Merkelová: Pro vyhnání Němců neexistovalo morální ospravedlnění

foto Německá kancléřka Angela Merkelová hovoří v berlínském muzeu na Dni připomínky útěku a vyhnání.

Berlín - Pro vyhnání Němců ze zemí střední a východní Evropy po druhé světové válce podle kancléřky Angely Merkelové neexistovalo morální ani politické ospravedlnění, i když tehdejší události byly následkem nacistické diktatury. Merkelová to řekla v Berlíně při vzpomínce na oběti vysídlení. Ze zemí střední a východní Evropy bylo po druhé světové válce odsunuto 12 až 14 milionů Němců. S výroky Merkelové vyslovil "hluboký nesouhlas" prezident Miloš Zeman. Podle ministerstva zahraničí kancléřka svým vyjádřením nezpochybnila podstatu Česko-německé deklarace. Premiér Andrej Babiš řekl, že výrok Merkelové je absolutně nepřijatelný a jitří rány.

"Vyhnání a útěk Němců byly především bezprostředním následkem Němci započaté druhé světové války a nevýslovných zločinů nacionálněsocialistické diktatury," řekla dnes Merkelová. "To ale nemění nic na tom, že pro vyhnání neexistovalo ani morální, ani politické ospravedlnění," zdůraznila šéfka německé vlády, která v této souvislosti hovořila o "hořké nespravedlnosti".

"Až dva miliony lidí přišly následkem vyhnání a útěku o život," poznamenala také Merkelová. Další miliony si musely poradit se ztrátou domova, majetku či přátel a začít nový život ve válkou zničené zemi.

Čeští představitelé výroky Merkelové kritizovali. Prezident Miloš Zeman s jejími slovy "hluboce nesouhlasí", řekl novinářům prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Na twitteru předtím poukázal na postupimskou konferenci z roku 1945, na níž spojenci legitimizovali odsun německého obyvatelstva ze středoevropských zemí.

Premiér Andrej Babiš novinářům řekl, že Merkelové výrok je nepřijatelný a jitří staré rány. "Já myslím, že takový výrok je absolutně nepřijatelný a odmítám ho hlavně v období, kdy si připomínáme hrůzy heydrichiády, Lidice, Ležáky a zabití našich parašutistů. Já mám pocit, že v Německu probíhá nějaký vnitropolitický boj a je velice nešťastné, že se jitří staré rány, které jsou pro nás nepřijatelné," uvedl Babiš.

Podle českého ministerstva zahraničí kancléřka svým vyjádřením nezpochybnila podstatu Česko-německé deklarace. "Výrok kancléřky Merkelové pochází z projevu na Dni připomínky útěku a vyhnání. V tomto kontextu je také třeba výrok vnímat. Nejde o polemiku s německými sousedy a nikterak ani nezpochybňuje podstatu Česko-německé deklarace," uvedlo na dotaz ČTK ministerstvo zahraničí s tím, že podstata deklarace spočívá ve stanovení historické kauzality a v oboustranném odmítnutí vznášet právní nároky.

 

Jenom z Československa byly po druhé světové válce odsunuty na tři miliony Němců, z nichž velká část se postavila na stranu nacistického režimu. Česko-německá deklarace z roku 1997 v této souvislosti hovoří o vyhánění a nuceném vysídlení. Podle česko-německé komise historiků při něm přišlo o život 15.000 až 30.000 Němců.

Zeman s Babišem ostře kritizovali Merkelové výrok o odsunu Němců

Prezident Miloš Zeman i premiér Andrej Babiš (ANO) dnes ostře kritizovali slova německé kancléřky Angely Merkelové, že pro poválečný odsun Němců ze zemí střední a východní Evropy nebylo morální ani politické ospravedlnění. Babiš v Olomouci novinářům řekl, že Merkelové výrok je absolutně nepřijatelný a jitří staré rány. Prezident Miloš Zeman s výrokem Merkelové "hluboce nesouhlasí", řekl ČTK prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Podle ministerstva zahraničí kancléřka svým vyjádřením nezpochybnila podstatu Česko-německé deklarace.

