Maxová: Nepodceňujme téma duševního zdraví

foto Poslankyně Radka Maxová vystoupila na schůzi Poslanecké sněmovny.

Pandemie covid-10 urychlila práci Evropského parlamentu, zároveň však přinesla nové výzvy. Jednu z nich vidí někdejší spoluzakladatelka hnutí ANO v otázce duševního zdraví, které se u mnoha lidí zhoršilo. S kolegy proto naléhá na EU, aby příští nebo přespříští rok vyhlásila Rokem duševního zdraví.

Nezávislá europoslankyně Radka Maxová, od března loňského roku členka Progresivní aliance socialistů a demokratů, vnímá počínání své domovské instituce v průběhu koronavirové krize pozitivně. “Rychle jsme přešli na on-line formu práce, což se třeba v českém parlamentu nepovedlo. V tomto směru odvedli kolegové (v EP) kus práce, naši činnost to urychlilo a usnadnilo. Sociální kontakty ale chybí. Přesto se snad začínáme vracet do nějakého normálního režimu. Každý to používá, jak uzná za vhodné,” konstatuje Radka Maxová.

Současná místopředsedkyně výboru pro práva žen a rovnost pohlaví se dlouhodobě věnuje prosazování sociální politiky. “Covid ukázal, že je velkým problémem pro osoby se zdravotním postižením, pro seniory, kvůli nemožnosti se stýkat, žít bez přítomnosti rodinných příslušníků. Péče o tyto skupiny, práva žen, pracovní a rodinný život a jeho skloubení, to se prolíná celou mou politikou kariérou. Podařilo se mi vytvořit skupinu pro Poslankyně Radka Maxová hovoří s novináři.zdravotně postižené, která patří v EP k nejaktivnějším. Spolupracujeme s Evropským fórem pro osoby se zdravotním handicapem. Povedlo se nám prosadit a upravit strategii pro tyto osoby v Evropské komisi ve výhledu do roku 2030. Toto považuji za velký úspěch,” hodnotí Radka Maxová.

Za důležité téma považuje také duševní zdraví. “Jsem předsedkyně Mental Health Alliance a vím, že situace ohledně duševního zdraví (nejen) obyvatel unie se díky covidu zhoršila. Tlačíme na to, aby byl rok 2023 nebo 2024 vyhlášen Rokem duševního zdraví v EU, a žádáme po komisi, aby připravila strategii EU i pro duševní zdraví,” líčí Maxová.

Jako hodně rezonující označuje rovněž záležitosti spojené s ratifikací Istanbulské smlouvy (úmluva Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí, pozn. red.). “Česká republika se stále nepřipojila, má odklad až na rok 2023. Tam bude zacílená moje práce ve druhé polovině funkčního období Evropského parlamentu,” podtrhuje Radka Maxová.

Nadcházející české předsednictví v Radě EU chápe jako velkou příležitost a doufá, že bude úspěšné. “Je to výzva, šance se zviditelnit a ukázat na témata, která jsou důležitá pro Českou republiku: přechod na zelenou ekonomiku, věci kolem jádra a plynu. Je velmi podstatné být aktivní, řídit jednotlivá jednání, protože můžeme prosadit i svoje zájmy,” připomíná europoslankyně.

Dobré zázemí vidí v práci diplomatů na Stálém zastoupení ČR při EU v Bruselu. “Bavím se s kolegy na ministerstvech, že bychom bychom uspořádali akce na zviditelnění Česka v jednotlivých výborech EP. Věřím, že se nám naši republiku povede zviditelnit, může to být pro nás dobré PR,” shrnuje Radka Maxová.

 3 otázky, 3 odpovědi

 Jaký byl počin roku 2021 v boji proti novému typu koronaviru?

Nejvíce bylo jednoznačně očkování. Nejen že pomohlo zachránit obrovské množství životů, ale umožnilo alespoň částečný návrat do normálu. Zásluhu na pokroku s očkováním nese také Evropská unie, která se podílela na nákupu, schvalování i distribuci vakcín. Dohromady jsme proočkovali více než sedmdesát procent dospělých Evropanů. Jasně se ukázalo, že společně jsme silnější než každý zvlášť. Stále však nejsme u konce a s očkováním je potřeba pokračovat. Vakcíny vyrobené v Evropské unii také exportujeme do celého světa. Podle komise jsme vyvezli více než miliardu dávek a stali jsme se největším vývozcem vakcín proti onemocnění covid-19.

 Co se naopak mělo/mohlo udělat jinak?

Na úrovni České republiky se jednoznačně mělo dříve a lépe informovat o výhodách očkování, s čímž souvisí také účinnější boj proti dezinformacím. Virus se v zimním období opět šíří společností a vyšší proočkovanost by zachránila mnoho životů a poskytla úlevu zdravotnímu systému. Na evropské úrovni se mohla opatření jednotlivých členských států lépe koordinovat a státy si měly více vyměňovat ověřené postupy. Evropská unie také mohla svou činnost lépe prezentovat a vysvětlovat veřejnosti, zpočátku totiž její jednání často působilo chaoticky. Na závěr je ale třeba říci, že šlo o bezprecedentní situaci, a samotný fakt, že jsme dosáhli společných postupů, které fungují, je obrovský úspěch.

 Váš nejsilnější zážitek, ať už pracovní nebo osobní, z průběhu druhého pandemického roku?

Za celou dobu pandemie mě nejvíce dojalo, jak se dokázala semknout občanská společnost - neziskové organizace, studenti, vědci i jednotlivci. Lidé ve vlastním čase šili roušky a rozdávali je potřebným, studenti pomáhali v nemocnicích. Všichni spolupracovali, abychom tu náročnou situaci překonali co nejdříve. Velmi mě potěšilo vidět, že v Česku máme tak obrovské množství nesmírně obětavých, statečných, talentovaných a chytrých lidí.

I dnes velmi obdivuji obětavost lékařů, sester, nezdravotnického personálu a pracovníků v sociálních službách. Jejich profese je i za běžného provozu velice náročná. V posledním roce a půl se právě oni starali o pacienty, kteří kvůli viru často končili ve vážném stavu, nebo byli oporou seniorům v domovech důchodců.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je čtvrtek 8. prosince 2022

Očekáváme v 17:00 2°C

Celá předpověď