Michel: Na principu jsme se shodli

foto Předseda Evropské rady Charles Michel (vpravo na obrazovce) během videosummitu EU.

Lídry EU spojuje ochota k vytvoření fondu pokoronavirové obnovy. Rozděluje je názor na objem vypůjčených peněz nad rámec chystaného víceletého rozpočtového rámce EU, na poměr mezi přímými granty a půjčkami či na nové příjmy, jimiž chce Brusel splácení tohoto dluhu financovat.

Mezi vrcholnými představiteli zemí Evropské unie se rýsuje shoda na principu budoucího fondu obnovy ekonomik, v některých bodech však přetrvávají spory. Po videokonferenci šéfů států a vlád to sdělil předseda Evropské rady Charles Michel. Dodal, že chce s prezidenty a premiéry ihned zahájit separátní jednání a v půli července je do Bruselu pozvat na osobní schůzku.

"Jsem odhodlán okamžitě zahájit skutečná vyjednávání s členskými zeměmi a naším záměrem je uspořádat okolo poloviny července v Bruselu osobní vrcholné jednání," řekl novinářům Michel. Jednání podle něho ukázalo vůli vedoucích představitelů dohodnout se na záchranném plánu, avšak také některé rozdíly v pohledech na jeho základní parametry.

Evropská komise chce ekonomikám pro zotavení z koronavirové krize nad úroveň běžného unijního rozpočtu poskytnout 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Podle její šéfky Ursuly von der Leyenové proti tomu, aby si komise tyto peníze vypůjčila, nevystoupil žádný z vrcholných politiků bloku. Rozdílné názory dali najevo na celkový objem fondu, poměr mezi přímými granty a půjčkami nebo na nové příjmy rozpočtu, jimiž chce Brusel financovat splácení dluhu.

Komise plánuje rozdělit celkem 500 miliard eur grantů a 250 miliard úvěrů tak, aby více než třetina peněz připadla Itálii a Španělsku, tedy zemím, které pandemie covidu-19 zasáhla nejvíce. Jejich představitelé stejně jako političtí vůdci Francie a Německa návrh v zásadě podpořili a hovořili o nutnosti rychlé dohody.

Naproti tomu skupina takzvaných šetrných států představovaná Rakouskem, Nizozemskem či skandinávskými zeměmi trvá na výrazně větším zastoupení úvěrů.

Pro schválení zamýšleného fondu je nutný jednomyslný souhlas, každá země ho tedy může sama vetovat.

Babiš zopakoval nesouhlas s distribucí peněz

Premiér Andrej Babiš se 19. června 2020 zúčastnil videokonference prezidentů a premiérů zemí Evropské unie. Evropští lídři debatovali o příštím sedmiletém rozpočtu EU a fondu obnovy, který má pomoci zemím, jejichž ekonomiky se propadly kvůli koronavirovým omezením.Premiér Andrej Babiš (ANO) na videokonferenci lídrů Evropské unie zopakoval český nesouhlas s tím, aby se peníze z připravovaného fondu obnovy rozdělovaly podle míry nezaměstnanosti z minulých let. Tento ukazatel nesouvisí s pandemií koronaviru, uvedl v projevu, který zveřejnil úřad vlády. Babiš se vyslovil pro to, aby se víceletý finanční rámec EU na roky 2021 až 2027 projednával odděleně od fondu obnovy a aby se o rozdělení peněz z fondu rozhodlo, až budou známé celkové ekonomické dopady pandemie.

"Výpočet podílů jednotlivých států podle údajů o míře nezaměstnanosti za minulých pět let určitě nemá nic společného se skutečným dopadem koronavirové krize a je zcela nesprávný. V tomto ohledu by bylo mnohem praktičtější diskutovat nyní pouze o víceletém finančním rámci a o plánu obnovy, až budeme mít konečný účet za koronavirus," uvedl v projevu.

Babiš zopakoval, že by za vhodnější kritérium než nezaměstnanost z minulých let považoval meziroční pokles HDP, nebo míru hrubého národního důchodu. Zmínil také možnost rozdělovat peníze z fondu postupně podle hospodářského vývoje jednotlivých zemí.

Český premiér se odmítavě postavil také k možnému zavedení nových vlastních příjmů unie v podobě společné daně, která by zatížila chudší unijní země. Vyslovil se i pro zrušení všech rabatů, které využívají někteří čistí plátci, aby získali zpět část svých příspěvků do evropských fondů.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

25°C

Dnes je sobota 4. července 2020

Očekáváme v 21:00 22°C

Celá předpověď