Lidé si v Praze připomněli 80 let od prvního transportu do Terezína

foto Přeživší holocaustu Toman Brod hovoří na pietním shromáždění k uctění památky obětí holokaustu a 80 let od prvního transportu židovských občanů do ghetta Terezín, 24. listopadu 2021 na pražském Masarykově nádraží.

Praha - Zhruba šedesát lidí se večer sešlo na Masarykově nádraží v Praze, aby si připomněli oběti holokaustu. Právě z pražského nádraží vyjel před 80 lety první železniční transport Židů z Prahy do Terezína. Na špatný stav pevnosti Terezín upozornili mimo jiné výkonný ředitel Centra studií genocid Terezín Šimon Krbec nebo potomek obětí holokaustu David Stecher.

Fotogalerie

"Důstojnost obětí holokaustu je dnes, po 80 letech, zpochybňována. Hlavní pevnost Terezín, nejvýznamnější památka dějin holokaustu na našem území, je v dezolátním stavu a její záchrana je v tuto chvíli v nedohlednu," řekl na pietním shromáždění Krbec.

V havarijním stavu jsou podle Krbce například Drážďanská kasárna, Vojenská nemocnice, Proviantní sklad a Zbrojnice v areálu pevnosti. Některým budovám a částem opevnění podle něj hrozí zřícení. Terezín je v současné době městskou památkovou rezervací a kulturní památkou, která je zapsaná na tzv. indikativním seznamu UNESCO. Demolice nebo destrukce pevnosti by podle ředitele Centra studií genocid Terezín znamenala nenahraditelnou škodul.

Podobně se vyjádřil i potomek obětí holokaustu a bývalý ředitel Českého centra v Tel Avivu Stecher. Stav, v jakém je Terezín, označil za ostudný. O nezbytnosti úprav Terezína mluvila i starostka Prahy 2 a kandidátka na ministryni obrany Jana Černochová (ODS).

Na současný stav kasárenských objektů v Terezíně upozorňovala i výstava S.O.S. Terezín, kterou dnes mohli zájemci zhlédnout na Masarykově nádraží v Praze. Expozice vznikla v letech 2020-2021 rámci projektu Centra studií genocid Terezín.

Stecher na pietním shromáždění rovněž vyzval, aby společnost dbala na to, aby lidé nezneužívali symboly genocid. Odsoudil nošení židovské hvězdy na akcích odpůrců očkování. Davidovu hvězdu s nápisem "Neočkovaný" nosí účastníci protestů proti epidemickým opatřením.

Důležitost připomínání obětí nacistické perzekuce zmínili místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Věra Kovářová (STAN) a místopředseda senátu Jiří Růžička (TOP 09). Přehnaný nacionalismus označil senátor za jednu z příčin druhé světové války i mnohých současných nepokojů. "Připomínáme si to, že v nenávisti, šíření strachu, ideologiích, které nás ženou někam do nenávratna, se pohybujeme dnes a denně. Není to věc stará, nejsou to věci, které patří historii,“ řekl.

Ghetto Terezín bylo v Protektorátu Čechy a Morava zřízeno 24. listopadu 1941. Prvními deportovanými vězni byli pražští Židé, kteří do Terezína odjeli z Masarykova, tehdy Hybernského, nádraží. Celkem nacisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta asi 155.000 Židů z celé Evropy. Na 117.000 z nich se nedožilo osvobození. Věznicí gestapa v Malé pevnosti pak prošlo 32.000 mužů a žen. V Terezíně zahynulo 2600 z nich, další tisíce pak v jiných nacistických táborech.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

2°C

Dnes je pátek 3. prosince 2021

Očekáváme v 21:00 -1°C

Celá předpověď