Loni do půlky prosince zemřelo o 14 procent více lidí než obvykle

foto Ilustrační foto - Krematorium Ostrava (na snímku ze 6. ledna 2021).

Praha - Za prvních 50 týdnů loňského roku zemřelo v Česku o 14 procent více lidí, než je průměr za stejné období z let 2015 až 2019. Nejvýraznější nárůst počtu úmrtí byl ve věkové kategorii 75 až 84 let, ve které zemřelo zhruba o pětinu více lidí, než je průměr z předchozích pěti roků. Vyplývá to z předběžných údajů na webu Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Příčinu zvýšené úmrtnosti statistici neuvádí, je ale pravděpodobné, že za ni z podstatné části může epidemie nemoci covid-19. Podle údajů ministerstva zdravotnictví zemřelo v Česku do konce 50. kalendářního týdne 9840 lidí, u kterých byla prokázána nákaza novým koronavirem.

Od začátku roku 2020 do 13. prosince zemřelo v Česku 121.124 lidí. Průměr za prvních 50 kalendářních týdnů v předchozích pěti letech byl 106.310 úmrtí. Loni tedy ve sledovaném období zemřelo o 13,9 procenta více lidí než činí průměr.

Největší rozdíl proti běžným hodnotám loni vykazoval 44. a 45. kalendářní týden, tedy od 26. října do 8. listopadu. V obou týdnech zemřel přibližně dvojnásobný počet lidí ve srovnání s průměrem z předchozích pěti let. Od poloviny listopadu se rozdíly sice zmenšují, počty úmrtí ale zůstávají výrazně nad běžnými hodnotami. V samotném 50. týdnu loňského roku zemřelo o téměř 40 procent lidí více než je pětiletý průměr.

Ze statistik ČSÚ dále vyplývá, že výrazně víc umírali lidé ve věku nad 65 let. Nejstarších seniorů nad 85 zemřelo loni za prvních 50 týdnů 7332, což bylo o 17 procent nad průměrem z předchozích pěti let. Nárůst úmrtí ve věkové kategorii 75 až 84 let byl dokonce o 21,6 procenta. Lidí ve věku od 65 do 74 let zemřelo o 12,4 procenta více než v letech 2015 až 2019.

Naopak relativně méně loni umírali mladí lidé. Dětí ve věku do 15 let zemřelo loni za prvních 50 týdnů skoro o 17 procent méně než je průměr a počet úmrtí lidí mezi 15 až 39 lety byl 8,5 procenta nižší. Úmrtnost ve věkové kategorii 40 až 64 let stagnovala.

Statistici neuvádějí důvod zvýšené úmrtnosti v loňském roce, je ale pravděpodobné, že k ní podstatně přispěla epidemie nemoci covid-19. Odpovídal by tomu průběh křivek úmrtí podle dat ČSÚ a počtu zemřelých s covidem podle údajů ministerstva zdravotnictví.

První potvrzený případ nákazy novým koronavirem se v Česku objevil na začátku března. Až do poloviny března byl počet úmrtí lehce pod pětiletým průměrem. V následujících týdnech kolísal, ale převažoval mírný růst. Výrazný nárůst úmrtí proti průměru byl patrný zhruba od poloviny září a nejvyšších hodnot dosahoval na přelomu října a listopadu, kdy umíralo dvakrát víc lidí než obvykle. Také z dat ministerstva zdravotnictví je patrný prudký nárůst počtu zemřelých lidí s prokázaným covidem zhruba od října a nejvyšší denní nárůsty byly v první listopadové dekádě.

Epidemie covidu ale není jediným důvodem loňské zvýšené úmrtnosti. Rozdíl v počtu zemřelých za prvních 50 týdnů loňského roku proti průměru za stejné období let 2015 až 2019 je 14.800 případů. Zemřelých s prokázaným covidem ale bylo podle ministerstva zdravotnictví na konci 50. kalendářního týdne 9840. Přibližně pětitisícový rozdíl by mohl být zapříčiněn například zvýšenou úmrtností v důsledku odkládání zdravotní péče.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

14°C

Dnes je neděle 17. října 2021

Očekáváme v 23:00 7°C

Celá předpověď