Lídři EU se přeli o rozpočet, do prosince chtějí návrh s částkami

foto Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker (vlevo) a předseda Evropské rady Donald Tusk na tiskové konferenci v Bruselu 18. října 2019.

Brusel - Finské předsednictví Evropské unie připraví do prosince návrh konkrétní výše víceletého rozpočtu a objemu financí určených pro jeho jednotlivé kapitoly. Shodli se na tom dnes prezidenti a premiéři zemí EU. Na bruselském summitu nedospěli k žádnému sblížení výrazně odlišných postojů.

Rok a půl poté, co Evropská komise (EK) přišla s návrhem rozpočtu na období 2021 až 2027, nepřekonaly unijní země ani dnes neshody v názorech na jeho výši a objem peněz určených na jednotlivé priority. Německo a několik převážně severských zemí chce prosadit snížení rozpočtu z navrhovaných 1,11 procenta hrubého národního důchodu (HND) na jedno procento HND. To se nelíbí zemím z východu unie, které chtějí vyšší rozpočet a usilují o co největší objem peněz do fondů soudržnosti.

"Všichni opakovali pozice, které už známe. Takže žádný nový prvek, žádné vodítko, nic," popsal průběh dnešního, přibližně dvouhodinového jednání o rozpočtu viditelně nespokojený předseda EK Jean-Claude Juncker.

Šéfové států a vlád přednesli své návrhy, k nimž by podle přijatých závěrů mělo Finsko při přípravě číselných podkladů pro vyjednávání přihlížet. Země preferující nižší celkovou částku v rozpočtu vyzvaly podle diplomatů ve společném prohlášení ostatní státy k "odpovědnému přístupu" vedoucímu ke snížení objemu rozpočtu.

"V naší politické tradici vycházíme z toho, že méně je někdy více," prohlásil nizozemský premiér Mark Rutte, jehož země patří k těm, které chtějí jednoprocentní rozpočtový strop. Nizozemsko stejně jako další státy nechce vkládat do rozpočtu více peněz než dnes, což by podle Rutteho muselo kvůli odchodu Británie, pokud by členské země schválily návrh komise.

Některé východní státy zase upozorňovaly, že i když respektují zvýšení výdajů spojených například s migrací, preferovaly by větší částky určené na kohezní či společnou zemědělskou politiku.

Podle českého premiéra Andreje Babiše například čistí plátci v dnešní debatě navrhovali, aby byla čtvrtina rozpočtu vyhrazena na boj s klimatickými změnami. Česko podle něj nové priority podporuje, chtělo by však na druhé straně více rozhodovat o tom, jak bude čerpat peníze ze strukturálních fondů.

Finské předsednictví hovoří o tom, že reálná výše celkového objemu by mohla být 1,03 až 1,08 procenta HND, jasnou podporu členských států však toto rozpětí zatím nemá.

Podle Junckera není pravděpodobné, že se na prosincovém summitu státy shodnou na jednoznačném závěru. Vyjednávání se proto pravděpodobně potáhnou ještě v první části příštího roku.

Lídři EU na summitu potvrdili jmenování Lagardeové do čela ECB

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na summitu v Bruselu potvrdili jmenování Francouzky Christine Lagardeové šéfkou Evropské centrální banky (ECB). Itala Maria Draghiho nahradí bývalá generální ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) k 1. listopadu. Lagardeová uvedla, že chce ve funkci udržet v eurozóně stabilní ceny a bezpečné banky.

Lagardeovou nominovali do čela ECB šéfové států a vlád EU na summitu na počátku letošního července, kdy vybrali jako kandidátku na předsedkyni Evropské komise také Ursulu von der Leyenovou. V polovině září souhlasil se jmenováním někdejší francouzské ministryně financí Evropský parlament.

Lagardeová by měla v čele ECB působit osm let. Mandát může vykonávat pouze jednou.

Za jmenování do nové funkce Lagardeová lídrům EU na twitteru poděkovala. "Těším se, že budu spolupracovat s talentovanými zaměstnanci ECB, abychom udrželi ceny v eurozóně stabilní a banky bezpečné," uvedla.

ECB sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem a rozhoduje o měnové politice Evropské unie, mimo jiné o úrokových sazbách.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

7°C

Dnes je pondělí 18. listopadu 2019

Očekáváme v 15:00 7°C

Celá předpověď