Mayová kvůli brexitu mluvila po telefonu s Junckerem i Tuskem

foto Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a britská premiérka Theresa Mayová během schůzky v Bruselu.

Londýn/Brusel - Britská premiérka Theresa Mayová v souvislosti s chystaným odchodem Británie z Evropské unie v pátek odpoledne hovořila telefonicky s předsedy Evropské komise (EK) i Evropské rady Jeanem-Claudem Junckerem a Donaldem Tuskem. Telefonát potvrdil na twitteru Tusk a po dotazu ČTK také Junckerova mluvčí. Mayová podle její mluvčí hodlá o víkendu hovořit s dalšími evropskými lídry. Podle serveru deníku The Daily Telegraph Mayová v telefonátech prezentovala neměnné požadavky.

"Šlo o oboustrannou výměnu informací. Dohodli se, že budou i nadále v kontaktu," uvedla mluvčí komise Mina Andreevová. Už dříve v tomto týdnu komise uvedla, že Mayová a Juncker jsou v kontaktu prostřednictvím textových zpráv.

Tusk ke svému rozhovoru s premiérkou jen stručně uvedl, že hovořili o dalších krocích na britské straně. Mayová nyní řeší další postup poté, co v úterý britský parlament jednoznačně odmítl podpořit dlouhé měsíce dojednávanou dohodu s EU o podobě odchodu Británie z unie. Hrozí tak nyní, že země z unie 29. března odejde takzvaným tvrdým brexitem.

Mayová dnes podle agentury Reuters hovořila po telefonu také s předsedou nizozemské vlády Markem Ruttem. Ten pak uvedl, že dohodnutou smlouvu o podmínkách brexitu není možné upravovat. "Řekl jsem (Mayové): Nedovedu si představit, jak by mohla být stávající dohoda upravována," popsal novinářům a dodal, že britská premiérka "opravdu očekává, že brexit nastane 29. března".

Podle informací britského serveru The Telegraph Mayová ve svých požadavcích při rozhovorech s unijními lídry neučinila žádné změny. Její požadavky se přitom nadále týkají především právně závazné časové lhůty pro takzvanou irskou pojistku nebo závazku dojednání obchodní dohody s EU před rokem 2021.

Podle Telegraphu Mayová ponechala diplomaty ve stavu "pochyb". Nejmenované unijní zdroje uvedly, že neměnný postoj Mayové byl přijat s "nevěřícností" už po čtvrtečním telefonickém rozhovoru britské premiérky s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. "Byl to tentýž starý příběh - stejná sada požadavků - všechny beze změny navzdory porážce," řekl zdroj obeznámený s obsahem telefonátů.

Brusel i představitelé řady členských zemí trvají na tom, že o právním textu brexitové dohody už se znovu vyjednávat nebude, nevylučují však rozhovory o deklaraci nastiňující budoucí vztahy s Británií. Britští novináři upozorňují, že EU není ohledně ochoty pokračovat v brexitových jednáních stoprocentně jednotná, její zástupci však svorně uvádí, že nové návrhy musí předložit Londýn.

Otevřené novým diplomatickým snahám je zjevně Německo, jehož ministr zahraničí Heiko Maas dokonce ve čtvrtek večer nevyloučil opětovné projednání dohody o vystoupení Británie. To by však bylo možné jedině za souhlasu 27 zbývajících členských zemí Unie.

"Nakonec to bude o otázce, zda znovu otevřít dohodu, což by vyžadovalo souhlas všech 27 členských zemí, takže by se všichni museli zapojit. Tohle teď musí být prodiskutováno," řekl vysílací společnosti ZDF po rozhovoru se svým britským protějškem Jeremym Huntem.

Přehodnocení brexitové dohody vidí jako nejlepší postup euroskeptičtí poslanci britské Konzervativní strany i zástupci severoirské DUP, která podporuje menšinový kabinet konzervativců. Od premiérky Mayové žádají, aby se zbavila tzv. severoirské pojistky, která byla do dohody začleněna ve snaze zabránit obnovení hraničních kontrol mezi Irskem a Severním Irskem.

Bývalý britský ministr zahraničí Boris Johnson dnes označil za "nesmírně pravděpodobnou" možnost, že by EU přistoupila na brexitovou dohodu bez problematické pojistky. "Jestliže to budeme myslet vážně, budeme odhodláni a dáme jasně najevo, že tohle je naše nejlepší a poslední nabídka, pak bych byl naprosto ohromen, kdyby se nám nepodařilo dohodnout se s těmito podmínkami," řekl v projevu v centrále firmy JCB, která vyrábí těžkou stavební techniku.

Lídři EU opakovaně a rezolutně říkají, že bez severoirské pojistky se brexitová dohoda neobejde, což vícekrát uvedla také britská premiérka.

