ČR si připomněla srpen 1968 - videa, on-line přenos

foto Zleva zpěvačka Marta Kubišová, Lucie Bílá, Vojtěch Dyk, Matěj Ruppert, Tereza Černochová, Marta Jandová společně zazpívali českou a poté i slovenskou hymnu večer 21. srpna 2018 na Václavském náměstí v Praze v závěru Koncertu ’68, který měl představit největší hity roku 1968 v podání současných zpěváků.

Praha - V demonstraci proti premiéru Andreji Babišovi (ANO) a jeho vládnímu hnutí se proměnil dopolední pietní akt před budovou Českého rozhlasu k připomenutí obětí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, od které dnes uplynulo 50 let. Babiš za hlasitého pískotu mluvil o tom, že svoboda v Česku není ohrožena. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) odsoudil útoky na veřejnoprávní média a zdůraznil nutnost jejich ochrany. Srpnové události roku 1968 připomněla v celé republice řada pietních a vzpomínkových akcí, výstav či koncertů. Vyvrcholením vzpomínkových akcí byl koncert na Václavském náměstí, který začal po 20:00.

Babiše před ČRo vypískalo několik stovek lidí už při příchodu. S odkazem na jeho údajnou spolupráci s komunistickou Státní bezpečnosti přítomní skandovali například "estébáku ven", "hanba" nebo "táhni domů". Projevy nesouhlasu doprovázely i proslov šéfa Sněmovny Radka Vondráčka (ANO). Potlesku se při kladení věnců dočkali naopak zástupci Konfederace politických vězňů nebo ODS a KDU-ČSL. Podle opozičních politiků pískotem lidé ukázali obavy z návratu komunistů k moci. KSČM při hlasování o důvěře podpořila Babišovu vládu ANO a ČSSD.

Záznam videopřenosu z koncertu na Václavském náměstí:

Premiér hovořil o tom, že svoboda v Česku není ohrožena. Každý si může říkat, co chce, založit stranu nebo hnutí a cokoliv kritizovat, uvedl. Štěch naopak mluvil o ohrožení společnosti záplavou informací. Na příkladu srpna 1968 ilustroval klíčovou roli veřejnoprávních médií pro objektivní informování občanů. Pokusy o diskreditaci České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře jsou nepřijatelné, řekl. Vondráček si postěžoval, že lidé si pietu pletou s demonstrací.

Štěchův projev měl odpoledne dohru na sociálních sítích. Mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček na twitteru uvedl, že lidé u rozhlasu při proslovu předsedy Senátu "distingovaně mlčeli". Štěch v reakci napsal na facebooku, že Ovčáček je blbec a hluchý. "To, že napsal, že lidé vyslechli můj projev v tichosti, to jen potvrzuje," uvedl. Ovčáček v dalším vyjádření na twitteru napsal, že lidé u rozhlasu tleskali normalizačnímu komunistovi, který souhlasil s okupací.

Videozáznam piety u Českého rozhlasu:

Některé z transparentů kritizovaly i prezidenta Miloše Zemana, mimo jiné za rozhodnutí výročí nekomentovat. Vyjádření naopak chystá slovenský prezident Andrej Kiska, jeho proslov večer odvysílá i ČT.

Slovenský premiér Peter Pellegrini v komentáři pro list Hospodárske noviny uvedl, že události srpna 1968 jsou dramatickým příběhem o naději malého národa postavit se tehdejším pravidlům geopolitického rozdělení světa a vytvořit svobodnou a sociální společnost postavenou na důstojném životě jednotlivce. Odpoledne pak v projevu při otevření výstavy fotografií k okupaci řekl, že v osudnou noc lidé v Československu zažili pocit bezmocnosti a strach.

Podle opozičních politiků lidé pískotem ukázali obavy z návratu komunistů k moci. Místopředseda lidovců Daniel Herman prohlásil, že vláda s komunisty je hanba. Jeho stranický kolega Jan Bartošek podotkl, že odporu lidí rozumí. Vondráček v reakci zdůraznil, že KSČM ve vládě není. Komunisté se podle něj zachovali rozumně, když umožnili vznik koaličního kabinetu ANO a ČSSD.

Pirát a místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal řekl ČTK, že lidé chtěli dát najevo, že jsou naštvaní na předsedu hnutí ANO a premiéra Babiše. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek, který na místě nebyl, uvedl, že když na oběti okupace vzpomíná "bývalý estébák", je to urážka obětí. Předseda strany Jiří Pospíšil řekl ČTK, že občané mají právo spontánně vyjádřit svůj názor.

Piráti věnec u Českého rozhlasu položili až po skončení piety. Chtěli se tím oddělit od předchozího dění, které Pikal označil za nedůstojné. Zástupci TOP 09 položili květiny také až později, aby se oddělili od akce spojené s Babišem.

