Benátky nad Jizerou (Mladoboleslavsko) - Mandloňový sad v Benátkách nad Jizerou na Mladoboleslavsku, který město v roce 2017 založilo z první stovky darovaných stromů, dnes čítá přes 500 mandloní. Mezi stromy, které začaly na konci března jako jedny z prvních rozkvétat, město vybudovalo síť cest, v plánu má také retenční nádrž na dešťovou vodu. Počítá i s dalším rozšiřováním sadu, pozemek má čtyři hektary, osázeno je zatím 1,5 hektaru. ČTK to řekl starosta Karel Bendl (ODS).
"První stromy jsme dostali od našeho partnerského města Hustopeče a postupně vysazujeme další různých odrůd, každá kvete trochu jinou barvou a v trochu jiný čas," řekl Bendl. Kromě plánované nádrže na vodu, ze které se sad bude i zavlažovat, počítá s dalším využitím pro místní. Přibýt by mělo například místo na posezení a ohniště. Sad je propojený se sousedním domovem pro seniory. "Vidí na něj z oken, případně se tam můžou vydat na procházku s rodinou, pod sadem je krásná květnatá louka," doplnil starosta.
Plodem mandloně je peckovice, dozrává od srpna do října. Na povrchu se podobá scvrklé broskvi, využívá se její jádro, které je pod tvrdou skořápkou. "Možná i díky tomu, že je složité se k plodu dostat, nepozorujeme, že by to lidé třeba kradli," řekl Bendl. Na pálenici, kterou vyrábějí například v Hustopečích, podle něj zatím není plodů dost. "Ale jednou bychom vyloupané plody třeba mohli nabízet jako místní turistickou atrakci," doplnil.
Mandloně v Hustopečích jsou v plném květu, na slavnostech očekávají tisíce lidí
Stromy v největším mandloňovém sadu ve střední Evropě letos naplno vykvetly ideálně před termínem Slavností mandloní a vína. Pořadatelé proto očekávají, že za krásou růžových květů vyrazí do Hustopečí na Brněnsku tisíce lidí. Slavnosti začaly v pátek, pokračují do neděle.
V pátek se Hustopečemi prohnalo několik dešťových přeháněk, což potěšilo vinaře - lidé našli azyl v jejich otevřených sklepech. Hlavní část programu se koná dnes. Za celý víkend se do města podle zkušenosti z minulých let vydá asi 30.000 lidí, což je pětinásobek počtu obyvatel Hustopečí.
Na Dukelském náměstí najdou návštěvníci od dnešního rána řemeslný jarmark, stánky s občerstvením a pódium s kulturním programem. Slavností se každoročně účastní také hustopečské hotely a restaurace, které nabízejí mandlová menu. Letos tak zájemci ochutnají třeba grilovanou panenku v krustě z mandlí, těstoviny s uzenými mandlemi nebo povidlový dort s mandlovou drobenkou. Podávají se také mandlové kávy, likéry či ochucené pálenky. Nejlepší recepty s mandlemi organizátoři postupně zveřejňují.
Z náměstí většina návštěvníků vyráží na krátkou túru do sadů nad městem a k rekonstruované rozhledně. Pořadatelé žádají, aby co nejvíce lidí využilo hromadnou dopravu, a pokud jedou autem, tak aby vůz zanechali na odstavných parkovištích a nepokoušeli se vjíždět k sadům přes pole či polní cesty. Hrozí jim pokuta.
Historie pěstování mandloní v Hustopečích sahá do 17. století. První rozsáhlé výsadby začaly v roce 1949 s cílem získat pro československý trh dostatek mandlí z vlastní produkce. V době největšího rozmachu rostlo v okolí přes 50.000 mandloní. Poptávka po jejich plodech ale postupně klesala a hrozil úplný zánik sadů. Město se rozhodlo sady zachránit a proměnit je v přírodní zajímavost a oblíbený výletní cíl. Z původních 50.000 stromů zbyla tisícovka. Od roku 2015 se každý rok vysazuje okolo stovky nových stromků.
Kromě mandloní už na jižní Moravě vykvetly také meruňky, hlavně na Břeclavsku a Znojemsku. Zatímco návštěvníci slavností mají z květů radost, pro ovocnáře jsou nyní spíše zdrojem stresu. V příštích dnech totiž kvůli chladnějšímu počasí hrozí pomrznutí květů. Ovocnáři však žádná opatření nechystají, protože jsou nákladná a riziko mrazů trvá do poloviny května, řekl ČTK před několika dny předseda Ovocnářské unie Moravy a Slezska Ivo Pokorný.