Mayové hrozí kvůli neřízenému brexitu odchodem členové vlády

Premiérka Mayová čelí kvůli přibližující se hrozbě neřízeného brexitu možné rebelii mezi vlasntími ministry. Skupina členů jejího kabinetu podle listu The Daily Telegraph hrozí opuštěním vlády a podobně jako opoziční labouristé požaduje, aby Mayová vyloučila, že Británie na konci března odejde z Evropské unie bez dohody. Pod tlakem členů vlastní strany se ocitl i šéf labouristů Jeremy Corbyn, jehož přední spolustraníci zvažují rezignaci, pokud podpoří nové referendum. Lékárníci v Británii varují před zvyšujícím se nedostatkem léků.

Mayová a její vláda dnes pokračují v jednání o východisku z patové situace, do níž se britští politici dostali po úterním drtivém odmítnutí brexitové dohody parlamentem. Mayová podle své mluvčí bude dnes hovořit o možných budoucích krocích se členy kabinetu. Z variant, které přicházejí v úvahu, dnes mluvčí vyloučila pouze předčasné volby.

Ministerská předsedkyně podle ní ve čtvrtek telefonicky hovořila s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a nizozemským premiérem Markem Ruttem, s dalšími evropskými lídry si bude telefonovat během víkendu, který stráví ve venkovském sídle britských premiérů v Chequers. Podle mluvčího Evropské komise bude ještě během dneška Mayová hovořit i s předsedou komise Jeanem-Claudem Junckerem.

Premiérka předloží britským poslancům nové usnesení s návrhem dalšího postupu v pondělí, předtím však chce znát názory ostatních stran. Corbyn se s ní odmítá sejít do chvíle, než se Mayová zaváže k tomu, že nedopustí brexit bez schválené dohody, který by podle něj i dalších politiků měl pro Brity katastrofální následky. Premiérka však vzkázala, že tento požadavek splnit nemůže, ačkoli se snaží divokému brexitu vyhnout ze všech sil.

Podle konzervativního deníku jednala v sídle premiérky skupina pěti ministrů, kteří požadovali, aby se premiérka zavázala k téže věci. Celkem jsou podle listu připraveny opustit vládu dvě desítky ministrů a dalších činitelů.

"Myslím, že premiérka bude pod velkým tlakem, aby v této věci nechala ministrům volnou ruku při hlasování," řekl listu jeden z nejmenovaných členů vlády s odkazem na očekávané parlamentní hlasování, při němž by se na konci ledna mělo rozhodovat o nejbližších brexitových krocích.

Názorové rozpory jsou ovšem viditelné i v levicové opozici, jejíž lídr Corbyn ve středu neuspěl se svým návrhem na vyslovení nedůvěry vládě. V jeho straně se s blížícím se termínem brexitu začínají ozývat četnější hlasy podporující vypsání nového všelidového hlasování o budoucnosti vztahů s unií. Corbyn, který referendum považuje za jednu z možností odvrácení divokého brexitu, by podle některých komentátorů mohl tomuto tlaku ustoupit a podpořit opakování plebiscitu, jejž část Britů označuje za porušení principů demokracie.

Několik předních labouristických politiků včetně stínových ministrů chce podle listu The Guardian rezignovat na své pozice ve straně, pokud Corbyn nové celonárodní hlasování podpoří.

"Byl bych ve skutečně těžké pozici, pokud bychom podpořili druhé referendum. Neměl bych asi jinou volbu než odstoupit, pokud bych chtěl doufat v udržení mandátu a dále zastupovát voliče," řekl levicovému deníku jeden ze stínových ministrů.

Lékárníci v Británii varují před zvyšujícím se nedostatkem léků

Lékárníci v Británii varují před zvyšujícím se nedostatkem některých léků, například proti bolesti, antidepresiv či léků na vysoký krevní tlak. V poslední době se výrazně zvýšil počet léků, které jsou tak nedostatkové, že je za ně britské ministerstvo zdravotnictví ochotno platit dodavatelům vyšší ceny. Informoval dnes server BBC. Podle něj má nedostatek léků více příčin a Británii trápí už více let, někteří ale varují, že by se mohl dále zhoršit s takzvaným tvrdým brexitem, tedy vystoupením Británie z EU bez dohody.

Prezident Královské farmaceutické společnosti (RPS) Ash Soni BBC řekl, že "takový nedostatek běžných léků ještě neviděl". "Některé léky jsou vyprodané, pacienti na ně musí čekat. Některé z nich musíme posílat zpátky k lékaři, aby jim předepsal něco jiného," uvedl Soni. Někteří pacienti ale potřebují svůj konkrétní lék, třeba v případě epilepsie.

