Leyenová usilovala o podporu EP, mluvila o Rusku, azylu a klimatu

foto Německá ministryně obrany a kandidátka do čela příští Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Brusel - Kandidátka na šéfku příští Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová se dnes v Evropském parlamentu pokoušela získat podporu pro svou nominaci. Navštívila frakce socialistů, liberálů a zelených. Europoslancům mimo jiné slíbila, že se zaměří na dodržování zásad právního státu, digitalizaci, konkurenceschopnost a boj proti klimatickým změnám. Uvedla, že Evropská unie je ochotná a připravená k dialogu s Ruskem, ale vždy bude bránit své principy a mezinárodní pořádek založený na pravidlech. Vyslovila se také pro jasnou a společnou definici azylu a toho, kdo na něj má nárok.

Německou konzervativní ministryni obrany navrhli unijní lídři do čela EK koncem června bez ohledu na Evropským parlamentem prosazovaný systém takzvaných spitzenkandidátů, tedy hlavních kandidátů, se kterými evropské politické skupiny šly do květnových evropských voleb. Parlament bude její nominaci schvalovat příští týden. Dnes ale politička narazila spíše na vůči ní skepticky naladěný europarlament, napsal server Politico.

"Podpora její kandidatury není v této chvíli hotovou věcí, čekáme na její jasné závazky. Příští týden v europarlamentu povedeme o její podpoře zevrubnou diskusi," uvedl šéf liberální frakce Obnova Evropy (RE) Dacian Ciolos. Rovněž europoslanci socialistické frakce S&D se teprve rozhodnou, zda příští týden v hlasování von der Leyenovou podpoří, sdělila šéfka frakce Iratxe Garcíaová.

Postoj S&D je přitom pro von der Leyenovou klíčový k tomu, aby získala potřebnou nadpoloviční většinu hlasů. Jistou má naopak podporu "své" Evropské lidové strany (EPP), v úterý hovořila s konzervativci z frakce ECR. V pondělí se sešla se šéfy zelených. Jejich místopředsedkyně Ska Kellerová ji označila za silnou političku, což ale podle ní nicméně "není pro funkci šéfa EK dost". Zelení jsou po lidovcích, socialistech a liberálech čtvrtou nejsilnější skupinou v EP.

Dnes von der Leyenová po nominaci uvedla, že EU je ze silné pozice, kterou si vybudovala v posledních letech, ochotná a připravená k dialogu s Ruskem, vždy však bude bránit své principy a mezinárodní pořádek založený na pravidlech. Dodala, že "Kreml neodpouští slabost", a anexi Krymu označila za porušení mezinárodního práva.

EU podle ní rovněž potřebuje jasnou společnou definici azylu a toho, kdo na něj má nárok. Definovat bude potřeba také, co přesně je nelegální migrace, ale i migrace legální, uvedla. "Také určitě potřebujeme systém, který nám umožní udržet uvnitř Schengenu hranice otevřené. Proto musí být vnější hranice pevná a bezpečná," řekla.

Von der Leyenová také pokládá za nutné, aby EU byla v roce 2050 neutrální z hlediska emisí skleníkových plynů. Český premiér Andrej Babiš přitom spolu s dalšími státy ze středu a východu unie na summitu koncem června zmínku o klimatické neutralitě EU k roku 2050 v závěrečném dokumentu z jednání zablokoval.

Pokud bude příští týden zvolena, chce se von der Leyenová také zasadit o to, aby ve všech zemích unie existovala minimální mzda.

Evropský parlament dnes volil také předsednictva výborů. Tři čeští europoslanci se stali místopředsedy - Luděk Niedermayer (TOP 09) prvním místopředsedou hospodářského a měnového výboru, Jan Zahradil (ODS) prvním místopředsedou výboru pro mezinárodní obchod a Martina Dlabajová (ANO) místopředsedkyní výboru pro rozpočtovou kontrolu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

29°C

Dnes je sobota 20. července 2019

Očekáváme v 3:00 18°C

Celá předpověď