MF: Přebytek veřejných financí by měl zůstat i v dalších letech

foto Deficit sektoru vládních institucí, procento HDP - vývoj od roku 2011 do roku 2021.

Praha - Veřejné finance by měly až do roku 2021 zůstat v přebytku. Letos by měl přebytek klesnout na 1,5 procenta z loňských 1,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V roce 2019 by měl přebytek dále klesnout na 1,1 procenta, v roce 2020 na jedno procento a v roce 2021 na 0,9 procenta HDP. Vyplývá to z aktualizované verze Konvergenčního programu, kterou vláda v pondělí projedná společně s Rozpočtovou strategií sektoru veřejných institucí. Materiál má ČTK k dispozici. EU požaduje deficit pod třemi procenty HDP. Výdaje rozpočtu a fondů navrhuje MF příští rok 1,496 bilionu Kč.

Konvergenční program je základním dokumentem země pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády a plánovaný vývoj veřejných financí v následujících letech. MF přitom už do odhadů v programu zahrnulo vládou schválené zvýšení důchodů, slevy na jízdném pro důchodce a studenty nebo plánovanou reformu financování regionálního školství.

MF upozornilo na to, že vláda také připravuje několik úprav v daňové oblasti. Ty by ovšem měly mít zanedbatelný dopad na rozpočet. "Pozitivním opatřením pro saldo veřejných rozpočtů je však návrh na znovuzavedení třetí a čtvrté fáze elektronické evidence tržeb, který by však měl být doprovázen přesunutím vybraných služeb do snížené sazby daně z přidané hodnoty," uvedl úřad v dokumentu.

Dokument dále informuje, že kontrolní hlášení zavedené od ledna 2016 zvýšilo v roce 2016 výnos daně z přidané hodnoty (DPH) o 13,7 miliardy korun, loni o osm miliard korun. Letos by kontrolní hlášení mělo přinést tři miliardy korun. Elektronická evidence tržeb pak loni do rozpočtu podle dokumentu přispěla na inkasu DPH více než pěti miliardami korun.

Konvergenční program zároveň počítá s tím, že ekonomika poroste letos o 3,6 procenta, příští rok o 3,3 procenta a v roce 2020 o 2,6 procenta.

Podíl vládního dluhu na HDP by měl v následujících letech klesat. Z letos plánovaných 32,9 procenta HDP by měl klesnout příští rok na 31,6 procenta, v roce 2020 na 30,7 procenta a v roce 2021 na 29,9 procenta HDP. Loni byl dluh na 34,6 procenta HDP, přičemž EU požaduje úroveň zadlužení pod 60 procenty. ČR by tak měla mít jedny z nejméně zadlužených veřejných financí v EU.

Deficit veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.

Výdaje rozpočtu a fondů navrhuje MF příští rok 1,496 bilionu Kč

Ministerstvo financí navrhuje pro příští rok výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů na maximálně 1,496 bilionu korun. V roce 2020 by to mělo být maximálně 1,533 bilionu korun a o rok později 1,579 bilionu Kč. O návrhu rozpočtové strategie na následující roky, který má ČTK k dispozici, bude v pondělí jednat vláda. Celkově tak MF zvýšilo rámce proti Střednědobému výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2019 a 2020 o 22 miliard korun pro rok 2019 a o 25 miliard korun pro rok 2020.

Schválení rozpočtové strategie je jedním z prvních kroků k přípravě státního rozpočtu na příští rok. Pro letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 50 miliard korun. Podle loni schválených střednědobých výdajových rámců by se stejným schodkem měl stát hospodařit i příští rok a v roce 2020.

Při vypracování návrhu Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí České republiky na léta 2019 až 2021 se MF letos řídilo metodickými postupy, které odsouhlasila nově vzniklá Národní rozpočtová rada.

Rada zároveň doporučila ve svém stanovisku vládě, aby skutečné výdaje státního rozpočtu a fondů stanovila nižší. "Plné vyčerpání výdajových rámců by vedlo k fiskální (rozpočtové) expanzi, která v současné fázi hospodářského cyklu není žádoucí, protože by dále mohla prohlubovat makroekonomické nerovnováhy. Neúplným vyčerpáním výdajových rámců bude naopak vytvořen prostor pro aktivní fiskální politiku v případě neočekávaného zhoršení hospodářského vývoje," uvedla rozpočtová rada.

Navržené částky podle materiálu mohou být během přípravy státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a jejich střednědobých výhledů změněny pouze v případě odlišné makroekonomické prognózy nebo prognózy celkových příjmů.

Daňové příjmy včetně příspěvku na sociální zabezpečení by podle strategie měly stoupnout z letošních plánovaných 1,250 bilionu korun na 1,306 bilionu příští rok. Do roku 2021 by celkové daňové příjmy měly stoupnout na 1,405 bilionu korun.

Rozpočtová strategie je schvalována vládou a představuje přitom závazný dokument pro přípravu návrhu státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a jejich střednědobých výhledů.

Způsob určení výdajových rámců se přitom odvíjí od pravidel stanovených zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Konstrukce pravidel zajišťuje, že hospodaření vládních institucí nepřekročí střednědobý rozpočtový cíl, kterým je pro Českou republiku strukturální deficit ve výši jednoho procenta HDP. To je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. V následujících letech by přitom mělo podle odhadů MF zůstat strukturální saldo v přebytku.

Spolu se strategií vláda bude schvalovat Konvergenční program. Ten je základním dokumentem země pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády a plánovaný vývoj veřejných financí v následujících letech. Podle něj by veřejné finance měly až do roku 2021 zůstat v přebytku.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

19°C

Dnes je středa 17. října 2018

Očekáváme v 11:00 15°C

Celá předpověď