Liberecké muzeum obnovuje plastiky sochaře s českými kořeny Franze Metznera

foto Severočeské muzeum v Liberci postupně obnovuje plastiky německého sochaře s českými kořeny Franze Metznera. Jednou z nich je sádrový reliéf se dvěma skupinami žen (na snímku z 28. ledna 2022).

Liberec - Severočeské muzeum v Liberci postupně obnovuje plastiky německého sochaře s českými kořeny Franze Metznera. Ze 124 děl v jeho sbírce jich nechalo restaurovat zatím 48. Posledním byl sádrový reliéf se dvěma skupinami žen, který mohou nyní vidět i návštěvníci muzea. Stal se součástí expozice věnované uměleckým řemeslům. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí kraje Jan Mikulička.

Reliéf o velikosti 55 krát 121 centimetrů Metzner vytvořil před rokem 1904, jde o sádrový odlitek zpevněný ze zadní strany jutou a dřevěným rámem. "Restaurátorka Tereza Korbelová jej nejprve vyčistila, zpevnila povrch a plasticky doplnila poškozená místa. Konečná úprava spočívala v barevné sjednocující retuši a ošetření ochranným nátěrem. Pro výstavní účely restaurátorka reliéf osadila do jednoduchého dřevěného rámu ve světlé barvě," uvedl Mikulička.

V expozici moc jiných děl Metznera muzeum zatím nemá. "Máme tam tři jeho díla. Kromě reliéfu i dvě figurální věci z počátku 20. století v rámci expozice Krása a užitek. Zbytek je v depozitáři a občas je zapůjčujeme na tematické výstavy," řekl ČTK ředitel muzea Jiří Křížek.

Metzner tvořil na přelomu 19. a 20. století, jeho nejznámějším dílem je nejspíš vnitřní výzdoba památníku Bitvy národů v Lipsku. Je také autorem kašny před libereckou radnicí či kašny, která stála na Horním náměstí v sousedním Jablonci nad Nisou. Obě kašny se po válce staly obětí protiněmeckých nálad. Zatímco ta liberecká byla zcela zničena, jablonecká dnes stojí v německém městě Neugablonz, kam byli Němci z Jablonce po válce odsunuti. Podle Křížka se na původním místě z Metznerovy tvorby u nás dochoval jen žulový pomník ve Větrově na okraji Frýdlantu, který ale potřebuje opravit.

Muzeum vlastní sochařovy návrhy architektonické výzdoby a pomníků, v menší míře také jeho portrétní a figurální tvorbu. Celý tento soubor, tvořený povětšinou sádrovými plastikami, byl spolu s dalšími díly členů uměleckého spolku Metznerbund uložen po druhé světové válce na zámku Lemberk. Odtud jej liberecké muzeum získalo do své správy v roce 1999.

"Stav děl byl vzhledem k několikerému stěhování většinou tristní, neboť sádra je velmi náchylná k mechanickému i biologickému poškození," dodal Mikulička. Muzeum počítá s tím, že v rámci programu Záchrana pokladů z depozitáře nechá opravit do konce příštího roku dalších devět Metznerových děl. "Z toho, co se bude restaurovat, chceme dát do stálé expozice model jeho kašny, která stála před radnicí v Liberci," dodal Křížek.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

22°C

Dnes je sobota 21. května 2022

Očekáváme v 9:00 20°C

Celá předpověď