Metnar: Jsem hrdý, jak ozbrojené síly zvládly pandemii

foto Velitelské shromáždění Armády České republiky, 23. listopadu 2021 v Praze. Na snímku je ministr obrany v demisi Lubomír Metnar na tiskové konferenci.

Praha - Končící ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) vyjádřil hrdost nad tím, jak ozbrojené síly zvládly pandemii. Vojáky ocenil i za pomoc při tornádu na jižní Moravě. Řekl to na dnešním velitelském shromáždění české armády. V bilančním projevu vyzdvihl navýšení armádního rozpočtu z posledních let nebo uzavření řady modernizačních projektů. Řekl, že bezpečnostním otázkám se chce i nadále věnovat z pozice poslance. Metnar působil v roli ministra obrany asi 3,5 roku.

Fotogalerie

Končící ministr ocenil vojáky za pomoc při pandemii. "Není třeba jít do detailů, všichni víme, co jste vy, vojáci, všechno dokázali," řekl velitelům. Zdůraznil i rychlou reakci armády při tornádu na jižní Moravě, při kterém pomáhali především armádní ženisté, vojsko nasadilo i psychology.

Armádu ocenil také za nasazení při misích, především v Afghánistánu. Je podle něj potřeba vyhodnotit zkušenosti ze stažení ze země. "Nutné bude i upřímné vyhodnocení politických a rozhodovacích procesů, protože kdo se nepoučí z historie, je odsouzený své chyby opakovat," poznamenal.

Za pozitivní tendenci označil setrvalý růst rozpočtu ministerstva obrany, i když podle něj vše v této oblasti nešlo ideálně. "Výdaje na obranu rostou historicky nejvyšším tempem. Od roku 2014 se náš rozpočet zdvojnásobil, což je v rámci státní správy naprosto bezprecedentní vývoj," řekl.

Končící vláda slibovala, že v roce 2025 bude Česko dávat na svou obranu dvě procenta HDP, výhled rozpočtu s tím ale v poslední době přestal počítat a na obranu navrhoval dávat za tři roky asi 1,6 procenta HDP.

Podle Metnara bezprecedentní tempo nabraly i armádní nákupy. "Po období škrtů v obranném rozpočtu jsme konečně začali masivně investovat do své obranyschopnosti," poznamenal. Řekl, že od jeho příchodu na ministerstvo bylo uzavřeno 42.000 smluv za 150 miliard korun. Zmínil třeba nákup nových děl nebo protiletadlových kompletů.

Novinářům později řekl, že by uvítal, aby nastupující vláda zajistila kontinuitu v dotažení důležitých modernizačních projektů. Poté podle něj bude muset přijít rozhodnutí ohledně přelomových technologií, které začnou hrát v armádě mnohem důležitější roli. Česká republika podle něj nemůže budovat tzv. vševojskovou armádu, která bude mít všechny schopnosti. Členské země NATO si budou muset rozdělit kompetence a specializace, aby si aliance udržela technologický náskok. "To považuju za velmi důležitou debatu, která by měla nastat," řekl.

Opata: Budoucnost armády je v technologiích, umělé inteligenci a robotizaci

Náčelník generálního štábu vyzdvihl, jak se v posledních třech letech dařilo modernizovat armádu a uzavírat příslušné smlouvy. Všechny stanovené cíle se podle něj podařilo splnit s výjimkou nákupu nových pásových bojových vozidel pěchoty. Výběrová komise nedávno oznámila, že žádný ze tří účastníků nesplnil stanovené požadavky a jejich nabídky proto nevyhodnotila. O největší armádní zakázce asi za 50 miliard korun tak bude muset rozhodnout nová vláda.

"Jsem velmi znepokojen současnou situací. Tento projekt se v žádném případě nesmí zastavit nebo brzdit. Je to záležitost národní bezpečnosti a nesnese žádného odkladu," řekl Opata. Zdůraznil potřebu nakoupit pásová vozidla, nikoli kolová. Poznamenal také, že se přezbrojení armády nesmí zastavit, ale musí zrychlit.

Na tiskové konferenci řekl, že "každý ztracený den" při nákupu BVP vojáky mrzí. Zdůraznil, že projekt zastaven nebyl, ale čeká se na výměnu vládní administrativy.

Opata ocenil dále vybudování základů pro kybernetické a informační síly, výsadkový pluk, prapor bezpilotních systémů a prapor podpory. "Věřím, že historie jednou ocení, co jste za velmi krátkou dobu dokázali pro armádu udělat," řekl Opata velitelům. Po dalším roce pandemie se podle něj nyní musí armáda zaměřit především na přípravu k obraně a musí dohnat měsíce výcviku.

"Naše budoucnost spočívá v technologiích, umělé inteligenci, bezpilotních prostředcích, laserem naváděné munici a v robotizaci," řekl. Pokud podle něj armáda tento trend podcení nebo vyhodnotí špatně, bude stará, i když bude mít nová auta.

Armáda se podle něj musí umět pohybovat v informačním a kybernetickém prostoru stejně jako na zemi nebo ve vzduchu. "Jako armáda musíme přijmout fakt, že jsme na prahu revoluční technologické změny. Pokud jsme na to nereagovali včera, musíme to udělat dnes, protože zítra už bude pozdě," řekl.

Opata chce, aby armáda vytvořila experimentální jednotky, na kterých by se otestovalo zavádění stále sofistikovanějších nových technologií a zbraňových systémů. Na vybraných jednotkách by se vyzkoušelo, jaký má například technika dopad na výcvik nebo na předpisy. Získané poznatky by armádě pomohly nastavit postupy pro používání techniky nebo nastavit systém vedení bojové činnosti. Armáda nyní chystá koncept experimentálních jednotek, příští rok by měla vědět, jakých útvarů by se jejich vytvoření mohlo týkat.

Opata v projevu poděkoval také prezidentu Miloši Zemanovi za trvalou podporu. Zeman tradičně na velitelském shromáždění vystupoval, v současné době se ale léčí v nemocnici. Velitelské shromáždění se koná na ministerstvu obrany, část účastníků se k němu ale kvůli pandemické situaci připojila z generálního štábu nebo z velitelství pozemních sil z Olomouce.

Podle Opaty velitelské shromáždění dnes stanoví vojákům úkoly na příští rok. Týkat se budou výcviku, modernizace a přípravy na technologické změny a na přípravu zavedení nové techniky.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

1°C

Dnes je neděle 28. listopadu 2021

Očekáváme v 11:00 1°C

Celá předpověď