Lidem supluje fitcentra cvičení doma, někteří nemají motivaci

foto Žena cvičí 23. února 2021 v pražské Stromovce.

Praha - Uzavření fitness center i zásadní omezení amatérského sportu kvůli pandemii přinutily lidi k domácímu cvičení. Někteří se občas sice snaží zrušené tréninky nahradit pohybem venku, někteří však naopak trpí ztrátou motivace. Vyplývá to z vyjádření respondentů oslovených ČTK na dotaz, jak se změnil jejich pohybový režim během roku covidu v Česku.

Fotogalerie

Například osobní trenér Vít Stefanovič ČTK řekl, že první vlna zasáhla jeho osobně i jeho klienty naplno. "V podstatě došlo k omezení setkávání na nulu. Na on-line tréninky jsme nebyli připravení a nedokázal jsem se tak rychle adaptovat, navíc tenkrát se věřilo, že to rychle přejde," popsal svou zkušenost trenér, který žije v Olomouci. "Lidem jsem postavil tréninkové plány na doma a cvičili sami. Poté v létě a až do konce září jsme cvičili spolu venku, což je u cvičení s vlastní vahou, na něž se specializuji, snadnější. Ovšem ne každému to vyhovuje a počasí dokáže být nepředvídatelné, proto bylo velkou pomocí, když byla fitcentra otevřena," vzpomíná Stefanovič. Po ochlazení i opětovném uzavření fitness center, které nastalo v říjnu a s krátkou prosincovou přestávkou trvá dodnes, se podle něj trénování hodně utlumilo.

"Se současnými klienty cvičíme buď u nich doma, pokud jim to tak vyhovuje, popřípadě online, ale to vyhovuje málokomu. Trénink se může blížit kvalitou tomu osobnímu, ale prostě to není ono. Vnímají to tak obě strany a je to spíše možnost, když to zrovna jinak nejde," popsal trenér. Ohledně motivace je to pak podle Stefanoviče ´půl napůl´. "Část lidí nahrazuje cvičení jinou aktivitou - běžkami, otužováním, běháním. Ale část úplně ztratila motivaci cvičit, protože doma se nepřinutí. Je tam příliš mnoho rozptýlení a cvičení měli spjaté s tím, že zajdou do té posilovny, kde se mohou soustředit jen na to," shrnul Stefanovič.

Se ztrátou motivace bojuje i ´respondent z druhé strany´ Daniel Storch. "Závodně jsem hrál basketbal a rekreačně volejbal a fotbal - třikrát až pětkrát týdně. Substitucí je jen ostřejší chůze, aspoň 10.000 kroků denně. Výsledkem pak hodně solidních pár kilo navrch. Běhání nemám rád a cvičení doma mě nebaví," uvedl Storch, který pracuje jako redaktor v Praze. Podobně mluví i další respondentka Anna, která žije v Plzni. "Chodila jsem cvičit čtyřikrát týdně a teď nic. Čekám až to otevřou. Doma mě to nebaví a ani tam nemám místo. Běh z duše nenávidím, na kole moc neumím. Takže bída," řekla ČTK.

Fyzik Tomáš Komárek hrál před pandemií intenzivně volejbal. "Teď místo toho občas běhám, dělám nějaké kliky, cvičení na břicho, případně využívám posilovací stroj, co má kamarád a cvičím s činkou. Ale i bez toho se dá jen s vlastní vahou dělat dost věcí," poznamenal.

Lektorka angličtiny Kateřina Byrtusová Černohorská zase dříve zašla do fitcentra dvakrát týdně a k tomu hodně chodila - o víkendech, které trávila u rodičů na horách. Jako náhradu si loni koupila běhací pás. "A jsem nadšená. Běhám pravidelně už několik měsíců. Je to příjemné a jsem asi v lepší kondici než před covidem," popsala lektorka.

Doma cvičí i Barbora z Prahy. "Máme podložky a jógové bloky na doma. Nedaří se nám dohnat vysoko nastavenou laťku z jara a léta, kdy se dalo na lekce chodit i ven, takže v kombinaci jsme zvládali 4-5 lekcí týdně," popsala ČTK. "Teď jsme rádi, když stihneme za týden 1-2 kratší lekce podle YouTube. K tomu rychlá chůze, alespoň šest kilometrů jednou týdně. Ale v součtu je to pořád spíše snaha neumřít v kancelářské židli než sport," uzavřela respondentka.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

6°C

Dnes je sobota 27. února 2021

Očekáváme v 1:00 2°C

Celá předpověď