Lídry EU při videosummitu rozdělily koronové dluhopisy

foto Šéf Evropské rady Charles Michel

Brusel - Političtí vůdci evropských zemí jsou rozdělení v pohledu na to, jakou sílu mají mít opatření určená na pomoc ekonomikám poškozeným koronavirovou krizí. Během čtvrtečního videosummitu se nedokázali shodnout na tom, zda poskytovat zasaženým zemím úvěry ze záchranného fondu či vydávat speciální "koronové" dluhopisy. Zatímco Itálie a další jihoevropské země usilují o co nejštědřejší podporu ze společných peněz, tradičně šetrné země v čele s Německem nechtějí, aby kvůli stimulům bobtnal veřejný dluh.

Videokonference, která měla podle představ šéfa Evropské rady Charlese Michela ukázat jednotu unijních lídrů v těžké době, se kvůli sporům o ekonomické stimuly protáhla na téměř trojnásobek plánovaných dvou hodin. Italský premiér Giuseppe Conte odmítl podpořit původní návrh závěrečného prohlášení a chtěl do textu prosadit zmínku o společných dluhopisech eurozóny, které by sloužily k financování boje proti šířící se pandemii a jejím následkům.

"Musíme zareagovat inovativními finančními nástroji," řekl premiér koronavirem zdaleka nejpostiženější evropské země Conte podle prohlášení svého úřadu. Během videokonference však se svým požadavkem neuspěl.

K emisi koronavirových dluhopisů vyzvali Michela už ve středu lídři devíti zemí platících eurem, mezi nimiž byla vedle Itálie i Francie, Španělsko či Belgie. Nástroj by podle nich měl mít dostatečný objem a poskytovat dostatečně dlouhodobé financování jak pro současné potřeby zdravotnictví, tak pro oživení ekonomik v době po krizi.

Fiskálně odpovědné země jako Německo či Nizozemsko se však postavily proti. "Řekli jsme, že ze strany Německa a dalších zemí toto není pohled, který bychom sdíleli," sdělila německá kancléřka Angela Merkelová novinářům po jednání.

Lídři se během něj dokázali shodnout na dalších oblastech společné reakce na pandemii jako je solidarita při sdílení ochranných prostředků, urychlení provozu na kontrolovaných hranicích či rychlejší návraty občanů EU z mimounijních zemí. Vyzvali také Brusel, aby připravil strategii pro dobu po krizi, aby od přijatých omezení členské země ustupovaly koordinovaněji, než je zaváděly. V ekonomické části však bez ohledu na virtuální podobu summitu i okolnosti krize ožily tradiční fiskální spory mezi severními a jižními státy eurozóny.

Merkelová po jednání podotkla, že by pomoc ze společných peněz nejraději viděla prostřednictvím záchranného fondu ESM. Šéf euroskupiny Mario Centeno tento týden po jednání ministrů financí řekl, že by fond mohl poskytnout zemím úvěry až do výše dvou procent hrubého domácího produktu.

Ani na této možnosti se však lídři zcela neshodli a pověřili ministry financí, aby do dvou týdnů přišli s novými návrhy.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

20°C

Dnes je neděle 7. června 2020

Očekáváme v 13:00 20°C

Celá předpověď