Metsolaová je novou předsedkyní EP, Charanzová zůstane místopředsedkyní

foto Maltská lidovecká poslankyně Roberta Metsolaová, kandidátka nejsilnější lidovecká frakce, byla dnes zvolena novou předsedkyní Evropského parlamentu.

Štrasburk - Maltská lidovecká poslankyně Roberta Metsolaová byla dnes zvolena novou předsedkyní Evropského parlamentu. Kandidátka nejsilnější lidovecké frakce získala 458 hlasů z celkem 690 odevzdaných. Ve svém úvodním projevu připomněla odkaz bývalého českého a československého prezidenta Václava Havla.

Švédská zelená europoslankyně Alice Bahová Kuhnkeová získala 101 hlasů a španělská kandidátka krajní levice Sira Regová 57 hlasů. Celkem 74 odevzdaných hlasů bylo neplatných. Polský konzervativec Kosma Zlotowski svou kandidaturu na poslední chvíli stáhnul.

Metsolaová ve své prvním projevu v nové funkci připomněla svého předchůdce Davida Sassoliho, který zemřel minulý týden, a jeho přínos pro evropské instituce i demokracii. Mluvila o významu boje s klimatickými změnami a jeho neoddělitelnosti od hospodářství, o roli mládeže v dalším rozvoji Evropy nebo o roli žen nejen v politice. Vyjádřila také soustrast rodinám zavražděných novinářů Slováka Jána Kuciaka a Malťanky Daphne Caruanaové Galiziaové, kteří podle ní bojovali za pravdu.

"Má generace nerozlišuje mezi starou a novou Evropou. Jsme první z generace (absolventů studijních programů) Erasmus a poslední z generace (Lecha) Walesy a (Václava) Havla. (...) Oslavujeme rozdílnost v Evropě, protože víme, že právě to nás posiluje, to nás činí jedinečnými. To nás dělá Evropany," uvedla Metsolaová, která dnes slaví 43. narozeniny.

Metsolaová ve své ranním kandidátském projevu jako jediná konkrétně zmínila zahraniční politiku. EP podle ní musí reagovat na aktuální hrozby, jako je situace v Bělorusku nebo na Ukrajině. "Situace je velmi znepokojivá a použijeme nejsilnější politické nástroje, které máme k dispozici," uvedla odpoledne na tiskové konferenci Metsolaová.

Otázky novinářů směřovaly na postoj Metsolaové k potratům, k čemuž se politička a matka čtyř dětí vyjadřuje jen velmi zdrženlivě. Podle některých médií její odpor k umělému přerušení těhotenství mohl být klíčovým faktorem při rozhodování některých europoslanců, zda ji podpořit v dnešní volbě. Metsolaová dnes stejně jako v minulosti uvedla, že se v této otázce bude řídit názorem většiny v parlamentu. Téma rezonovalo i během ranních projevů jejích protikandidátek. Bahová Kuhnkeová ve svém projevu obhajovala "reprodukční práva" a možnost žen se rozhodnout, Regová zdůraznila "právo žen rozhodovat o vlastním těle".

Po volbě předsedy bude následovat volba 14 místopředsedů, hlasování kvůli pandemii covidu-19 probíhá poprvé na dálku. Své funkce místopředsedů budou mimo jiné obhajovat dva čeští zástupci. Ditu Charanzovou zvolenou za ANO navrhuje liberální frakce a pirátského místopředsedu Marcela Kolaju frakce zelených.

Charanzová obhájila funkci místopředsedkyně EP, Kolaja z boje odstoupil

Česká europoslankyně Dita Charanzová zvolená za ANO obhájila funkci místopředsedkyně Evropského parlamentu (EP). Získala 406 hlasů z celkem 680 platných. Stala se tak první představitelkou Česka, která bude zastávat tuto pozici po dobu celých pěti let volebního mandátu.

"Být znovu zvolená na post místopředsedkyně je pro mě velká čest a velký závazek. Velmi si vážím podpory, kterou mi kolegové dnes vyslovili, a chtěla bych jim za to poděkovat," uvedla Charanzová po zvolení. Zmínila také předsevzetí více přiblížit europarlament lidem v členských zemích, což je i téma dnes zvolené předsedkyně Roberty Metsolaové.

Pirát Marcel Kolaja z frakce zelených v prvním kole volby neuspěl. Získal 247 hlasů, pro zvolení byla potřeba absolutní většina 341 hlasů. Následně se rozhodl o pozici už dále neucházet. "Z taktických důvodů jsem v posledním kole odstoupil, abychom netříštili hlasy pro naši frakci. Kolegům gratuluji a věřím, že se jim i nadále podaří zprůhledňovat chod Evropského parlamentu, tak jako jsme společně začali," uvedl Kolaja v prohlášení pro média.

Připomněl, že jako místopředsedovi europarlamentu se mu podařilo například prosadit jmenné vzdálené hlasování na plénu i ve výborech.

O 14 postů místopředsedů se ucházelo celkem 18 kandidátů.

Ráno europoslanci volili předsedu, post získala maltská lidovecká poslankyně Metsolaová. Kandidátka nejsilnější lidovecké frakce získala 458 hlasů z celkem 690 odevzdaných. Malťanka v čele jediné přímo volené evropské instituce nahradí Davida Sassoliho z Itálie, který v lednu zemřel.

Nově zvolení místopředsedové Europarlamentu:

1. Othmar Karas (EPP, Rakousko)

2. Pina Piciernová (S&D, Itálie)

3. Pedro Silva Pereira (S&D, Portugalsko)

4. Ewa Kopaczová (EPP, Polsko)

5. Eva Kailiová (S&D, Řecko)

6. Evelyn Regnerová (S&D, Rakousko)

7. Rainer Wieland (EPP, Německo)

8. Katarina Barleyová (S&D, Německo)

9. Dita Charanzová (Obnova, ČR)

10. Michal Šimečka (Obnova, Slovensko)

11. Nicola Beerová (Obnova, Německo)

12. Roberts Zile (ECR, Lotyšsko)

13. Dimitrios Papadimoulis (Levice, Řecko)

14. Heidi Hautalová (Zelení/EFA, Finsko)

Zdroj: EP

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je čtvrtek 8. prosince 2022

Očekáváme v 19:00 1°C

Celá předpověď