"Já myslím, že takový výrok je absolutně nepřijatelný a odmítám ho hlavně v období, kdy si připomínáme hrůzy heydrichiády, Lidice, Ležáky a zabití našich parašutistů. Já mám pocit, že v Německu probíhá nějaký vnitropolitický boj a je velice nešťastné, že se jitří staré rány, které jsou pro nás nepřijatelné," uvedl Babiš.

"Reakce pana prezidenta: Hluboký nesouhlas!" napsal ČTK Ovčáček. Předtím na twitteru poukázal na postupimskou konferenci z roku 1945, na níž spojenci legitimizovali odsun německého obyvatelstva ze středoevropských zemí.

"Vyhnání a útěk Němců byly především bezprostředním následkem Němci započaté druhé světové války a nevýslovných zločinů nacionálněsocialistické diktatury," řekla dnes Merkelová v Berlíně při vzpomínce na oběti vysídlení. "To ale nemění nic na tom, že pro vyhnání neexistovalo ani morální, ani politické ospravedlnění," prohlásila šéfka německé vlády, která v této souvislosti hovořila o "hořké nespravedlnosti".

"Výrok kancléřky Merkelové pochází z projevu na Dni připomínky útěku a vyhnání. V tomto kontextu je také třeba výrok vnímat. Nejde o polemiku s německými sousedy a nikterak ani nezpochybňuje podstatu Česko-německé deklarace. Podstata deklarace spočívá ve stanovení historické kauzality a v oboustranném odmítnutí vznášet právní nároky, které by vyplývaly z komplikované minulosti," uvedlo na dotaz ČTK ministerstvo zahraničí.

Podobný postoj jako čeká diplomacie mají i Piráti. "Už v roce 1997 byla přijata Česko-německá deklarace, která připouští, že obě strany mohou mít různý pohled na minulost, ale nechtějí tím zatěžovat své budoucí vztahy. To platí a tím se budeme řídit. Výrok paní Merkelové tedy chápu jako součást vnitroněmecké debaty, která pro nás nemá význam," napsal ČTK pirátský poslanec Mikuláš Peksa.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura naopak v prohlášení, které ČTK obdržela, vyzval ministerstvo zahraničí a vládu k podání oficiálního protestu a předvolání německého velvyslance. "V souvislosti s touto provokací budou žádat poslanci hnutí SPD zařazení mimořádného bodu jednání Sněmovny, s cílem jasně se vymezit proti revanšismu německé kancléřky Merkelové," uvedl Okamura.

"Vytahování věci z minulosti a jejich jednostranná interpretace rozhodně nepomáhají rozvoji vzájemných vztahů," reagoval na vyjádření německé kancléřky předseda ODS Petr Fiala.

Ze zemí střední a východní Evropy bylo po druhé světové válce odsunuto 12 až 14 milionů Němců, až dva miliony z nich přišly podle Merkelové v důsledku vyhnání o život. Jenom z Československa byly odsunuty na tři miliony Němců, z nichž se velká část postavila na stranu nacistického režimu. Česko-německá deklarace z roku 1997 v této souvislosti hovoří o vyhánění a nuceném vysídlení. Podle česko-německé komise historiků při něm přišlo o život 15.000 až 30.000 Němců.

"Česká strana lituje, že poválečným vyháněním, jakož i nuceným vysídlením sudetských Němců z tehdejšího Československa, vyvlastňováním a odnímáním občanství bylo způsobeno mnoho utrpení a křivd nevinným lidem, a to i s ohledem na kolektivní charakter přisuzování viny," stojí mimo jiné v deklaraci.

Během více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo 320.000 až 350.000 obyvatel někdejšího Československa. Většinou to byli Židé, které chtěl nacistický režim vyhladit.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

29°C

Dnes je pátek 21. září 2018

Očekáváme v 3:00 18°C

Celá předpověď