Milovníci architektury mohou bydlet jako kdysi studenti Bauhausu

foto Bydlet jako studenti Bauhausu před 90 lety mohou návštěvníci východoněmeckého Dessau (Desavy). Přímo v tamním komplexu této umělecké školy, který je na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, je totiž milovníkům architektury k dispozici kolem 20 pokojů (na snímku z 1. února 2019), z nichž čiší atmosféra přelomové doby. O výjimečné ubytování je přitom větší zájem než obvykle. Bauhaus letos slaví 100 let.

Dessau (Německo) - Bydlet jako studenti Bauhausu před 90 lety mohou návštěvníci východoněmeckého Dessau (Desavy). Přímo v tamním komplexu této umělecké školy, který je na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, je totiž milovníkům architektury k dispozici kolem 20 pokojů, z nichž ještě dnes čiší atmosféra přelomové doby. O výjimečné ubytování je přitom větší zájem než obvykle. Bauhaus letos slaví 100 let.

"Je to takové malé město," říká o nepřehlédnutelném komplexu, který sestává z několika propojených kvádrových staveb, šéfka zdejšího stavebního archivu Monika Markgrafová. "Každá z těchto jednotlivých částí budovy Bauhausu má svoji vlastní funkci. Tam je škola, tam je dílna a tady se bydlí," poznamenává o skupině staveb, která na základě návrhu Waltera Gropia vznikla v letech 1925 a 1926.

Studenti tak měli vše pohromadě - na jednom místě se vzdělávali, tvořili a zároveň zde bydleli a stravovali se. Moderní nebylo jen pojetí celého komplexu, ale i jeho vybavení. "Pokoje o rozloze přes 20 metrů čtverečních byly na tehdejší dobu docela velké a navíc v nich byly vestavěné skříně," zdůrazňuje Markgrafová prvek, který je oblíbený dodnes. Základní sestavu prosvětlených místností s velkými okny a linem na podlaze doplňoval velký pracovní stůl s lampičkou, židle a postel, nad níž byl prostor pro odložení kufru a dalších předmětů.

Studenti, kteří za ubytování platili kolem 20 marek za semestr, měli navíc na každém ze čtyř pater k dispozici společnou toaletu a kuchyňku. Všech 28 ubytovaných, mezi nimiž byly na jednom patře i ženy, pak sdílelo sprchy v přízemí a velkou terasu na střeše budovy. Zřejmě nejoblíbenějším prvkem ale byly individuální balkónky u pokojů na východní straně budovy. "Ty byly centrem zdejšího společenského života," poznamenává Markgrafová, podle níž fotografie svědčí o tom, že se na jeden z těchto miniaturních balkónků vešlo i 14 lidí najednou. "O ty pokoje byl i kvůli atmosféře ubytovny velký zájem," podotýká Markgrafová.

Zájem je o ně i dnes, kdy se v nich mohou ubytovat i běžní návštěvníci. Místo 20 marek za semestr sice zaplatí 40 eur za noc v případě jednolůžkových pokojů a 60 eur v případě dvoulůžkových, zato si ale mohou vychutnat unikátní atmosféru, se kterou v běžném hotelu počítat nelze.

Stejně jako před 90 lety jsou i dnes pokoje zařízené elegantně a velmi stroze. Jediným nábytkem jsou dřevěná postel, skříň a stůl s židlemi. S televizí, minibarem či dalším podobným vybavením se zde návštěvník nesetká. Záchody a koupelny jsou na každém patře společné. Stravovat se dnešní milovníci architektury mohou stejně jako někdejší studenti ve společné menze.

V menze i dalších společných místnostech specifickou atmosféru dokresluje netradiční použití barev. "Barvy měly posilovat architektonické členění, architektonický výraz," vysvětluje Markgrafová, podle níž se jimi odlišovaly třeba nosné a ostatní prvky. Svou zvláštní barvu - modrou, žlutou nebo červenou - má i strop každého patra.

Aby byla ubytovna, která už v roce 1976 za časů Německé demokratické republiky prošla zásadní rekonstrukcí, v co nejlepší kondici na oslavy 100. výročí založení Bauhausu, dočkala se na přelomu roku obnovy fasády. Slavnostně znovuodhalena bude spolu s dalšími rekonstruovanými budovami Bauhausu v Dessau 18. dubna.

Nejeden pozorovatel přitom zřejmě připomene, že nechybělo moc a celý komplex v sasko-anhaltském městě, kam se Bauhaus přesunul z Výmaru, kde čelil narůstajícím politickým tlakům, dnes vůbec nemusel existovat. "Ze strany nacistů přišel v lednu 1932 návrh, aby byl zbourán," připomíná Markgrafová, podle níž nacisté uměleckou školu, s níž jsou spojeny i takové osobnosti jako architekt Mies van der Rohe nebo malíři Vasilij Kandinskij a Paul Klee, zcela odmítali.

Většinu v městské radě tehdy ještě nacistický návrh nezískal. Když se o rok později v celém Německu příznivci Adolfa Hitlera dostali k moci, zjistili naštěstí, že se dá budova i pro jejich potřeby dobře využít a není třeba ji bourat. Stejně jako dříve v ní pak byla škola, i když už obsahově úplně jinak zaměřená.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

16°C

Dnes je středa 22. května 2019

Očekáváme v 3:00 14°C

Celá předpověď