou v sobě střízlivě poctivou zprávu o existenciální hrůze přemýšlejícího jedince klenutou a uzavřenou jako pustý vesmír zevnitř. Mimořádně nadaný šílenec, který sám sebe obětuje své vizi tím, že odvrhne vše, co by mu mohlo přinést povrchní uznání, kráčí pomalu a neodvratně ke své zkáze.

Geniální herec Minetti, jeho sázka na vlastní přísné umělecké zkoumání ho sice učinila absolutním králem oboru, ale vzdálila ho těm, kterým bylo určeno jeho poselství. Král okamžiku jménem herec se sice zmocnil metody, ale ztratil publikum. Třicet let ve svém dobrovolném vyhnanství hledá herec Minetti přesný tvar pro jedinou postavu klasické divadelní literatury, kterou vzal na svou neúprosnou milost a denně před zrcadlem mění její valéry, neboť denně je jiným člověkem a postava musí být dokonalá. Výtvarník, mistr svého oboru mu intuitivně vyrobil masku nezatíženou zcestnými kličkami konvenčních shakespearovských vykladačů, aniž Leara kdy četl.

Minetti a Lear. Blíží se k sobě. Na konci života chce Minetti podat zprávu o svém hledání paralelnímu světu a svět o ni nestojí. Geniální herec a dokonalá maska splynou v jednu prostou, kuriózní mrtvolu, na kterou není nikdo zvědavý a to je vše. Jediný, kdo zaznamenal a vytušil hloubku jeho beznaděje je cizí dívka, která mu plaše pohladí duši a zmizí.

Stavovské divadlo svěřilo režii moudrému Otomaru Krejčovi. V roli Minettiho se objevil uhlazený František Němec, Dámou byla Johanna Tesařová, Dívkou Jaromíra Mílová. Jeviště kromě obrovské zrcadlové fólie, která zajímavě dotváří okázalý interiér hotelu zrcadlením stropu divadla, zaplňuje výtah a recepce. Závěr se odehraje kdesi v nočním parku na lavičce. Hudba evokuje vídeňskou operetu.

Je mi líto, ale výsledek mě neoslovil. Všechno je na svém místě, postavy redukované na typy jsou vyváženě exponovány, scéna funguje až na dva technikáře legračně zapomenuté pod zvednutým zrcadlem, ale vytratil se provokatér Bernhard. Nevěřím, že Minetti Františka Němce, by se někdy vzbouřil klasice jako hlavní hrdina. Stejně jako Johanna Tesařová by afektovanou Dámu zahrála kterákoli velikánka Národního divadla před třiceti lety. Místo Jaromíry Mílové by klidně mohla sedět Marie Tomášová. Jejich čisté výkony se nadčasově sterilně a zaměnitelně tyčí nad přerývanou výpovědí jak dórské sloupy. Chybí pot a krev.

Stavovské divadlo

Portrét umělce jako starého muže

(Minetti)

Thomas Bernhard

Překlad: Josef Balvín

Režie: Otomar Krejča

Scéna: Jiří Sternwald

Kostýmy a masky: Jan Koblasa

Hudba: Jan Klusák

Dramaturgie: Johana Kudláčková

Hrají: František Němec, Johanna Tesařová, Jaromíra Mílová, Rudolf Stärz, Štěpán Benoni a další.

Hodnocení:

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

13°C

Dnes je sobota 16. února 2019

Očekáváme v 15:00 14°C

Celá předpověď