Média: Turecko zrušilo jednání o vstupu do NATO s Finskem a Švédskem

foto Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto (na snímku z 24. ledna 2023).

Ankara/Stockholm - Turecko zrušilo únorové jednání se Švédskem a Finskem o vstupu těchto severských zemí do NATO, aniž stanovilo náhradní termín. Píší to dnes turecká státní média s odkazem na diplomatické zdroje. Rozhodnutí přichází den poté, co turecký prezident Recep Tayyip Erdogan Stockholmu sdělil, že nemůže počítat s tureckou podporou vstupu do Severoatlantické aliance kvůli víkendovým demonstracím prokurdských skupin a odpůrců islámu. Švédsko v reakci uvedlo, že chce dialog s Tureckem obnovit.

Jednání mezi představiteli Turecka, Švédska a Finska se mělo uskutečnit příští měsíc v Bruselu. Turecká diplomacie ale požádala o jeho zrušení bez náhradního termínu. Trojice zemí jedná v tomto formátu od srpna. Během rozhovorů představitelé mimo jiné hodnotí naplňování červnového memoranda, které Švédsko a Finsko podepsaly s Tureckem, aby mohl jejich přístupový proces do NATO vůbec začít.

Švédský premiér Ulf Kristersson se po rozhodnutí Ankary nechal slyšet, že si přeje dialog s Tureckem obnovit, protože žádná otázka národní bezpečnosti není důležitější než to, aby se jeho země spolu s Finskem rychle stala členem aliance.

Ankara se staví odmítavě ke vstupu obou severských zemí do NATO od loňského května. Oběma státům vyčítá, že poskytují úkryt a umožňují aktivity organizací, které Turecko považuje za teroristické. Jedná se například o Stranu kurdských pracujících (PKK), milice YPG ze severu Sýrii či stoupence klerika Fethullaha Gülena, kteří podle tureckých orgánů zorganizovali neúspěšný puč v roce 2016.

Dnešní oznámení přichází po pondělním výroku tureckého prezidenta Erdogana, ať Švédsko nepočítá s podporou Ankary při vstupu do NATO. Erdogan odmítl sobotní demonstraci prokurdských skupin i pálení muslimské svaté knihy korán před tureckým velvyslanectvím, které uspořádal jeden známý dánský aktivista proti islámu.

Pálení koránu kritizovali i švédští vládní představitelé, kteří uvedli, že je tento čin sice legální, ale neuctivý k muslimům.

Trojice zemí se neshodne ani na tom, jak daleko postoupily v naplňování červnového memoranda. Ankara tvrdí, že kroky severských zemí jsou stále nedostatečné, Finsko a Švédsko poukazují na splněné body, například zrušení zbrojního embarga na Turecko.

Rozšíření Severoatlantické aliance musí ratifikovat všechny členské země. Doteď chybí souhlas dvou zemí. Vedle Turecka jde o Maďarsko. Finští představitelé dnes uvedli, že by mohli usilovat o vstup do aliance i bez Švédska, které je častěji terčem turecké kritiky.

Finsko uvedlo, že musí zvážit i variantu vstupu do NATO bez Švédska

Společný vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance zůstává pro finskou vládu prioritou, Helsinky ale musí zvážit i variantu vstupu do NATO bez Švédska. Podle agentury AFP to dnes uvedl finský ministr zahraničí Pekka Haavisto. Vyjádřil se tak poté, co turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí prohlásil že Švédsko by nemělo počítat s tureckou podporou svého vstupu do aliance, pokud nezaručí respekt k islámu.

Erdogan svými slovy reagoval na sobotní protest ve Stockholmu, při kterém byla spálena posvátná kniha muslimů korán. Turecko je spolu s Maďarskem poslední zemí, která stále neratifikovala žádost Finska a Švédska o členství v Severoatlantické alianci, o nějž severské země požádaly loni v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Členství musí odsouhlasit všech 30 států NATO.

Agentura AFP citovala Haavistovo vyjádření ve finské televizi Yle, podle nějž společná žádost Finska a Švédska o členství v NATO zůstává "možností číslo jedna". "Musíme ale vyhodnotit i takovou situaci, že by Švédsko dlouhodobě nemohlo (v rozhovorech o vstupu) pokračovat," dodal.

"Jsme s Finskem v kontaktu, abychom zjistili, co tím bylo myšleno," uvedl v reakci švédský ministr zahraničí Tobias Billström. “Švédsko respektuje dohodu mezi Švédskem, Finskem a Tureckem týkající se vstupu do NATO," dodal.

Šéf finské diplomacie Haavisto dnes agentuře Reuters telefonicky řekl, že v rozhovorech Finska, Švédska a Turecka ohledně žádosti severských zemí o členství v NATO je zapotřebí udělat několikatýdenní přestávku. "V třístranných rozhovorech je nutná několikatýdenní přestávka. Uvidíme, kde budeme, až si sedne prach. Takže v tuto chvíli bychom neměli vyvozovat ze situace žádné závěry," prohlásil Haavisto.

Podle Haavista je nepravděpodobné, že by Turecko přijalo rozhodnutí ohledně schválení finské a švédské žádosti o vstup do NATO do prezidentských a parlamentních voleb, které se budou konat 14. května. "Oni samozřejmě cítí tlak kvůli nadcházejícím volbám, a proto je debata v Turecku v mnoha ohledech vyhrocená," podotkl Haavisto.

K hlavním sporným bodům v turecko-švédských jednáních patří požadavky Turecka na vydání lidí, které Ankara považuje za teroristy. Nejčastěji zmiňováni jsou Strana kurdských pracujících (PKK), která od 80. let usiluje o vytvoření samostatného Kurdistánu, milice YPG ze severní Sýrie či příznivci duchovního Fethullaha Gülena, kteří podle Ankary stojí za neúspěšným pučem z roku 2016. Švédsko opakovaně Turecko ujistilo, že nedovolí žádné teroristické skupině působit na švédské půdě.

Prokurdští aktivisté a odpůrci vstupu Švédska do NATO ale snahy švédské vlády zkomplikovali, když v posledních týdnech uspořádali protiturecké demonstrace a při jedné z nich pověsili tento měsíc před stockholmskou radnicí za nohy figurínu tureckého prezidenta Erdogana. V sobotu dánský protiislámský aktivista Rasmus Paludan spálil na povolené demonstraci před tureckým velvyslanectvím ve Stockholmu korán, což Ankara i další muslimské země ostře odsoudily.

Švédský premiér Ulf Kristersson označil spálení knihy za hluboce neuctivý čin a vyjádřil sympatie všem muslimům. Zároveň ale švédská vláda zdůraznila, že svoboda projevu je ve Švédsku chráněná ústavou a je zásadní součástí demokracie.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2023 ČTK

Reklama

1°C

Dnes je neděle 29. ledna 2023

Očekáváme v 21:00 -3°C

Celá předpověď