Máslo se prodává víc než margarín, trendem je české a bez laktózy

foto Výroba másla - ilustrační foto

Praha - Zatímco v roce 1989 průměrná roční spotřeba másla na jednoho Čecha přesahovala devět kilogramů, od té doby se podle Českého statistického úřadu snížila zhruba o polovinu. Rostlinného tuku před 30 lety jeden Čech spotřeboval průměrně 2,4 kilogramu, v 90. letech se tato hodnota zvýšila na zhruba 3,5 kilogramu a doposud vzrostla jen mírně. Prodeje másla podle prodejců, které ČTK oslovila, rostou. Zákazníci podle nich dávají přednost českým značkám před dovozem ze zahraničí, prodeje margarínu stagnují. Trendem jsou bezlaktózová, bio másla nebo másla z kozího mléka. Podle vyjádření odborníka z Fóra zdravé výživy nelze jednoznačně říct, zda je lepší máslo nebo margarín.

Dnes je tomu 150 let, co francouzský chemik a lékárník Hippolyte Mege-Mouriés přihlásil patent na náhražku másla - margarín.

Spotřeba másla a jedlých rostlinných tuků a olejů v Česku, dlouhodobý vývoj od roku 1989 do roku 2017. 

"Spotřeba másla procházela velkými změnami. V roce 1948 byla 3,3 kilogramu na obyvatele za rok a postupně se zvyšovala až do roku 1982, kdy ročně činila deset kilogramů na obyvatele. Větší snížení nastalo po revoluci," popsal vývoj končící ředitel odboru statistiky zemědělství na ČSÚ Jiří Hrbek. Mezi lety 1995 až 2007 průměrný Čech spotřeboval kolem 4,5 kilogramu másla ročně, předloni to bylo přesně pět kilogramů.

Specifikum českého spotřebitele podle Hrbka je, že nahrazuje roztíratelné tuky jedlými oleji. Ukazují to i data ČSÚ. Jejich spotřeba zaznamenala dynamický růst, v roce 2016 přesáhl deset kilogramů na osobu a rok.

Generální ředitel největšího sdružení velkoobchodů s nápoji a potravinami ČEPOS Petr Morava ČTK řekl, že máslo patří k nejprodávanějším položkám. Za první pololetí letošního roku zaznamenal velkoobchod meziročně nárůst o 18 procent v počtu prodaných kusů. Prodeje margarínu podle Moravy naopak od roku 2014 klesají, a to zhruba o 20 procent. "Důvodem je enormní nárůst počtu produktů v kategorii máslo, například ochucené, lépe roztíratelné varianty a různé gramáže," uvedl.

Za trend považuje to, že i přes nabídku levnějších másel ze zahraničí, zejména z Polska, Německa a Slovenska, zákazníci odebírají výhradně máslo od tradičních českých dodavatelů. Cena polského másla podle Moravy obvykle patří k těm nižším, oproti tomu německé bývá jedno z dražších.

Předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček k tomu ČTK řekl, že podíl dovozu na české spotřebě másla činí až 54 procent. Dovoz takového množství do ČR je podle něj zbytečný, protože tuzemští výrobci jsou máslo schopni vyrobit vysoce kvalitní. Podle ČSÚ se loni dovezlo do ČR 23.192,74 tun másla za 2,9 miliardy korun.

"Prodej ovlivní pouze změna poměru mezi cenou klasického másla a margarínu například v roce 2017, kdy cena másla prudce rostla," připomněl "máslovou krizi" generální ředitel COOP Centra družstvo Josef Plesník. V témže roce vzrostl i dovoz margarínů do ČR; podle dat ČSÚ meziročně o 15,4 procenta na kilogram. Loni se ho pak dovezlo 65.924,8 tun za 1,7 miliardy.

Loni se margarínu do ČR dovezlo téměř trojnásobně více než másla, a to hlavně z Polska, Švédska, Maďarska a Belgie. Nejprodávanějším druhem margarínu je podle ČEPOS Zlatá Haná k namazání 300g, Zlatá Haná máslová 300g a Rama Classic 400g. Nejprodávanějším formátem másla je podle ČEPOS pak kostka o 250 gramech. Máslo se podle ředitele Coopu Plesníka pohybuje v běžných cenách kolem 50 korun, cenu ale snižují akce.  

Větší zájem zákazníků o tradiční máslo před margaríny potvrzuje i šéf komunikace obchodů Albert Jiří Mareček. "Pozorujeme rostoucí zájem o máslo v bio kvalitě či o máslo vyrobené z jiného než kravského mléka, například kozího. Reagujeme na měnící se zvyklosti našich zákazníků a sortiment másel rozšiřujeme," uvedl Mareček. Odklon spotřebitelů od margarínu v závislosti na zvyšující se prodejní ceně pozoruje i ředitel Coopu Plesník. Naopak v diskontu Lidl nepociťují v prodejích másla a margarínu žádné výkyvy. Tomu nahrává fakt, že se cena másla stabilizovala, míní mluvčí Zuzana Holá.

Odborník: Nelze říct, že máslo je lepší než margarín a naopak 

Zda je lepší máslo nebo margarín, se podle odborníka Pavla Suchánka z Fóra zdravé výživy nedá jednoznačně říct. Obecně je podle něj dobré tuky střídat. Při konkrétním doporučení záleží na věku, složení stravy a aktuálním zdravotním stavu, řekl v rozhovoru s ČTK Suchánek. Výhodou margarínů na namazání je podle něj nižší energetická hodnota, navíc mohou také obsahovat ve vyšším podílu prospěšné omega3 mastné kyseliny, nevýhodou oproti máslu je méně výrazná chuť. V západní Evropě se proto podle Suchánka prosazuje trend takzvaných směsných tuků.

Přínosem másla je podle specialisty na výživu Suchánka obsah mléčného tuku, který v určitém množství podporuje ukládání vápníku do kostí. Máslo obsahuje minimálně 82 procent tuku, farmářské až 84 procent. "Takže ho, kromě jiného, nemůžeme zkonzumovat moc, protože to je velká energetická bomba," upozornil však. Záleží ale také na složení tuku.

Máslo obsahuje vyšší podíl nasycených mastných kyselin, což je podle Suchánka jeho nevýhoda. Lékaři proto doporučují konzumovat jen pět až deset gramů másla za den, protože podíl nasycených mastných kyselin, které jsou mimo jiné i v másle, by neměl překročit deset energetických procent celkového podílu ve stravě. "Sportujícímu dítěti bych dával více másla. Naopak by ho neměli příliš často konzumovat lidé například se zvýšenou hladinou cholesterolu v krvi a krevních lipidů obecně," řekl.

Při výběru margarínů si spotřebitel musí podle Suchánka uvědomit, na co je bude používat, a také zohlednit, z jakých olejů jsou vyrobeny. Zda jsou třeba s obsahem lněného, řepkového nebo ořechového oleje. Výhodou margarínů na namazání je nižší energetická hodnota, navíc mohou také obsahovat ve vyšším podílu prospěšné omega3 mastné kyseliny, nevýhodou může být méně výrazná chuť v porovnání s máslem, dodal Suchánek.

"V západní Evropě se právě z důvodu chuti prosazuje trend takzvaných směsných tuků což je smíchání margarínu a másla dohromady, s různým podílem másla ve výsledném výrobku například Creme Bonjour, Lurpak," uvedl Suchánek. Například v Německu tyto směsné tuky podle něj patří k nejčastěji používaným výrobkům k namazáním na chleba.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

2°C

Dnes je pátek 13. prosince 2019

Očekáváme v 19:00 2°C

Celá předpověď