Podle lékárnice Sandry Gidleyová, která má v RPS na starost trh s léky v Anglii, je nedostatek léků problémem už několik let. "Nyní je to ale horší než kdy jindy," dodala bývalá členka parlamentu Gidleyová.

Server BBC dnes napsal, že na seznamu nedostatkových léků, za něž ministerstvo platí dodavatelům extra ceny, je už 80 položek. Za ně platí asi o 45 procent více, než je obvyklá cena. Patří k nim například léky na vysoký krevní tlak.

Britská vláda tvrdí, že z více než dvou milionů léků předepsaných denně v Anglii jich valná většina na trhu nechybí. Uklidňuje také občany, že úzce spolupracuje s dodavateli a výrobci léků. Výrobcům vláda v souvislosti s možným tvrdým brexitem jako preventivní opatření sdělila, aby si udělali zásoby minimálně na šest týdnů. Nemocnice, lékárny ani pacienty si zásoby dělat nemají.

Vysvětlit nedostatek některých léků na britském trhu není podle expertů jednoduché. Server BBC dnes jmenoval několik možných důvodů, například zvýšenou poptávku, růst nákladů na jejich výrobu, nová regulační opatření, která zvyšují ceny, či pohyb směnných kurzů. Dalším možným vysvětlením je, že ministerstvo zdravotnictví se příliš snaží regulacemi snižovat ceny léků, aby byly dostupné pro pacienty, čímž se ale britský trh stává méně atraktivním pro dodavatele.

Podle Martina Sawera ze sdružení distributorů ve zdravotnictví, pod které spadá přes 90 procent distribuce léků ve Spojeném království, mohou někteří podnikatelé využít brexitu ke spekulacím a udělat si zásoby některých léků, aby na nich později mohli vydělat. "To je prostě tržní hospodářství," řekl Sawer serveru BBC.

Francie čeká, jaké podmínky nabídne Londýn Francouzům v Británii

Francie ve čtvrtek spustila přípravy na případné vystoupení Británie z Evropské unie bez dohody. Součástí je zavedení nového režimu v přístavech a na letištích v nových podmínkách, ale také rozhodnutí o statusu asi 200.000 Britů žijících ve Francii.

V tomto ohledu se Francie hodlá zachovat recipročně, tedy podle toho, jaké podmínky nabídne Británie 300.000 Francouzů žijícím na jejím území. Prozatím Paříž počítá s tím, že bude pokračovat v sociální politice vůči Britům na svém území. "Očekáváme totéž od britské strany. Doufáme, že na druhé straně Lamanšského průlivu převládne zdravý úsudek," uvedl úřad vlády.

Francouzský tisk píše, že britská vláda slíbila, že zaručí práva občanů EU i v případě, nebude-li dosaženo dohody. Jenomže toto tvrzení není zakotveno v zákoně. Vzhledem k současné nestabilitě britské politiky, kdy existuje také možnost voleb, mohou být tyto záruky dané premiérkou Theresou Mayovou brzy neplatné, uvádí server The Local.

Dokud nebudou práva francouzských občanů zakotvena v britském zákonu, může Francie teoreticky zrušit svůj plán o zachování práv Britům žijícím ve Francii.

Plán francouzské vlády předpokládá, že Britům ve Francii budou nabídnuty širší výhody než lidem z jiných třetích zemí - tedy neunijních. To ale nastane jedině tehdy, jestliže Britové poskytnou Francouzům v Británii stejnou výhodu, cituje z vládního materiálu The Local.

Server French Radar vydávající informace o francouzské komunitě v Británii píše, že prozatím stále platí, že občané zemí EU pobývající v Británii do 31. prosince 2020 - tedy do konce zatím předpokládaného přechodného období - budou muset požádat o povolení k pobytu po tomto datu a už od 1. ledna 2021 je budou muset mít.

"Pokud bude vaším hlavním místem pobytu do skončení přechodného období, tedy do 31. prosince 2020, Británie, pak jste do té doby vy i vaše rodina kryti zárukami. Musíte ale nicméně požádat a získat právo na trvalý nebo dočasný pobyt. Uvědomte si, že se na to vztahují určité podmínky jako například neopustit britské území po dobu šesti měsíců bez přerušení," stojí v pokynech pro francouzské občany. Přitom záruky se mohou týkat také blízkých příbuzných žijících s danou osobu v Británii, tedy manželů, registrovaných partnerů, dětí a vnuků svěřených do péče a ne starších než 21 let. Dále rodičů, prarodičů, strýců, tet, bratrů a sester. Ti z příbuzných, kteří v Británii s danou osobou v Británii nežijí, budou moci přijet kdykoli po brexitu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

20°C

Dnes je středa 21. srpna 2019

Očekáváme v 11:00 17°C

Celá předpověď