Země EU nechají hranice otevřené, rozliší velmi rizikové zóny

foto Šéf Evropské rady Charles Michel a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na tiskové konferenci v Bruselu po videokonferenci šéfů zemí EU, 21. ledna 2021.

Brusel - Evropská unie zavede ve snaze zpomalit šíření nakažlivějších mutací koronaviru kategorii zvláště rizikových zemí, jejichž obyvatelé budou potřebovat pro cesty do zahraničí testy. Po videokonferenci prezidentů a premiérů členských zemí to řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Podle šéfa Evropské rady Charlese Michela se lídři shodli na tom, že hranice mezi státy zůstanou otevřené. Země však mohou zavádět další cílená opatření, například odrazovat od cest, které nejsou nezbytné. Političtí vůdci také tlačili na to, aby se co nejvíce urychlila distribuce zatím nedostatkových vakcín.

Lídři některých zemí včetně německé kancléřky Angely Merkelové dávali před jednáním najevo, že chtějí přesvědčit ostatní k přísnějšímu testování či dalším opatřením, jinak zváží uzavření svých hranic. Během videosummitu se politici shodli, že v zájmu hladkého fungování jednotného unijního trhu nechají vnitřní hranice mezi státy otevřené. Lidé ze zemí s výrazným nárůstem nových případů však budou muset splňovat zvláštní podmínky.

"Po lidech cestujících z těchto tmavě červených zón mohou být požadovány testy před odjezdem stejně jako karanténa po příjezdu (do jiné země)," prohlásila von der Leyenová s odkazem na barvu, kterou by měly zvláště rizikové zóny mít na mapě Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC). Podrobnou definici zvláště rizikových zón podle ní připraví EU v příštích dnech.

Mezi státy s největším denním nárůstem na obyvatele v rámci EU patří i Česko, pro jehož přeshraniční pracovníky požaduje Merkelová častější testování. Podle šéfky EK by měla nová opatření zajistit, aby pendleři mohli nadále vykonávat svou práci.

Předseda Evropské rady Charles Michel (vlevo) v jednacím sálu EU v Bruselu během videokonference lídrů zemí unie, 21. ledna 2021. Šéfové států a vlád se také shodli na tom, že by komise měla u výrobců vakcín tlačit na co nejrychlejší dodávky očkovacích látek, kterých mají v současnosti země méně, než očekávaly.

"Dodávky vakcín musíme dostávat v souladu se závazky," uvedl po jednání na twitteru italský premiér Giuseppe Conte v narážce na to, že firma Pfizer omezila evropským zemím ve snaze zvýšit kapacitu výroby na několik týdnů přísun vakcíny.

Komise se podle von der Leyenové chce v příštích dnech zasadit o to, aby byla distribuce očkovacích látek "předvídatelnější a stabilnější", o čemž bude jednat jak s výrobci, tak s Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA). Ta by mohla po dvou již používaných vakcínách firem Pfizer/BioNTech a Moderna za týden schválit třetí látku od společnosti AstraZeneca.

Lídři zemí hovořili i o možnosti zavést společné očkovací osvědčení, o něž usilují zvláště jihoevropské země jako Řecko či Portugalsko doufající v obnovení turistického provozu. Podle Michela budou státy v první fázi hledat shodu na tom, jaké parametry by měl tento certifikát "pro lékařské účely" mít. O tom, zda by mohl sloužit i k jiným věcem, jako například usnadnění cest přes hranice, se budou země bavit až v další fázi, uvedl šéf unijních summitů. Některé země upozorňují, že je nejprve nutné vyřešit otázky ochrany soukromí či vyloučit, že by využívání certifikátu diskriminovalo neočkované lidi.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

7°C

Dnes je úterý 13. dubna 2021

Očekáváme v 17:00 8°C

Celá předpověď