Zmínky o 50. výročí srpna 1968 se dostaly do řady světových listů, například na titulní stránku The New York Times (NYT), který uvádí, že pro miliony Čechů a Slováků byl přechod od naděje k beznaději po srpnové invazi "stejně rychlý, jako byl šokující". Velkou pozornost věnují výročí i ruská média, škála jejich pohledů sahá od odsuzování potlačení pražského jara jako pokusu o vybudování socialismu s lidskou tváří až po obhajobu bratrské pomoci, která podle názoru státní agentury RIA Novosti zachovala mír po dalších 20 let.

Potlačení pražského jara v srpnu 1968 se projevuje v celé Evropě ještě dnes, napsal mezinárodně respektovaný švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung. Po nehybnosti následujících desetiletí totiž podle listu místo organické změny následovala šoková terapie, která přinesla i polarizaci společnosti, nespravedlnost, korupci a nedůvěru. Toho dnes využívají politici v zemích jako Polsko a Česká republika, dodal list.

Ze zahraničních politiků připomněl výročí například předseda Evropské rady Donald Tusk, podle kterého invaze zlikvidovala pražské jaro, ale touha po svobodě a demokracii přežila a je jádrem toho, co dnes spojuje Evropu. Události srpna 1968 připomněli také předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker či šéf Evropského parlamentu Antonio Tajani.

V celé republice se dnes konaly výstavy, koncerty, vzpomínková a pietní shromáždění. Na pražském Václavském náměstí přiblížil atmosféru roku 1968 koncert, který začal ve 20:00. Oběti okupace si lidé připomněli při shromáždění u pomníku Jana Palacha, kde od 22:00 hoří symbolická pochodeň. V kostele Matky Boží před Týnem odsloužil mši za oběti okupace litoměřický biskup Jan Baxant.

Roli sovětského maršála Ivana Koněva před invazí vojsk Varšavské smlouvy připomíná ode dneška nová pamětní deska u jeho sochy v Praze 6. Při jejím odhalení protestovali představitelé KSČM, podle nichž text přepisuje historii. Úpravy pomníku kritizuje také ruské velvyslanectví.

Položením květin u pamětní desky na pražském Klárově uctili dnes v podvečer politici ODS v čele s předsedou strany Petrem Fialou památku obětí okupace vojsky Varšavské smlouvy ze srpna 1968. Deska je na Klárově umístěna na památku studentky ČVUT Marie Charouskové, kterou na tomto místě 26. srpna 1968 zastřelila okupační vojska.

Podobné akce se konaly i v dalších městech ČR. Liberec si dopoledne připomněl oběti okupace minutou ticha a položením květin. Lidé u památníku tvořeného tankovým pásem se jmény obětí zapalovali svíčky. Liberec byl po Praze druhým nejcitelněji postiženým městem. Okupanti po sobě zanechali devět mrtvých a 45 zraněných. Události toho dne dokumentuje výstava fotografií na náměstí před libereckou radnicí, atmosféru té doby připomíná i tank. Odpoledne na vzpomínkovou akci naváže promítání autentických záběrů a koncert písní Karla Kryla.

V centru Ostravy připomínají rok 1968 nápisy se vzkazy okupantům jako "Na dovolenou se nejezdí tankem" či "V noci chodí jen zloději". Dobrovolníci je vyvěsili na stěny domů či sloupy veřejného osvětlení v noci. Na náměstí Edvarda Beneše je navíc sovětská historická vojenská technika a muži v sovětských uniformách.

V Karlových Varech si invazi připomněla průvodem asi padesátka lidí. Zastavili se i před Generálním konzulátem Ruské federace, kde zazněly krátké projevy a hudba Karla Kryla.

Za kostelem svatého Jakuba v Brně se po 15:00 sešla nejméně stovka lidí, další průběžně přicházeli a do pozdního večera zůstalo nevelké náměstí zaplněné. Program připravilo Divadlo Bolka Polívky s iniciativou Společně Brno. Akce měla i přesah do současnosti, někteří účastníci se vymezili vůči nepřímému podílu komunistů na moci a proti premiérovi Andreji Babišovi (ANO).

Lidé si mohli na náměstí složit origami holubici míru, zhlédnout panelovou výstavu o totalitě nebo poslat Babišovi prostřednictvím pořadatelů pohlednici s kritickým vzkazem. V bývalé budově České televize promítali historické filmové dokumenty, na jejím průčelí visely v oknech transparenty s nápisy ANO? a Ne! Budova už televizi nepatří, je v soukromých rukou. Z reproduktorů zněly hity let 1968 a 1969, třeba Modlitba pro Martu z repertoáru Marty Kubišové nebo Válka je vůl brněnských Synkop 61.

On-line přenos k 50. výročí invaze:

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je úterý 25. září 2018

Očekáváme v 23:00 6°C

Celá předpověď