Kyjev/Damašek - Ukrajinské obilí, které bylo v první polovině srpna přepraveno do zahraničí přes Černé moře, nejčastěji mířilo do Turecka, Íránu a Jižní Koreje. Na Afriku připadala jen asi čtyři procenta nákladu. Informují o tom dnes turecká média s odkazem na oficiální statistiky společného koordinačního centra (JCC) v Istanbulu. Největší položky ve vývozu tvoří kukuřice a slunečnicové produkty. V souvislosti se zablokovanými černomořskými přístavy panovaly obavy z hladomoru zejména v Africe. Loď Razoni s nákladem kukuřice, která vyplula z Ukrajiny jako první plavidlo po začátku ruské invaze v zemi, zakotvila v syrském přístavu Tartús.
Společné koordinační centrum vzniklo v rámci dohod o obnovení přepravy ukrajinských zemědělských komodit přes Černé moře, monitoruje a kontroluje pohyb lodí s ukrajinskými výrobky. Působí v něm zástupci Ukrajiny, Ruska, Turecka a OSN, kteří například kontrolují lodě vplouvající do ukrajinských přístavů nebo vyplouvající z nich.
První loď v rámci dohod vyplula 1. srpna, za 14 dní aktivity JCC povolilo 31 cest a uskutečnilo 27 inspekcí. Žádné z lodí inspektoři nenařídili nepokračovat v plavbě. Za první dva srpnové týdny tak skrze Černé moře vyplulo do zahraničí na 563.000 tun ukrajinských zemědělských produktů. Zhruba 80 procent exportu tvořila kukuřice, následovaly slunečnicové produkty a pšenice.
Podle oficiálních údajů více než čtvrtina komodit přepravených z Ukrajiny po Černém moři směřovala do Turecka. Dalších 22 procent směřovalo do Íránu a stejný podíl v oficiálních statistikách má Jižní Korea. Do jediné africké země zmíněné ve výkazu JCC, a sice do Džibutska, směřovala čtyři procenta zemědělského nákladu z Ukrajiny. U pěti procent kontrolovaného nákladu nebyla destinace jasná.
OSN označila obnovu vývozu ukrajinských zemědělských komodit přes Černé moře za výrazný krok směrem ke snížení potravinové krize ve světě. Podle údajů Světového potravinového programu (WFP) je v současnosti ve světě ohroženo hladem na 345 milionů lidí. V úterý vyplula z Ukrajiny loď pod záštitou OSN, která přepravuje pšenici určenou pro humanitární programy v Etiopii a v okolních státech.
Rusko se v dohodě uzavřené na konci července zavázalo, že po dobu přepravy nebude na ukrajinské černomořské přístavy útočit. Ukrajina pobřežní oblasti dříve zaminovala, teď zajišťuje těmito zaminovanými vodami bezpečné proplutí.
Ukrajina i Rusko patří k největším exportérům obilí. Nemožnost převážet zemědělské komodity přes Černé moře v prvních měsících války vyvolala obavy o zásobování potravinami v chudších zemích, hlavně v Africe a na Blízkém východě.
Loď s kukuřicí, která jako první vyplula z Ukrajiny, zakotvila v Sýrii
Loď Razoni s nákladem kukuřice, která vyplula z Ukrajiny jako první plavidlo po začátku ruské invaze v zemi, zakotvila v syrském přístavu Tartús. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na zdroj z lodní dopravy a satelitní údaje. Poloha plavidla nebyla v posledních dnech jasná, protože posádka plavidla podle agentury AP vypnula monitorovací zařízení.
Loď Razoni plující pod vlajkou Sierry Leone měla na palubě 26.000 tun kukuřice. Mířila původně do Libanonu, ale tamní zákazník odmítl kukuřici převzít kvůli mnohaměsíčnímu zpoždění dodávky.
Plavidlo se z Ukrajiny vydalo na cestu na začátku srpna jako první nákladní loď na základě dohod o odblokování ukrajinských přístavů a obnovení vývozu obilí z této země, které v červenci uzavřela Ukrajina, Rusko, Turecko a OSN.
V Sýrii loď zakotvila v úterý a podle zdroje z lodní dopravy se z ní v této blízkovýchodní zemi vykládá alespoň část nákladu, píše Reuters, podle něhož byla část přepravované kukuřice už dříve vyložena v Turecku. AP před tím informovala, že náklad byl několikrát přeprodán.
Damašek je spojencem Ruska, které Kyjev viní z převozu obilovin ukradených Ukrajině. Moskva krádež zemědělských produktů popírá. Na Sýrii Západ uvalil sankce kvůli válce, která trvá od roku 2011. Kyjev s Damaškem přerušil diplomatické vztahy poté, co Sýrie v červnu uznala nezávislost dvou separatistických útvarů na východě Ukrajiny.
